|

ps2017-045-02-004-013.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-04-22 ps2017-045-02-004-013 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

13. Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání /sněmovní tisk 816/3/ - vrácený Senátem

Date2020-04-22
Meetingps2017/045
Agenda Itemps2017/045/013
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/045schuz/s045053.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel HavlíčekVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, 8. dubna jsme schválili v rámci legislativní nouze s několika pozměňovacími návrhy vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie a ten se týkal nájemců prostor sloužících k podnikání. Ten byl projednán na schůzi dne 17. 4. Je třeba říct, že tento návrh poměrně významným způsobem kopíruje přístup k podpoře nájemníků v Německu. V Německu je to návrh, respektive režim, který funguje v rámci tří plus tří měsíců, my jsme ho navrhli na tři měsíce. Principiálně nejde o to, jak se někdy říká, že zásadním způsobem vstupujeme do vztahu mezi pronajímatelem a nájemníkem. My do určité míry ten vztah, který dneska je a který se projednává na úrovni nájemce a pronajímatele, dostáváme do nějaké legislativní figury. Proč? Protože ti nájemníci, kteří dneska nemohou provozovat své provozovny, tak my pouze navrhujeme to, aby po nezbytně nutnou dobu, a ta nezbytně nutná doba je na tři měsíce, respektive do 30. 6., abych byl úplně přesný, tak v této době nemohou dostat výpověď. Jakým způsobem už si nastaví svůj vztah s pronajímatelem, je čistě na nich. Přičemž dáváme ještě lhůtu pro vyrovnání toho nakumulovaného dluhu a tu dáváme do 31. 12. 2020. To je to, co jsme nakonec kompromisně dohodli v rámci Poslanecké sněmovny. Jsme přesvědčeni, že to je správný krok, který umožní, aby se nájemníci nadechli, dojednali si případně jiné podmínky. A současně je třeba říct, že v rámci vlády, taková, myslím si, významná věc, připravujeme takový režim, že budeme chtít do určité míry kompenzovat nájemné nájemcům, těm, kteří byli odstaveni od provozu, a budeme nyní domlouvat to, v jakém schématu to uděláme. Existuje například slovenský příklad, estonský příklad, kdy participují na zmírnění toho nájemného jak stát, tak pronajímatel v různém poměru. V tuto chvíli diskutujeme například variantu třetina za státem, třetina za pronajímatelem a poté třetina za vlastním nájemcem. Nicméně to budeme dojednávat v těch následujících dnech, možná dokonce týdnech, protože se to týká velkého množství nájemců, a proto potřebujeme i to, aby se do toho 30. 6. neukonalo nic mimořádného mezi nájemcem a pronajímatelem, aby tedy nemohl dostat výpověď. Senát ve svém usnesení navrhuje, aby ČR poskytla státní záruku na zajištění 80 % všech dluhů podnikatelům, které nebudou splaceny v té ochranné době do 31. 12., a současně navrhuje změnu zákona o kompenzačním bonusu, a to v souvislosti s krizovými opatřeními, a to zejména prodloužení období pro čerpání kompenzačního bonusu o dva měsíce do 30. 6., aby mohla o tento bonus požádat také OSVČ, která pro účely zákona o nemocenském pojištění je považována za zaměstnance. A poslední drobná změna, je ale vysloveně technická, legislativně technického charakteru, a ta se týká preambule zákona, nicméně kterou lze překonat výkladem. Proto tedy s navrženým pozměňovacím senátním návrhem vyjadřuji nesouhlas. Mimo jiné i proto, že kompenzační bonus se řeší v úplně jiném režimu, v úplně jiném zákoně a celá řada z těch věcí, které tam byly požadovány, se mezitím vyřídila. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji a prosím pana senátora Tomáše Goláně, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš GoláňVážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dnes k vám promluvím potřetí a naposledy. Chtěl bych říct, že ten zákon, který tady projednáváme, je obdobný jako ten zákon předcházející. Je systémově stejně postaven tak, že vlastně staví určitou skupinu lidí proti druhé skupině lidí. Nicméně myslím si jednu věc. V médiích proběhla debata o tom, že Senát navrhl 80% záruku státu za nesplacené nájemné. Vysvětlím vám, co nás k tomu vedlo. Ekonomická situace podnikatelů je částečně odlišná od ekonomické situace nájemců bytů. Ty nájmy jsou mnohonásobně vyšší. Často jsou to statisíce. A představte si situaci, kdy se nakumuluje tomu podnikateli hromada nezaplacených faktur a k tomu ještě tříměsíční nájem ve stamilionech. Ve stamilionech. To nejsou tisíce jako za nájem bytu. Ve stamilionech. Ten podnikatel se dočká toho, že jeho podnikání bude obnoveno a že konečně začne realizovat příjmy. A začne platit faktury svým dodavatelům za zboží, za služby a k tomu má zaplatit do 31. 12. statisíce korun za odložený nájem. Samozřejmě nikoho neviníme z toho, že tohle musel udělat, ale musel na základě opatření vlády. A ta situace je pro něj velmi tíživá. Co když ten podnikatel to nezaplatí, protože zkrachuje? Dostaneme do velké nouze toho pronajímatele. Co když ten podnikatel bude muset zaplatit to nájemné, aby nepřišel o ten nebytový prostor, protože někde podnikat musí? Tak dostaneme do druhotné platební neschopnosti jiného dodavatele. O tom tady ještě dneska nepadlo ani slovo. Ale největší strašák, který nad námi visí, je druhotná platební neschopnost. Jestliže roztočíme spirálu druhotné platební neschopnosti, stáhneme do černé díry i ty, které ta opatření žádným způsobem neomezila. A to je rozdíl oproti zákonu o nájmu bytů. Víme sami, že druhotná platební neschopnost v případě minulé krize se roztáhla do dvou až tří let. Proto jsem tady mluvil v rámci zákona o rozpočtové odpovědnosti, že je třeba přes banky nalít likviditu do ekonomiky, abychom zabránili této druhotné platební neschopnosti. Ale tím, že jsme odsunuli nájmy, samozřejmě jenom záplatujeme a řešíme tuhle situaci dočasně. Ale tohle není systémové řešení. Protože pak opatření pominou a přijde ta doba 31. 12. 2020, což je konec té ochranné doby, a ten podnikatel se bude muset rozhodnout. Jak říkám, on buď zkrachuje a nezaplatí, pak ať nastoupí stát, anebo zaplatí, ale odsune další. A ta spirála druhotné platební neschopnosti je naprosto neúprosná. Zasáhne celou ekonomiku, zasáhne místní rozpočty, municipality, zasáhne všechny. A to tady rozhodně nechceme. Takže návrh zákona o ručení nebyl veden tím, že se podnikatelé domluví a stát okradou. Ti podnikatelé jsou teď v takové situaci, o které nemáte vůbec ani nejmenší tušení. Oni nemají chuť podvádět. A jestli bude podvádět někdo, tak to jsou lidé, kteří budou podvádět všichni, ale podnikatelé všichni nejsou podvodníci. To jsou lidé, kteří tady táhli ekonomiku, a to jsou lidé, kteří tady vytvářeli ty obrovské příjmy, které plynuly do státního rozpočtu. Díky kterým jsme měli hospodářský růst. Tyhle lidi nemůžeme považovat za podvodníky automaticky. To přece nikdo nemůže myslet vážně. Takže tímto způsobem chci odůvodnit, proč Senát přistoupil k tomu, aby stát ručil za 80 % případně nezaplacených nájmů. Druhá věc je kompenzační bonus. Vláda sama připravila jakýsi plán rozvolňování opatření a ten plán se nám táhne až do června letošního roku. Ale my všichni víme, že kompenzační bonus je pouze do konce dubna. A co ta další povolání, co ta další řemesla, co ty další provozovny, které se budou otvírat až 5. 6.? Jakým způsobem to budeme kompenzovat jim? Nemůžeme čekat, až se někdo rozhoupe a řekne: jo, my to potom nějak vyřešíme. Ti lidé potřebují naději. Já jsem o tom mluvil včera. Potřebují světlo na konci tunelu, potřebují někoho, kdo jim ten vzkaz pošle. A vy jste přesně ti, kdo to mohou udělat. Protože ten kompenzační bonus v takové výši, jak je naplánovaný, bude stát maximálně 12 miliard. Ale on nebude v takové výši, protože každý na to nedosáhne. Bude se týkat pouze těch lidí, kteří budou těmi opatřeními dotčeni. Ten kompenzační bonus je navržen tak, že ti, co budou mít zavřeny provozovny v květnu, dostanou 900 (?) korun za den, ti, co v červnu (?), 700 korun za den a ti, co v červnu (?), 900 korun za den. Navyšuje se proto, protože ta situace s tou prodlužující se nejistotou samozřejmě ty lidi více a více finančně vyčerpává. Protože kompenzační bonus je jenom nějaká částka, ale ty náklady běží. Takže jak říkám, 700 korun za den v květnu, 900 korun za den v červnu. Další část mého pozměňovacího návrhu má odstranit nerovnost v případě malých zaměstnání. Já jsem dostával spoustu dopisů, proč jsem vymyslel 10 tisíc. Protože jsem prostě 10 tisíc bral podle dohody o provedení práce, že to je nějaké malé zaměstnání. Každý, kdo má hlavní činnost, je to kadeřnice, která má zavřený salon a kromě toho chodí vypomáhat administrativně do gynekologické ambulance za 5 tisíc korun měsíčně, nedosáhne na žádný kompenzační bonus. Opravdu, slyšíte dobře, na žádný kompenzační bonus. To znamená, ona kvůli 5 tisícům přijde o 25 tisíc. Takový zákon bohužel jste přijali díky pozměňovacímu návrhu poslance Onderky. To není všechno. Jsou tam mnohem horší situace. Paní se stará o nezletilá vnoučata, protože zemřeli rodiče při autonehodě a je pěstounkou. A ti pěstouni, protože ta pěstounská péče jim zakládá povinnost účasti na nemocenském pojištěni, bohužel na tento kompenzační bonus nedosáhnou rovněž. To znamená, že každý pěstoun, který vykonává zaměstnání pěstouna, nedostane opět ani korunu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities