|

ps2017-049-06-016-018.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-03 ps2017-049-06-016-018 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

18. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 514/ - druhé čtení

Date2020-06-03
Meetingps2017/049
Agenda Itemps2017/049/018
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/049schuz/s049231.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Poslankyně Karla MaříkováDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámila se záznamem z jednání výboru pro životní prostředí, jelikož jsme nepřijali usnesení. Výbor pro životní prostředí na své 24. schůzi ze dne 19. února 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 514. Po odůvodnění náměstka ministra zemědělství Ing. Jiřího Šíra, zpravodajské zprávě poslankyně Karly Maříkové, přednesené v zastoupení poslancem Jaroslavem Holíkem, a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky I. nepřijal usnesení k předloženému vládnímu návrhu zákona; II. pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny; III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch PikalDěkuji. To byla tedy úvodní slova zpravodajské zprávy a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli 12 přihlášek. Jako první je přihlášen pan poslanec Pošvář, připraví se pan poslanec Elfmark. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan PošvářDěkuji za slovo. Vážené kolegové, dovolte, abych vám představil dva pozměňovací návrhy. (Hluk v sále.)První se týká zákazu klecových chovů nosnic. Tento návrh jsme představovali již v prosinci minulého roku s kolegy Romanem Sklenákem za sociální demokracii, Markétou Jarošovou za SPD, Vlastimilem Válkem za TOP 09 a s kolegou z hnutí ANO. Ten nakonec svoji podporu v lednu stáhl. V rámci projednávání tohoto zákona pak byl tento návrh předložen na oba výbory, které se tím zabývaly. Na zemědělském výboru nebyl přijat. Na výboru pro životní prostředí jej předkládali pan Jan Chvojka za ČSSD, František Elfmark za Piráty, Karla Maříková za SPD - Místopředseda PSP Vojtěch PikalPane poslanče, já vás znovu přeruším a požádám znovu a důrazněji kolegy a kolegyně v levé části sálu, aby své diskuse přesunuli někam jinam! Stejně tak bych požádal případně kolegy u stolku zpravodajů... Děkuji. Poslanec Jan PošvářTaktéž děkuji. Na výbor pro životní prostředí jej tedy předkládali pan Jan Chvojka za ČSSD, František Elfmark za Piráty, Karla Maříková za SPD a Markéta Pekarová Adamová za TOP 09. Návrh těsně prošel o jeden hlas, nicméně usnesení z výboru jako celek už přijato nebylo, tak ani tady jsme nebyli ve výsledku úspěšní. Protože jako protiargumenty během debat na výborech i na seminářích na půdě Poslanecké sněmovny zaznívaly různé polopravdy a mýty, přečtu vám jedno krátké shrnutí doktora Karla Janka z Akademie věd. Uveřejnili jsme ho na Pirátských listech včetně všech zdrojů, odkud bylo čerpáno. Jedním ze zemědělsky nejvýznamnějších druhů živočichů je kur domácí. Pochází převážně z jihoasijského divokého předka kura bankivského, jenž vede aktivní život v malých hejnech. Pro další posouzení welfaru nosnic je podstatné zmínit, že u divokého předka kura domácího došlo během evoluce k vývoji mnoha adaptivních prvků chování, jež mu umožňují úspěšné přežití v pozemních podmínkách, především tedy potravu hledají hrabáním, predátorům se vyhýbají nocováním vysoko ve větvích a hnízděním v dobře skrytých místech. Parazitům se brání mimo jiné tak, že si peří udržují v pořádku pomocí popelení, které provádějí několikrát denně. Domestikace kura domácího trvala po tisíce let a dala vznik mnoha plemenům chovaným jak pro maso, tak pro vejce. Kur prošel intenzivním šlechtěním zaměřeným na užitkovost, ať už rychlý růst, nebo vysoké snášky, a od svého divokého předka se tak výrazně změnil v mnoha fyziologických aspektech. Podstatně menší pozornost však byla zaměřena na etologické změny. Během domestikace sice došlo k výraznému snížení agresivity a plachosti, což jsou pro chov nežádoucí vlastnosti, ale jinak doznal repertoár přirozených prvků chování kura domácího jen malých změn. Koneckonců asi každý trochu vnímavější drobnochovatel potvrdí, že kur domácí je pohybově velmi aktivní zvíře, vyhledává skrytá hnízdiště a má potřebu hřadovat na co nejvyšších bidýlkách, ačkoliv mu nehrozí útok od predátorů. Mnoha studiemi bylo prokázáno, že tyto a další prvky chování jsou kurovi vrozeny. Ptáci mají silnou motivaci je vykonávat, a pokud je jim bráněno v jejich výkonu, dochází u nich ke stresu a deprivaci. Dnešní chovy se dají klasifikovat do několika základních typů. Za prvé, konvenční bateriové klece, za druhé, obohacené klece, za třetí jsou halové chovy a voliéry, za čtvrté, volný výběh a nakonec takzvané ekologické zemědělství. Tento výčet shodou okolností reflektuje i vhodnost chovných zařízení z hlediska welfaru zvířat od nejhoršího k nejlepšímu. Jelikož konvenční bateriové klece neumožňují slepicím realizaci prakticky žádných potřebných projevů chování kromě přijímání potravy a pití, tak byly proto ve vyspělých zemích zakázány. Obohacené klece se od bateriových liší v tom, že musí obsahovat hnízdo, aniž by ovšem bylo vyhláškou stanoveno, jak má vypadat, stelivo, a pokud vím, tak nedefinované množství. To má umožnit teoreticky ptákům hrabání a klování. Dále pak hřady a prostředek pro zkracování drápů. Halový chov již umožňuje volný pohyb po halách, které mají být do značné míry pokryty podestýlkou a musí také poskytovat hnízda a hřady. Voliérový chov navíc obsahuje regály umožňující nosnicím lepší vertikální využití prostoru, což, jak jsme již zmínili, má pro ptáky velký význam. Konečně, volný chov pak představuje typ chovu s největším potenciálem pro welfare a je nejbližší tradičnímu způsobu chovu. Jelikož předkládaný návrh zákona předpokládá přesun odchovů klecových k halovým, zaměříme se tedy na srovnání těchto dvou systémů. Zvýšený zájem o alternativnější chovy, přátelštější k potřebám ptákům, samozřejmě vedl k zintenzivnění zájmu vědců i úřadů o zdravotní péči konzumentů vajec z takových chovů pocházejících. Do dnešní doby existuje již relativně mnoho studií z různých částí světa, které srovnávají bakteriální kontaminace produktů slepičích farem. V ideálním případě tyto studie porovnávají incidenci bakterií v prostředí, kde se slepice vyskytuje - klec, například podestýlka a podobně, v kloakách ptáků a jejich výkalech, na skořápkách snesených či uskladněných vajec a také v obsahu vajec, žloutek, bílek. V neposlední řadě se také zajímají o rezistenci zjištěných bakterií na antibiotika. Z metodických důvodů se v dřívějších dobách, a bohužel to platí i pro některé dnešní studie, počítala incidence a prevalence bakterií jako takových, případně se kultivačními metodami studovalo jenom několik málo vybraných patogenních druhů. Pouhé srovnání počtu bakterií má však jen omezenou výpovědní hodnotu a v současné době je již trendem studovat druhovou rozmanitost bakteriálních osad pomocí nových metod analýzy DNA. Současná data rozhodně nenaznačují zvýšená rizika nakažení patogeny při neklecových chovech. Je jistě nepochybné, že skořápky vajec z volnějších chovů jsou mnohem hustěji osídleny bakteriemi než ty z klecí, kde tolik nedochází k jejich znečišťování. Panuje ovšem celkem shoda v tom, že kontaminace obsahu vajec je velmi nízká a systém ustájení nosnic na něj spíše nemá vliv. To je koneckonců pochopitelné. Ptáci jsou na Zemi přes sto milionů let, a kdyby jejich skořápky nedokázaly účinně vzdorovat invazivnějším bakteriím, asi bychom se s nimi nepotkali. Některé moderní studie diverzity bakterií dokonce ukázaly, že ačkoliv je celková kontaminace skořápek nižší u klecových chovů, mohou mít tato vejce na svých skořápkách výrazně vyšší zastoupení některých potenciálně nebezpečných patogenů, a dokonce že prostředí klecových chovů může vykazovat vyšší riziko, riziko přenosu a nákazy salmonelou. Celkově tedy rozhodně není možné říci, že ústup od klecových chovů by vedl k vyšším zdravotním rizikům. Nicméně za obzvláště znepokojující však považuji jinou věc, a to že bakterie z konvenčních chovů, a tam patří i halové chovy, vykazují mnohem vyšší rezistenci vůči antimikrobiálním přípravkům a jejich kombinacím než bakterie z volnějších a alternativních chovů. Ačkoliv rezistenční bakterie byly jasně dokumentovány i v domácích chovech, zdá se, že rozdíl souvisí s nadužíváním antibiotik v intenzivních chovech, což může mít velmi nebezpečný dopad na šíření rezistentních patogenů a jejich přenosu na lidi, u kterých by pak nemusela fungovat léčba antibiotiky.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities