|

ps2017-049-08-003-391.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-16 ps2017-049-08-003-391 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

391. Návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 875/2/ - vrácený Senátem

Date2020-06-16
Meetingps2017/049
Agenda Itemps2017/049/391
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/049schuz/s049282.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Dovolím si pro názornost uvést příklad, jak by mělo být postupováno v případě akceptace senátního návrhu při tomto vylučování. Vznikl-li nárok na nemocenské zaměstnanci v červnu, sníží se dodatečně vyměřovací základ zaměstnavatele za březen o vyměřovací základ tohoto zaměstnance. Vznikne-li jinému zaměstnanci nárok na ošetřovné v červenci, upraví se znovu vyměřovací základ zaměstnavatele za březen tak, že se z něj vyloučí vyměřovací základ tohoto zaměstnance, jemuž vznikl nárok na ošetřovné v červenci, ale vyměřovací základ zaměstnance, kterému vznikl nárok na nemocenské v červnu, se zpět do vyměřovacího základu za březen zahrne, protože podmínky se za každý měsíc posuzují samostatně a podle senátní verze se vyloučí jen ten vyměřovací základ toho zaměstnance, jemuž vznikl nárok na dávku v daném měsíci, nikoliv tedy v předchozím měsíci. Je to velmi složité. Myslím, že z tohoto už velmi jasně vyplývá. Zaměstnavatel tak bude neustále zpětně přepočítávat vyměřovací základ za březen, který představuje výchozí základnu pro porovnání výše vyměřovacích základů za měsíc červen až srpen. Z uvedeného vyplývá, že změny, které navrhuje Senát, nejsou korektně formulovány, neboť navrhovaná úprava je nejasná a u některých změn nelogická, u přepočteného počtu zaměstnanců je zcela nedostatečná. Celkově se tak značně zvýší administrativní náročnost v provádění zákona u všech subjektů a ztíží zaměstnavatelům uplatňování jejich nároku na prominutí pojistného. To bych opravdu ještě jednou zdůraznila. Důsledkem pro nejasnost úpravy mohou být i četné soudní spory. Senátní verze znamená také - opakuji to ještě jednou - zásadní zvýšení dopadů na státní rozpočet. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat a navrhnout proto Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila v původním znění, tedy ve znění, v jakém byl postoupen Senátu. Velmi děkuji. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji paní ministryni. A prosím pana senátora Tomáše Goláně, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš GoláňDěkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákonodárci, nastává tady situace, kdy vás prosím, abyste mě dobře vyslechli. Protože tím, že jsme u senátního tisku 272, vašeho tisku 868, přijali pozměňovací návrh ve znění postoupeném Senátem, který doporučil i pan ministr zdravotnictví, vyloučili jsme z veškeré pomoci lékárníky. Nedovolil bych si vám říkat, jak máte hlasovat, ale prosím, abychom se zamysleli nad tímto, že vlastně ty malé lékárny, které udržují výdejní okénka ve vesnicích a jakýmsi způsobem tu dostupnost zdravotnictví dostávají k těm nejvíc potřebným, kteří nemohou cestovat anebo jsou, řekněme, jiným způsobem hendikepováni, právě na ty myslel ten návrh, který jsme předložili Senátu, a právě tím hlasováním o tom prvním zákonu, u kterého jsem byl zpravodajem, jsme je vyloučili. Já bych chtěl říct k tomu, co řekla tady paní ministryně, že zákon prošel legislativním odborem Senátu, který, sami víte, je velmi přísný, a neshledalo naše legislativní oddělení v něm žádné nedostatky. Zákon odstraňuje - možná bude lehce složitější, ale odstraňuje jakékoliv nespravedlnosti, protože pokud do absolutního počtu zaměstnanců počítáme i úvazky ve výši desetiny, poloviny - víte sami, že dlouho apelujeme na to, aby zaměstnavatelé zaměstnávali lidi na zkrácené úvazky, maminky na mateřských, aby mohly pracovat na zkrácených úvazcích - oni se počítají za jednoho zaměstnance. A jak tady paní ministryně řekla, tak ta hranice, odkdy ten nárok je, nebo není, je na počtu zaměstnanců. A pokud se mi do počtu zaměstnanců počítá i někdo se zkráceným úvazkem a mám tam dva lidi na poloviční úvazek, oni dohromady dávají jeden úvazek, půl úvazku plus půl úvazku je jeden úvazek, a tihle by se počítali za dva. Horší situace by vznikla ve firmách, které mají desetinové úvazky, kdy deset zaměstnanců, s desetinovým úvazkem je počítáno podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí za deset lidí, přitom je to jeden člověk. Já bych mohl takhle dále pokračovat, ale já bych si tady dovolil připomenout tiskovou zprávu, kterou vydaly vlastně zaměstnavatelské svazy, které říkají, že senátní verze odstraňuje vážné nedostatky návrhu na prominutí odvodu sociálního pojištění. Pod tímto návrhem je podepsán Ing. Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků. Je pod ním podepsán RNDr. Ladislav Minčič, je to místopředseda sekce hospodářské politiky Hospodářské komory ČR. Je pod ním podepsán Tomáš Prouza - prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Je pod ním podepsána Ing. Pavla Břečková - místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků. Je pod ním podepsán Jan Wiesner - je to prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. A já si myslím, že tyto autority dávají najevo, že to pro ně nebude složitější, jak tady říkala paní navrhovatelka, ale že přesně chtějí ten zpřesňující návrh. Protože ten návrh zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny - na všechno bylo málo času, chápu to - byl nedokonalý a zakládal velkou právní nejistotu jak při propuštěných zaměstnancích, tak při vlastně přepočtu. Ono vlastně tak jak je to koncipováno, tak podmínkou pro odpuštění tohoto pojištění je, že zaměstnavatel nesmí propustit více jak deset procent zaměstnanců, ale bylo lehce opomenuto, že ti zaměstnanci můžou odcházet i sami z vlastní vůle a že můžou odcházet do důchodu, to znamená ze zákonných důvodů. A teď když si představíme společnost, která má devět zaměstnanců, a jeden zaměstnanec jim odejde do důchodu, tak už ten jeden zaměstnanec dělá 11,11 %. To znamená, takováhle společnost bez zásahu podnikatele, bez vůle toho zaměstnavatele, bude vyloučena tedy z toho prominutí odvodů, protože prostě někdo regulérně odešel do důchodu. A proto právě se ty podnikatelské svazy postavily za ten senátní návrh. Já vás prosím kvůli lékárníkům, kvůli i té vůli podnikatelských svazů, které by stejně vytvářely tlak na novelizaci toho zákona, abyste ten zákon podpořili tak, jak jej postoupil Senát se svým pozměňovacím návrhem. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji, pane senátore. A ještě se zeptám pana poslance Bauera, který byl zpravodajem garančního výboru, zda si přeje vystoupit k usnesení Senátu. Není tomu tak. Takže otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Ano, z místa se hlásí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Mikuláš FerjenčíkDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám za to, že ty firmy, které jsou vyloučeny z toho programu skutečně z těch někdy bohužel absurdních důvodů, jako že jim třeba odešel zaměstnanec do důchodu, si určitě poradí s tím papírováním navíc. A stejně tak ty firmy, které jsou na hranici 55 zaměstnanců, tak prostě to, že do toho programu se budou moci zapojit, je pro ně nesrovnatelně důležitější, než jestli bude složitější formulář. Tady bych poprosil paní ministryni, aby se věnovala skutečně podstatě toho opatření. Hlavní argument proti tomu rozšíření, proti zvýšení těch limitů je, že by to stálo moc peněz. My tady vyjednáváme o zvýšení výdajů státního rozpočtu o 137 mld. korun. Stále tam zůstává 37 mld. korun v rezervě. A podle mého názoru zrovna těchto - já nevím, jestli to bylo 10 mld., které mimochodem jsou například v položce podpora podnikatelů, která ještě nemá přesné určení i v tom aktuálním návrhu Ministerstva financí, kterým operoval pan premiér Babiš na tiskové konferenci, tak skutečně na toto opatření by se tyto prostředky daly využít a skutečně by to dávalo smysl. Ta dnešní hranice 90 % je strašně nízká, vypadává z toho celá řada firem, které byly tvrdě zasaženy tou krizí. Právě ti, co byli zasaženi tak silně, že jim nezbylo, než někoho propustit, a teď s tím zbytkem zaměstnanců se snaží udržet ten provoz nad nulou, nedostávají vůbec žádnou podporu, zatímco firmy, které byly zasaženy významně méně, podporu dostávají. Už tenhle princip je sám o sobě nespravedlivý. A senátní návrh se ho snaží nějakým způsobem zmírnit. Z tohoto důvodu a ještě z důvodu podpory lékárníků, což je problém, o kterém podrobněji promluví kolega Třešňák, na kterém byla mimochodem shoda ve Sněmovně, že ta otázka se má řešit, a bohužel jsme to škrtli z toho předchozího zákona v dobré víře s tím, že se podaří přijmout legislativně lepší řešení v rámci tohoto zákona, tak jak to navrhl Senát, tak to je další argument proto schválit tu senátní verzi.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities