ps2017-049-07-005-379.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-05 ps2017-049-07-005-379 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jak tedy nejlépe reagovat na tento zastydlý třídní boj? V současné době jsou poměrně aktuální alternativní pohledy na historii. Ahistoricky a trochu provokativně si dovolím zalitovat, že naši legionáři v létě 1918 nedosáhli Moskvy a nevyvrátili bolševický režim v základech. Dvacáté století by se tak možná mohlo obejít bez nejkrvavější diktatury lidských dějin. Asi bychom zde také dnes nediskutovali o Vojtěchu Filipovi a jeho provokativních výrocích. Ale dosti spekulací. Mnohem užitečnější bude věcně a bez emocí prezentovat veřejně nepříliš známé souvislosti o vzájemných rusko-českých vztazích z poslední doby, vztahující se k legionářům, ale také zároveň k soše maršála Koněva, dnes předané do správy Muzea paměti XX. století. Péče o české válečné hroby na území Ruské federace stejně jako péče o ruské válečné hroby na našem území je upravena Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů z roku 1999. Podle Eduarda Stehlíka, v letech 2014 až 2019 ředitele odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, bohužel ruská strana dlouhodobě nedodržuje ustanovení článku 2 této dohody, zejména pak odstavec týkající se pomoci při vyhledávání a evidování válečných hrobů československých legionářů. Drtivá většina těchto hrobů byla totiž už v prvních letech sovětské vlády zničena, částečně se dochovaly pouze hroby v oblasti Mořského hřbitova ve Vladivostoku a pomník na hřbitově v Krasnojarsku. Právě hřbitov ve Vladivostoku se stal jakýmsi prvním pilotním projektem, do kterého Ministerstvo obrany České republiky vložilo nemalé finanční prostředky. Již v letech 2002 až 2005 bylo ruské straně na obnovu tohoto pohřebiště poskytnuto 6,3 mil. korun. Přesto se naši zástupci na zasedání Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby v roce 2009 pozastavili nad jeho špatným stavem. V průběhu dalších jednání ruští partneři připustili, že značná část prostředků darovaných Česko republikou byla zpronevěřena, a jako východisko přislíbili finanční spoluúčast na následné rekonstrukci, která proběhla v letech 2014 a 2016. Na tuto rekonstrukci v těchto letech přispělo Ministerstvo obrany dalšími 2,2 mil. korun, stejně tak měla přispět ruská strana, stejně velkou částkou. Následná kontrola provedených prací však zjistila, že betonové oplocení a schodišť opět nejsou kvalitně opraveny. Do další rekonstrukce betonových prvků, která měla být údajně dokončena v roce 2018, česká strana znovu vložila dalších 320 tis. korun. Oproti tomu ruské orgány nikdy nedoložily svou finanční spoluúčast a ani zaměstnancům Ministerstva obrany neumožnily kontrolu kvality odvedené práce. Zde mám fotografii tohoto místa tak, jak vypadalo nedávno, v roce 2017. (Ukazuje.)Tady můžete vidět, jak se ruská strana o tento hrob stará. Fotografie z roku 2019, pořízené na místě českými turisty poměrně nedávno, ovšem dokládají, že i o toto české pohřebiště ve Vladivostoku není řádně pečováno. Přitom na údržbu tohoto konkrétního místa již Česká republika poskytla částku ve výši téměř 9 mil. korun. Na obnovu dalších válečných hrobů československých legionářů na území Ruské federace poskytlo Ministerstvo obrany České republiky v letech 2007 až 2017 přes 19 mil. korun. Byly vybudovány nové pomníky padlým v Buzuluku, v Jekatěrinburgu, Nižním Tagilu, Čeljabinsku, Pugačevě, Polovině, Kunguru, Verchnim Uslonu u Kazaně, Ussurijsku, Spasku, Kaulu, Penze, Syzrani, Uljanovsku a Kultuku. Jako poslední byly v polovině roku 2017 obnoveny válečné hroby v Bugulmě a v Miassech. Oproti tomu Rusku na obnovu výše zmíněných českých válečných hrobů nikdy žádnou finanční částkou nepřispělo, a to přesto, že to mezivládní dohoda předpokládá a česká strana to na zasedáních komise opakovaně požadovala. Jen pro srovnání, Česká republika v uplynulých letech vynaložila na péči o ruské válečné hroby ať již z rozpočtu Ministerstva obrany, nebo z rozpočtu měst a obcí, částku převyšující 100 mil. korun. Pro předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, prostřednictvím předsedajícího, pro jistotu ještě jednou: Na obnovu českých válečných hrobů Rusko nikdy žádnou finanční částkou nepřispělo, nedoložilo přispění. Česká republika naopak vynaložila na péči o ruské válečné hroby částku převyšující 100 mil. korun. Tolik k fašizaci údajně české politiky a České republiky a relativizaci výsledků druhé světové války. V mezidobí se obnova československých válečných hrobů na území Ruska prakticky zastavila. Již připravené pomníky nebyly na schválených místech instalovány a plánované pietní akty se staly cílem protičeských provokací a nenávistných útoků. Jako jeden z nich připomeňme útok ve městě Novokujbyševsk, dříve Lipjagy, z podzimu 2018, kdy nejenže bylo zabráněno instalovat nový památník v místech posledního odpočinku československých legionářů, ale připravený základ pomníku byl před příjezdem české delegace popsán hanlivými nápisy, jako například: Češi, stavte si pomníky Němcům v Lidicích. Tady máte oficiální fotografii, kdy zde byla česká vojenská delegace a jak ten stav toho patníku, nikoliv pomníku, vypadal - včetně toho nápisu. (Ukazuje.)A jak s tím souvisí pražský pomník maršála Koněva? Podle bývalého ředitele odboru pro válečné veterány Eduarda Stehlíka spojila ruská strana poprvé pomník maršála Koněva s pietními místy odpočinku našich legionářů už 21. října 2015 během jednání zmíněné Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby na Ministerstvu obrany Ruské federace v Moskvě. Česká strana tehdy opětovně otevřela problém, proč se v některých regionech Ruské federace jen s obrovskými problémy daří obnovovat válečné hroby československých legionářů zničené v letech sovětské vlády. A proč, když se Česká republika vzorně stará o tisíce válečných hrobů vojáků Rudé armády, kteří položili své životy při osvobozování Československa, není možné poskytnout srovnatelnou péči českým válečným hrobům, a to dokonce za peníze České republiky. Jako jeden z křiklavých případů čeští členové komise uváděli Samaru, kde již tři roky ležel ve skladišti kompletně dokončený pomník československých legionářů, který ovšem představitelé města pod nejrůznějšími záminkami odmítali a dosud odmítají instalovat na jimi již několikeré vybrané a odsouhlasené místo. Kompletní základy pro pomník česká strana budovala dvakrát, v roce 2018 se hledalo již třetí místo. Takto vypadá tento pomník dodnes v Samaře. I to jeho torzo, které je ve skladu, je poškozené, jak vyplývá z této fotografie. (Ukazuje.)Ruská strana tehdy argumentovala tím, že nemůže regionům z Moskvy nařizovat, co mají či nemají dělat. Když zástupci Ministerstva obrany upozorňovali na fakt, že jde o porušování dohody, a ruské straně došly argumenty, proč se není možné v Samaře i jinde pohnout z místa, vystoupila s tvrzením, že se radnice Prahy 6 údajně chystá zbourat pomník maršála Koněva v Praze-Bubenči. Ruská strana požadovala, aby se Ministerstvo obrany České republiky zavázalo, že k odstranění pomníku nedojde. Předseda komise Eduard Stehlík již tehdy upozorňoval, že socha maršála Koněva není podle českého právního řádu, konkrétně zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech, válečným hrobem, a že tudíž otázky s ní spojené nespadají do gesce Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby. Česká delegace podobně jako ruská strana argumentovala, že Ministerstvo obrany České republiky nemůže cokoliv nařizovat místní samosprávě, speciálně v oblasti nakládání se svým majetkem, v tomto případě Koněvovým pomníkem. Zástupci ruské strany však bez ohledu na toto upozornění poznamenali, že pokud se cokoliv s pomníkem stane, ovlivní to další obnovu českých válečných hrobů na území Ruské federace. Poznámka mimo - další obnovu, zní to možná ironicky, když obnovováno toho z ruské strany moc nebylo. Postupně došlo k zablokování práce Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby. Ruská strana odmítla pozvání na pravidelné zasedání komise 27. listopadu 2018 v Praze a začala zpochybňovat právní statut nově budovaných českých válečných hrobů v Rusku vyplývající z článku 3 dohody. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí uvedla, že se tak stalo kvůli umístění tabulek na památníku maršála Koněva, ke kterému došlo 21. srpna 2018. V roce 2019, po roce a půl mlčení a nekomunikace, reagoval náměstek ministra obrany Ruské federace armádní generál Bulgakov, zároveň předseda ruské části komise, tvrzením, že ruská strana financuje nejen péči o české hroby v Rusku, ale i o ty ruské v České republice, což je, jak jsem již uvedl, v příkrém rozporu s realitou, neboť obě položky hradí Česká republika. V závěru dopisu pohrozil, že v blízkosti obnovených českých válečných hrobů v Rusku budou instalovány tabule s informacemi o zločinech Čechoslováků na krasnoarmějcích a civilistech za občanské války v letech 1917 až 1920. Jednání komise nebyla přes veškerou snahu Ministerstva obrany České republiky obnovena dodnes a péče o československé válečné hroby na území Ruské federace se zcela zastavila. Tato pietní místa se zjevně stala rukojmím ruské zahraniční politiky. Vzhledem k opakovaným vandalským útokům v Kultuku, Polovině a Čeljabinsku - můžu je doložit několika fotografiemi, tady vidíte politý podstavec tohoto památníku, zde dokonce uraženou hlavu v Kultuku již dokončené sochy (ukazuje)- se můžeme obávat vzhledem k těmto vandalským útokům i o ty válečné hroby našich legionářů, které se nám před rokem 2017 podařilo s velkým nasazením a za vynaložení nemalých finančních prostředků České republiky, českých poplatníků, obnovit.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
