|

ps2017-039-04-005-134.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-11-29 ps2017-039-04-005-134 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

134. Návrh poslanců Heleny Válkové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Zdeňka Ondráčka, Marka Výborného, Tomáše Kohoutka a Dominika Feriho na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 466/ - prvé čtení

Date2019-11-29
Meetingps2017/039
Agenda Itemps2017/039/134
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/039schuz/s039140.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášená paní poslankyně Helena Válková. Připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Helena VálkováJá bych se v tom vystoupení ráda dotkla ještě jedné věci, proto jsem se přihlásila jako první, protože při představování návrhu jsem, myslím, už ty obsahové změny zmínila. My tady máme otevřený a ve druhém čtení na ústavně-právním výboru přerušený vládní návrh novely 453, který má stejný cíl a používá jenom jiné prostředky, tak tady chci na to upozornit. Jde o to, aby se zjednodušila procedura ukládání a v praxi i výkonu peněžitého trestu. Máme zájem zejména v případě majetkové a hospodářské trestné činnosti na tom, aby stejně jako v sousedním Německu nebo Francii bylo více využíváno sankcí na majetku a méně nepodmíněných trestů, protože jak víme, recidiva po propuštění z vězení je příliš vysoká, až kolem 70 %, čili neefektivní a je to příliš drahé. O to se snaží tato novela. A my chceme obě novely, pokud propustíme, v což tedy doufáme, do druhého čtení tento tisk 466, tak chceme potom navrhnout spojení, aby 453 a 466 byly projednávány společně, protože spolu bezprostředně souvisí. Byť používá jiné způsoby a metody, cíl je jasný - zjednodušit, zefektivnit, zlevnit a v podstatě zlepšit sankční politiku, aby odpovídala evropským standardům. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní pan poslanec Marek Benda, připraví se Dominik Feri. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Marek BendaVážený pane místopředsedo, vážená paní navrhovatelko, vážené dámy, vážení pánové, budu už poměrně stručný, protože kolegyně Válková většinu věcí, které měly odeznít, již řekla. Já samozřejmě návrh podporuji vzhledem k tomu, že jsem pod ním podepsán. Jak bylo řečeno, pokusíme se na ústavně-právním výboru, protože nemám rád, když se v jednom roce třikrát až pětkrát novelizují jednotlivé předpisy, dosáhnout toho, abychom tisk 466, a proto jsme chtěli, aby byl projednáván dřív, formou pozměňovacího návrhu uplatnili k tisku 453, a měli jsme tedy jednu sběrnou novelu, která by se zabývala změnami trestních předpisů, ať už z úrovně vlády, která, pokud vím, samozřejmě vím, že dala neutrální stanovisko, ale že Ministerstvo spravedlnosti je nakloněno tomu, aby se to projednávalo současně a aby se vtáhlo do jednoho tisku. To bude naše snaha. Chtěl bych k tomu jenom říci, že kromě toho, co říkala paní poslankyně Válková, máme prostě příliš vysoké procento vězněných na počet obyvatel v České republice. Není to zcela normální a toto by měla být jedna z cest, ať už ten vládní návrh, nebo novela, kterou předkládáme my, abychom snížili počet lidí ve výkonu trestu odnětí svobody, protože v tomto směru jsme z těch normálních zemí na velmi nelichotivém prvním místě v Evropě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Dominik Feri, připraví se Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Dominik FeriDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, jsem jeden ze spolupředkladatelů a chtěl bych poděkovat za přípravu tohoto návrhu zejména naší hlavní předkladatelce, paní kolegyni profesorce Válkové. Rád bych se dotkl věci, která už tu byla vzpomenuta, a sice otázky přeplněných věznic, kolem které panuje řada mýtů, a myslím, že by bylo vhodné to postavit najisto. Tady mám nějakou souhrnnou tabulku (ukazuje). Když se podíváte u nepodmíněných trestů odnětí svobody z let 2016 až 2018, tak laická veřejnost, a občas to zaznívá i v rámci politických debat, má bohužel tendenci se dívat jenom na procento odsouzených za jednotlivé trestné činy a podle toho poměřovat ty, kde si myslí, že máme ten největší dluh. Když se podíváte na procento odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za ty tři roky, tak velmi nelichotivě vychází odsouzení za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Podle této tabulky Nejvyššího státního zastupitelství je to asi 20 %. Jenže je potřeba se dívat i na délku odsouzení, na délku uloženého trestu, protože ta pak určuje přeplněnost těch věznic. To znamená, ta takzvaná mařenka, to maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, tvoří 20 % odsouzených, ale z celkové délky všech těch uložených trestů je to jenom pouhých 5 %. To stejné je velmi známý trestný čin zanedbávání povinné výživy, lidově řečeno neplacení alimentů - 8 %, ale z celkové délky pouze 3 %. A u drogových deliktů, u nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, je to pouhých 7 % odsouzených, ale zase úplně oproti tomu je to 16 % z celkové délky. To znamená, že tam bychom měli například upřít naši pozornost. Zmiňoval jsem tu krádež, kde je tedy tím objektem skutkové podstaty ochrana držby vlastnického práva, tak to je přesně to, kam míří, myslím, velmi správně tento návrh, neboť zvýšíme-li hranice škod, tak se ty skutky už nebudou posuzovat v rámci trestního řízení, které je velmi nákladné a velmi náročné pro jednotlivé subjekty trestního řízení, ale v rámci řízení přestupkového. O tom vskutku musí být rozhodnuto. Je pravdou, že se určitá část, odhadujeme nějakých 5 %, přesune na obce, a jsme ochotni o tomto se zástupci obcí jednat. Je to lehce sporná věc, protože to ty samosprávy může zatížit, zatíží to úřady, zatíží to tajemníky, zatíží to přestupkové odbory. Takže o tomto jsme ochotni samozřejmě jednat. Ale přeplněnost kvůli krádeži - pro představu, abych to uvedl pro úplnost, 33 % odsouzených k nepodmíněnému trestu, to znamená třetina všech lidí, kteří byli odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, byla odsouzena za krádež a dohromady to tvoří 22 % celé délky. To znamená, tento návrh je jedna za cest, jakou se dá bojovat proti té nelichotivé pozici, proti těm 208 vězňům na 100 tisíc obyvatel, což skutečně v rámci našeho kontextu, středoevropského, západní a střední Evropy, není úplně běžné. Tento návrh přitáhl poměrně velkou míru pozornosti veřejnosti. Ale zapomíná se u té krádeže, protože to je věc, se kterou se, myslím, mnoho lidí ve svém osobním životě setkalo, na to, že trestní zákoník ve zvláštní části, v té skutkové podstatě - ta skutková podstata není jenom jedna, ale je tam ještě další podstata, která má v sobě prvek zpětnosti, to znamená, dotýká se recidivy, a sice ustanovení § 205 odst. 2, kde žádná škoda není. Abych to citoval: "Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta." To znamená, že tam vůbec není žádný prvek toho, že když se někdo zmocní nějaké věci v nějaké hodnotě, tak odsouzen nebude, nebo bude. To znamená, byl-li již někdo odsouzen, tak je pak úplně jedno, jestli to bude pět, nebo deset. (Reakce z pravé části sálu.)Přesně tak, to je recidiva a to by tu mělo zaznít. A prosím, jestli o tom někdo z novinářů bude poskytovat nějakou zprávu, aby tam toto bylo zmíněno, že na ty opravdu nejkřiklavější případy recidivy je pořád v rámci trestního zákoníku pomýšleno. V důvodové zprávě se vyrovnáváme velmi podrobně, myslím, s otázkou zostřující se trestní represe, a to je postupně se zvyšující kriminalizace. Bylo to zmíněno i ve vládním stanovisku. Jeden z podpůrných argumentů je i otázka minimální mzdy. Skutečně berte to prosím jako argument podpůrný. Minimální mzda se nezvyšuje automaticky ex lege, ale zvyšuje se na základě nějakého vládního rozhodnutí, nějaké politické shody, většinou politické dohody, a nemusí úplně odpovídat ekonomickému růstu. Ale ten hlavní argument, myslím, je například srovnání s průměrnou mzdou, kdy od roku 2001 průměrná mzda vzrostla o 100 % a hranice škody zůstávají pořád statické, pořád stejné a neodpovídají době. Další odbornou debatu povedeme jistě na půdě ústavně-právního výboru. To je samozřejmé, ale budu rád, když přijdou zástupci samospráv a tu otázku přesunu do správních řízení budeme řešit, protože cítím, že to je sporné, a věřím, že dojdeme k nějaké shodě. Děkuji a ještě jednou děkuji paní navrhovatelce.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities