|

ps2017-040-10-022-119.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-02-12 ps2017-040-10-022-119 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

119. Návrh poslanců Jakuba Michálka, Jaroslava Faltýnka, Jana Farského, Tomia Okamury a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 390/ - prvé čtení

Date2020-02-12
Meetingps2017/040
Agenda Itemps2017/040/119
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/040schuz/s040413.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2

Předkladatelé upozorňuji, že tento návrh bude mít mírný dopad na státní rozpočet, odhadují to na těch 10-15 milionů, jak je v důvodové zprávě, ročně a odhadují to tím, že nastoupí tedy náhradník, který by měl mít nárok na všechny náležitosti poslance, zatímco ministr-poslanec pobírá pouze jeden plat, a to plat, který je vyšší, a vyplývá to ze zákona tedy o platu č. 236/1995 Sb. v platném znění. Chtěl bych říci, předložený návrh svojí konstrukcí a svým obsahem neřeší z mého pohledu úpravu institutu tzv. klouzavého mandátu, ale pouze a toliko rozšiřuje taxativní výčet důvodů, pro které mandát poslance zaniká, zachování mandátu poslance formou institutu tzv. klouzavého mandátu pak v takovém případě nemůže být akceptovatelné. Vím, že jsou souběžně v systému uloženy dva pozměňovací návrhy. Možná k tomuto momentu jich je i více. Z těchto důvodů ovšem nelze ale navrhovanou úpravu brát tak a predikovat, že budou tyto návrhy akceptovatelné, anebo součástí navrhované úpravy, a proto navrhovaná úprava o klouzavém mandátu, pokud by měla být přijata v podobě, jak je předložena, nebude vlastně úpravou klouzavého mandátu, ale pouze úpravou taxativního výčtu dalšího ukončení výkonu mandátu. Nelze souhlasit ani s názorem předkladatelů, že navrhovaná úprava bude mít mírný dopad na vládní nebo státní rozpočet. Rozpočet Poslanecké sněmovny je vždy stavěn na zhruba 200 poslanců bez ohledu na to, zda některý z nich bude ministrem, či nikoliv. Chtěl bych v této souvislosti tedy říci, že je možné, a vím, že se předkladatelé inspirovali úpravou, která je ve Slovenské republice a zejména v Rakouské republice. V Rakouské republice tato úprava měla širokou genezi. Byla postavena na zvyklosti, a teprve následně velice složitě se stala součástí právního řádu této země. Slovenská republika zase pregnantně stanoví otázky vzniku, zániku mandátu náhradníků, jeho postoupení případně dalším osobám či volbě, kdo vlastně z náhradníků bude potenciálně na tento post nahrazovat. Naše navrhovaná úprava v tisku 390 je velice lakonická. Přinese ve své podstatě řadu problémů a nebude řešit to, co si před předkladatelé zmiňují. si dovolím v této souvislosti navrhnout vrácení tohoto zákona předkladatelům k přepracování. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Návrh jsem zaznamenal. Do obecné rozpravy nemám nikoho dalšího přihlášeného - tady paní poslankyně Němcová. Prosím. Poslankyně Miroslava NěmcováDobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte jenom několik poznámek k předloženému návrhu zákona. Za prvé bych chtěla říci, že ty odkazy na země, v nichž je klouzavý mandát zaveden, to znamená ty, které byly zmiňovány, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, tak dvě z nich jsou dvoukomorovým parlamentem - Nizozemsko, Rakousko, ale jsou voleny do obou komor poměrným volebním systémem a jsou známi náhradníci v případě klouzavého mandátu automaticky, kteří by nastoupili. Slovensko je jednokomorový parlament, kde poměrným volebním systémem automaticky vznikají náhradníci, kteří mohou na to místo nastoupit. To mám dojem, že u nás nevzniká, tedy vzniká pouze u Poslanecké sněmovny a nevzniká to u Senátu. Pro připadá jako nedostatečná, vadná a chybná zmínka od předkladatelů v tom, že se nemusíme zabývat tím, co se děje v Senátu, nebo případným klouzavým mandátem pro senátora, protože v minulosti byli senátoři málo zastoupeni ve vládě, tak je to tam nějak doslovně napsáno, a v této vládě nejsou vůbec, takže se tím nemusíme zabývat. myslím, že to je z podstaty vada toho zákona, velká a zásadní, pro kterou by neměl být v této podobě v žádném případě přijat, protože nikdo neví, jaké bude budoucí složení vlády. Říci, že komora jedna v našem dvoukomorovém systému určitou část výhod a jiná bude mít automaticky nevýhody, pokud by tedy člen vlády pocházel ze Senátu, mi nepřipadá vůbec správné a z ústavního hlediska to považuji za závadné. Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. Toto neutrální stanovisko rozšiřuje o řadu výhrad, které si myslím, že se musí zásadním způsobem potom, pokud tedy návrh zákona bude postoupen do dalších čtení a bude přepracováván, tak v podstatě bude muset být celý přepsán, protože tak jak je představen, není životaschopný a nemůže v žádném případě fungovat jako něco, co by prospělo ústavnímu pořádku anebo vůbec vztahu komor ve vztahu k vládě apod. Zmínka o tom, že vláda se zodpovídá pouze Sněmovně a nikoliv Senátu, a proto není potřeba na Senát brát takový zřetel, mi nepřipadá relevantní, protože v legislativním procesu vláda musí, a je žádoucí, aby byla přítomna též v Senátu, a proto bychom se touto otázkou určitě měli i nadále zabývat. Zdá se mi tedy, že ten návrh je velmi povrchní, sepsaný rychle, nedomyšlený. Nedávám žádný návrh, nechám tedy na Poslanecké sněmovně, jak s ním naloží pro další čtení, ale za sebe jsem přesvědčena, že v této podobě prostě nemůže v žádném případě být přijat, a čeká nás tedy stoprocentní přepracování toho návrhu, nebo 85procentní přepracování toho návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Tomáš Hanzel vám děkuji. Nikoho dalšího do obecné rozpravy nevidím přihlášeného, tudíž končím obecnou rozpravu. Zagonguji a budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který tady padl v obecné rozpravě. Ještě chvilku počkáme... Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 305 je přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 94, zdrželo se 28. Návrh byl zamítnut. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Nikoho nevidím, budeme hlasovat. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 306 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 133, proti 0, zdrželo se 20. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Grospič. Prosím. Poslanec Stanislav GrospičPoprosil bych o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru, protože to úzce souvisí s jeho problematikou. Místopředseda PSP Tomáš HanzelAno. Paní poslankyně Valachová. Poslankyně Kateřina ValachováŽádám o přikázání stálé komisi pro Ústavu. Místopředseda PSP Tomáš HanzelJe tady nějaký další, jiný návrh? Nikoho nevidím. Budeme hlasovat o přikázání mandátovému a imunitnímu výboru. Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 307 přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 135, zdrželo se 17. Návrh byl přijat. A budeme hlasovat o přikázání stálé komisi pro Ústavu. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 388 přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 1, zdrželo se 16. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání mandátovému a imunitnímu výboru jako dalšímu výboru a stálé komisi pro Ústavu. Končím projednávání tohoto bodu. Přerušuji jednání do zítřejších devíti hodin ráno, kdy budeme pokračovat odpověďmi na písemné interpelace. Přeji vám pěkný večer.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities