ps2017-040-07-004-285.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-01-30 ps2017-040-07-004-285 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Mluvil jsem zde o ziscích společnosti a nesmíme zapomenout na konkrétní lidi, kteří z vyvedené společnosti z rukou státu měli konkrétní finanční prospěch v řádech milionů korun. Dnes jsou v této kauze znovu podána trestní oznámení. Byli jsme jedni z těch, kteří iniciovali vznik této komise. Je ovšem zásadní otázka, zdali na konci celého příběhu dojde k potrestání viníků a jestli ti, kteří kradli, skončí ve vězení a vrátí nakradený majetek, tedy zisky, které z uloupeného majetku měli. Pokud se tak nestane, pak je jasné, že rok 1989 přinesl svobodu, která nemá sloužit lidem, ale jen vyvolené elitě, která může rozkrádat to, co lidé vytvořili. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Rozehnalovi (Rozvoralovi)a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Josef HájekDěkuji za slovo, pane předsedající. Paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, dne 15. září 2004 vláda České republiky po vedením premiéra Stanislava Grosse přijala usnesení číslo 904, ve kterém odsouhlasila prodej 45,8 % akcií státu na společnosti OKD. Tehdejší ministr financí Sobotka si tehdy určitě neuvědomil, že jeho rozhodnutí o prodeji minoritního podílu státu na společnosti OKD negativně ovlivní životy téměř 100 000 obyvatel Moravskoslezského kraje a stane se žhavým politickým tématem až do dnešních, současných dnů. Proč tomu tak je, podle mě ví každý občan České republiky. Při žádné jiné privatizaci majetku státu nedošlo z pohledu řadového občana k tak obrovské ztrátě státního majetku, jak se stalo v případě hornických bytů. Můžeme zde žonglovat se zákony, s paragrafy, dobrou vírou či nevím čím ještě, ale nikdo, kdo používá selský rozum, nemůže v tomto případě říci to, co se stalo s hornickými byty, nebo respektive použít jiné pojmenování než takové, že to byla zlodějna nejvyššího řádu. Jak jinak nazvat obchod, ve kterém se 46 000 bytů ocení na hodnotu 40 000 korun za jeden byt pouze za slib, že tuto cenu byty odprodáte nájemníkům? Pak následně tento slib nedodržíte a máte garantovaný čtyřicetinásobný zisk. Investujete 800 milionů korun a získáte 32 miliard. To je skutečně skvělý obchod. Co na tom, že tyto byty měly být v rukou horníků a jejich rodin? To není podstatné! (zvýšeným hlasem)Podstatné je to, že se podařil skvělý obchod, který se zřejmě naposledy dařil americkým kolonistům v sedmnáctém století, kteří od indiánů za hubičku kupovali pozemky. Ve Wikipedii se tyto obchody zdůvodňují tím, že indiáni nebyli zvyklí na evropské chápání vlastnictví a neuvědomovali si plně dopad prováděných obchodů. Obdobně se bohužel v případě privatizace OKD chovali i někteří naši politici, kteří zřejmě nebyli zvyklí na tvrdý byznys, a proto se chovali také jako indiáni. Neuvědomovali si totiž dopad smluvních ujednání realizovaného prodeje. Z mého pohledu to byla jednom menší část politiků. Ta větší podle mě dost dobře věděla, co a proč dělá. Toto hodnocení se týká nejen politiků, ale celé řady úředníků. Naše vyšetřovací komise k privatizaci OKD byla ustanovena téměř až po patnácti letech po ukončení této privatizace. ČSSD v době, kdy v jejím čele či vedoucích pozicích byl pan Sobotka, logicky neměla zájem otevírat tento problém. To se týkalo ODS i TOP 09, u kterých si pan Bakala kupoval loajalitu. Mohu vzpomenout sponzorské dary ve výši 30 milionů v roce 2010, kdy ODS dostala 15 milionů, kdy TOP 09 dostala 7,5 milionu, Věci veřejné 7,5 milionu. Do dneška tyto peníze tyto strany nevrátily. To podle mě dokazuje, je podtržením toho, co jsem řekl. Teprve toto volební období, ve kterém získaly většinu nové politické subjekty, jsme byli schopni konečně odhlasovat vznik této komise. Je samozřejmé, že vyšetřovat skutky, které se staly před patnácti až třiceti lety, je velmi složité a komplikované. Řada úkonů a kroků, které provázely privatizaci OKD, se opravdu uskutečnila před těmi patnácti, třiceti lety, a tak je logické, že někteří předvolaní svědci si nedokázali do detailu vybavit skutečnosti a věci, které se udály před mnoha lety. Další svědci, o kterých se komise oprávněně domnívala, že znají potřebné informace a fakta z privatizace OKD, si nedokázali vzpomenout záměrně. Další důležití svědci, jako například pan Pokorný, odmítli vypovídat s ohledem na advokátní tajemství, nebo se prostě k výslechu nedostavili. Tak tomu bylo zejména v případě pana Bakaly, který písemně odepřel svědeckou výpověď. Z mého pohledu odmítnutí a důvody, které uvedl, jsou důkazem jeho arogance a nelze je nazvat nijak jinak než pohrdáním Poslaneckou sněmovnou. Jeho důvody neúčasti, které komisi zaslal 2. srpna 2018, jsou naprosto irelevantní a zavádějící. Pan Bakala odmítl svědčit se zdůvodněním, že v České republice věří pouze moci soudní a že se obává politického zneužití své výpovědi. V této souvislosti pokládám za nutné se zmínit o tom, že ve vyšetřovací komisi měla výraznou většinu opozice. Vládní strany měly v této devítičlenné komisi pouze dva členy. Pokud započtete i člena za stranu KSČM, která toleruje současnou vládu, tak se bavíme o třech členech komise. Zbývajících šest členů reprezentovalo, jak jsem se zmínil, opozici. To, že se Poslanecká sněmovna rozhodla vytvořit vyšetřovací komisi, ve které měla všechna politická uskupení stejné zastoupení bez ohledu na velikost poslaneckých klubů, jednoznačně svědčí o tom, že Poslanecká sněmovna uložila vyšetřovací komisi pracovat nikoliv podle politického zadání, ale pracovat na základě zjištěných skutečností a faktů. Rovněž bych chtěl zdůraznit a připomenout, že všechna jednání komise byla neveřejná a že všichni členové komise toto rozhodnutí respektovali. V návaznosti na tyto uvedené skutečnosti se domnívám, že pan Bakala tím, že zpochybnil legitimitu Poslanecké sněmovny a jejích orgánů, tak zpochybnil základní demokratické principy našeho státu. Velmi by mě zajímalo, zdali by se pan Bakala stejně arogantně a pohrdavě choval ke švýcarskému parlamentu. Myslím si, že ne. Z tohoto důvodu předem avizuji, že budu Poslanecké sněmovně navrhovat usnesení, ve kterém budu navrhovat, abychom se vyjádřili k nerespektování jednacího řádu Poslanecké sněmovny panem Bakalou. Vážené kolegyně a kolegové, problematikou privatizace OKD se zabývám již druhé volební období. V OKD jsem pracoval 36 let, a tak se logicky nemohu smířit s tím, jak bylo s touto společností a jejími pracovníky naloženo. Vyšetřovací komise měla za úkol zjistit, kdo nese politickou, morální a případně trestněprávní odpovědnost za privatizaci a následný úpadek OKD. Myslím si, že se nám podařilo tyto procesy poměrně detailně zanalyzovat a popsat. V rámci naší práce jsme se vraceli do počátku devadesátých let či nového tisíciletí. Při tomto návratu do minulosti jsem si zpětně uvědomil, jak moje generace a generace mých rodičů byla po sametové revoluci nezkušená a naivní. Po sametové revoluci drtivá většina společností souhlasila s tím, že je nutná transformace socialistické státní ekonomiky na ekonomiku tržní. Jedním z nástrojů této změny byla i privatizace státního majetku. Občané si byli vědomi, že tyto změny nebudou jednoduché, nicméně nepředpokládali, že se privatizace v mnoha případech změní v tunelování bank, firem a podniků. Smutnou kapitolou této transformace státního vlastnictví bylo i tunelování řady firem zprivatizovaných v kuponové privatizaci prostřednictvím investičních fondů. V rámci tohoto tunelování byly okradeny desetitisíce, možná až statisíce občanů, kteří podlehli masivním reklamám na vložení kuponových knížek do investičních fondů. Ale o této formě privatizace dnes hovořit nechci a budu se držet tématu, to znamená vyšetřovací komise OKD. Ve vyšetřovací komisi jsem měl na starost zpracování analýzy prodeje 45,8procentuálního podílu státu na akciích OKD, které probíhalo v letech 2003 a 2004 za období vlády ČSSD premiérů Špidly a Grosse, ministra financí Bohuslava Sobotky a ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
