|

ps2017-041-05-003-220.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-03-10 ps2017-041-05-003-220 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

220. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018 /sněmovní tisk 537/

Date2020-03-10
Meetingps2017/041
Agenda Itemps2017/041/220
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/041schuz/s041144.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Poslanec Karel RaisJeště jednou dobrý den. Toto je další z těch optimistických zpráv, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Protože předpokládám, že pan guvernér se vyjádří detailněji, tak pouze řeknu, že v podstatě se ta zpráva dělí do dvou částí - dohledovou činnost, kde detailně jsou uvedeny legislativní změny, které se staly, zákonnou distribuci pojišťoven a zajišťoven, novela zákona o dluhopisech a novela směrnice Evropského parlamentu -, a pak se zabývá vývojem finančního trhu v relativně optimistickém duchu - stabilní vývoj bankovního sektoru, který měl meziroční nárůst bilanční sumy sektoru asi 4 %. A další údaje jsou také zajímavé. Plusové bankovní subjekty dosáhly meziročně 8 % růstu čistého zisku. Detailnější popis bych nechal na panu guvernérovi. Přečetl bych tady usnesení, o kterém pak budeme hlasovat, a to je usnesení rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 4. září 2019 ke Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, je to sněmovní tisk 537. Po úvodním slově zástupce guvernéra České národní banky pana Rusnoka, zpravodajské zprávě Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna sněmovny Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji vám. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan poslanec Martínek, poté pan guvernér, poté pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo. Poslanec Tomáš MartínekDěkuji. Obdržel jsem dopis od Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, z. s., a rád bych tu z něj odcitoval pár odstavců. Takzvaná kauza investičního životního pojištění se svým rozsahem týká řádově milionů smluv životního pojištění. S ohledem na existující judikaturu, včetně precedentů Nejvyššího soudu ČR či Soudního dvora EU, lze bezesporu konstatovat, že dotčené pojišťovny neoprávněně krátí pojistná plnění v pojistných smlouvách, nesjednané náklady a jiné poplatky, a to v řádech desítek procent. Stejně tak jsou již zjevné systémové excesy, když i velké pojišťovny nejednají v souladu s vlastními pojistnými smlouvami a například neoprávněně krátí odkupné či porušují sjednanou alokaci pojistného, když jeho část odklánějí ke škodě klientů. Jde přitom o produkt hojně využívaný v rámci zabezpečení prostředků na penzi, tudíž vytvoření korektního prostředí je ve veřejném zájmu, a to i s ohledem na daňové úlevy, kterými stát tento segment podporuje. Preference zájmů zahraničních akcionářů pojišťoven na úkor spotřebitelů, ať už ve formě daňových úlev, či zjevné nečinnosti orgánu dohledu, je v aktuální situaci těžko obhajitelná. Obrana samotných spotřebitelů je přitom díky neexistenci institutu hromadné žaloby velmi ztížena. Fakticky je možné se žalobou v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele pouze domáhat zdržení se protiprávního jednání, například právě neoprávněného snižování pojistného plnění o nesjednané náklady a jiné poplatky u dosud aktivních dotčených pojistných smluv. Takovou žalobu proti České pojišťovně a pojišťovně Generali aktuálně podávají spotřebitelské spolky Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, další žaloby proti ostatním pojišťovnám vycházející z mnoha rozhodnutí finančního arbitra i obecných soudů budou následovat bez zbytečného odkladu. Tato kauza je svým rozsahem a dopadem na počet spotřebitelů podstatně větší, než aktuálně médii propíraná kauza H-Systém, které svou pozornost věnovali dokonce vláda či prezident České republiky, zcela jistě pro mnoho otázek spojených se správností postupů a včasností zásahů orgánů státní správy, a zejména pak s ohledem na skutečnost, že důsledky celé této kauzy opakovaně nesou jen poškození klienti. Potenciální škody způsobené protiprávním jednáním pojišťoven jsou přitom ve svém důsledku větší než suma ztrát spojená s krachem všech kampeliček dohromady. Česká národní banka se v této kauze IŽP, odstartované fakticky na základě právních názorů finančního arbitra někdy již v roce 2015, nijak neangažuje, minimálně nejsou patrné žádné aktivity ve prospěch poškozených spotřebitelů. Česká národní banka se pouze obrnila mlčením, a to navzdory tomu, že získala mnoho podnětů a důkazů o excesech pojišťoven při správě investičního životního pojištění, hraničícího i s trestněprávní rovinou. Přitom nezřídka Česká národní banka vydává různá doporučení a varování před subjekty jednajícími ke škodě spotřebitelů, ne však v tomto případě. Celá komunikace České národní banky totiž daleko více vyvolává dojem, že v tomto případě je primární snahou nevyvolat u dotčených spotřebitelů záminku problém řešit. Česká národní banka má přitom povinnost nejenom dohlížet na stabilitu pojistného trhu, ale má rovněž chránit zájmy spotřebitelů. To se podle našeho názoru neděje, a to navzdory počtu řádově milionů pojistných smluv, které jsou podle stovek rozhodnutí finančního arbitra a podle desítek rozhodnutí soudů neplatné třeba, jen zčásti, neboť neplatná jsou typová smluvní ujednání kopírovaná do jednotlivých verzí pojistných podmínek. Jde o systémový problém s potenciálními škodami v rozsahu desítek miliard korun s dopadem do hospodaření pojišťoven a finanční stability celého pojistného trhu v České republice. Potom tu jsou otázky, na které má daný dopis navázat, a proto bych se i já rád zeptal, jak hodláte kauzu Česká národní banka řešit a jaká opatření přijala Česká národní banka, aby nedošlo ke zhroucení pojistného trhu. Dopis dále zmiňuje, že v zahraničí jsou pojišťovnám udělovány výrazně vyšší pokuty než např. v České republice. Kromě toho bych se rád zeptal a zmínil na další problematické části finančního trhu, například věci, na které jsme již jako Piráti upozorňovali, konkrétně CFD kontrakty, tzv. rozdílové smlouvy, které jsou často nabízeny jako investiční služby, a je o nich přes telefon říkáno, že jsou např. bezrizikové apod., což samozřejmě může působit rizika u klientů, kteří jsou potom následně podvedeni, když přijdou o dané prostředky, např. na základě nevhodných instrukcí daného člověka. To samé aktuální problém, který se děje, jsou rizikové podnikové dluhopisy, které někdy i v řádech desítek procent úroků jsou nabízeny klientům, což samozřejmě budí obrovský potenciál, protože se jedná o velmi rizikový produkt, s čímž není sám klient seznámen, dokonce se může jednat nejenom o rizikový produkt, ale přímo o podvodný záměr již od začátku. Stejně tak v některých případech jsou řešeny problémy rizikových zpětných hypoték apod. Takže bych se chtěl zeptat i na tyto případné problémy na finančním trhu, a jak se jimi Česká národní banka zabývá. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji vám. Slovo má pan guvernér Rusnok, poté pan poslanec Nacher. Guvernér ČNB Jiří RusnokDěkuji, vážený pane předsedo. Já nejprve s dovolením ještě k té zprávě. Je to sice zpráva už za rok 2018, ale jistě vám během jara pošleme zprávu za rok 2019. Tak jak už konstatoval pan zpravodaj, v tom období se ten sektor vyvíjel v zásadě velmi pozitivně. My jsme samozřejmě vykonávali standardně svoji dohledovou činnost. Z hlediska bank dohlížíme přímo 23 tuzemských bank, 5 stavebních spořitelen, resp. včetně 5 stavebních spořitelen, 10 družstevních záložen a v omezeném rozsahu dohlížíme také 27 poboček zahraničních bank. Pokud jde o pojistný sektor, tam došlo také k nárůstu hrubého předepsaného pojistného 2,7 %, celkový trh potom reprezentuje 155,5 mld. Meziročně se také zvýšil zisk o 3,2 mld. na celkových 14 mld. Pokud jde o pojistný sektor, solventnostní požadavky vysoce převyšovaly regulatorní - solventnost převyšovala solventnostní požadavky spolehlivě. Dohlížíme 26 tuzemských pojišťoven, jednu zajišťovnu a částečně i 20 poboček zahraničních pojišťoven. Ve vymezeném rozsahu také dílčím způsobem Českou kancelář pojistitelů a EGAP, tzn. státní pojišťovnu na podporu exportu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities