ps2017-035-10-001-317.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-11-07 ps2017-035-10-001-317 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Já vám ukážu tady tuto věc. (Ukazuje láhev s kalnou vodou.)Na závěru svého vystoupení ji dám panu ministrovi jako takový prezent. Tohle je ta naše motivace. Podle dat, informací, které máme k dispozici, totiž hrozí, že nám takováhle břečka poteče z vodu v kuchyni. Do sklenice, když se budete chtít napít, tak vám dáme takovouhle vodu. Trošičku mi to připomíná tu scénu ze seriálu Simpsonovi, kde když se ptali na to, jestli ve Springfieldu teče pitná voda, tak jim bylo odpovězeno básní: Když je hnědá, můžeš pít, když je černá, může hnít. Já bych se hrozně nerad tady takovouhle báseň učil, resp. ji používal v praxi. Takže to je na úvod. Já jsem tuto interpelaci, jak už jsem říkal, podával v srpnu tohoto roku, a chviličku předtím, přestože jsme to zaznamenali až potom, se do případu vložila i Kancelář veřejné ochránkyně práv, která na konci července tohoto roku zveřejnila zprávu o šetření z vlastní iniciativy o postupu úřadů právě v této věci. Tedy abych byl korektní, tak nebudu hovořit jenom o postupu Ministerstva životního prostředí, ale i o postupu dalších orgánů, na které Ministerstvo životního prostředí nemá vliv. Já to nebudu číst celé, má to asi 16 stran, ta zjištění paní ombudsmanky ve vztahu k postupu úřadů by se dala shrnout dvěma slovy - všechno špatně. Ale já přečtu jenom závěry, které jsou zde shrnuty. Takže shrnutí závěrů. V říjnu 2018 jsem rozhodla zahájit šetření problematiky z vlastní iniciativy podle § 9 písm. d) zákona o veřejném ochránci práv. Šetření jsem zaměřila primárně na následující problémové okruhy: (1) účast všech skutečně dotčených subjektů - úřadů - na řízení, problém přesahu do dvou krajů dotčených samospráv a prostor pro jejich slyšení v dosavadním průběhu projednávaného záměru; a bod (2 )rozpory v dosud shromážděných podkladech ohledně možnosti realizace záměrů, riziko kontaminace pitné vody a soulad s cíli a záměry územního plánování včetně zohlednění šetrného přístupu k využívání surovinových zdrojů, tedy koncepčnost těžby. Nedostatky jsem shledala v postupech Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Krajského úřadu Zlínského kraje a orgánů ochrany veřejného zdraví, Ministerstva zdravotnictví a krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Tyto úřady především svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové potenciální nepříznivé důsledky jeho realizace, mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex. V řízení obvodního báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru chybí závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu na úseku ochrany veřejného zdraví, což činí nezákonným rozhodnutí obvodního báňského úřadu. Dále jsem dospěla k závěru, že záměr těžby podléhá souhlasu vodoprávního úřadu, zvláště když rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je podle horního zákona ekvivalentem územního rozhodování. Podstatný je bezpochyby i soulad záměru s územně plánovacími hledisky, kde zase chybí souhlasné závazné stanovisko orgánů územního plánování. Spornou se jeví i výjimka z chráněné oblasti přirozené akumulace vod udělená Ministerstvem životního prostředí, kde se předpokládá předchozí souhlas vlády, který podle dostupných informací doposud dán nebyl. V řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh vedeném obvodním báňským úřadem tak nebyl dán prostor k ochraně veřejných zájmů v podobě garantované právním řádem, tedy absence nezbytných souhlasných závazných stanovisek, souhlasů či výjimek, jež by teprve umožňovaly záměr odsouhlasit. Za závažný nedostatek v postupu úřadů považuji rovněž jejich dosavadní faktickou rezignaci na zásadu předběžné opatrnosti. Potřebu těžby zdůvodňují vágně, bez potřebného pečlivého vážení rizikovosti těžby v lokalitě a ve spojení s možnostmi využití jiných ložisek. Klimatický vývoj posledních let si žádá upřednostnění zájmů na ochraně pozemní vody, proto nelze než upřednostnit řešení spočívající ve využití ložisek, jež nepředstavuje potenciální ohrožení strategického veřejného zájmu. K tomu dle mého přesvědčení měly dospět již všechny přípravné procedury dotýkající se záměru v podobě projednávaných politik a územně plánovacích dokumentací či procesů hodnocení vlivu na životní prostředí. Úřady pak u záměru zjevně přesahujícího svými vlivy hranice kraje nemohou vycházet pouze z koncepčních materiálů jednoho kraje. Dosavadní postup veřejné správy včetně výsledků samotné procedury EIA Ministerstva životního prostředí považuji za nedostatečný. Proces EIA Ministerstva životního prostředí k záměru završený závažným stanoviskem, konkrétně se jednalo o souhlasné stanovisko ze dne 9. března 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření souladu ze dne 26. října roku 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření změn ze dne 10. května 2018, tyto tvoří základní výchozí platformu, do níž se musí promítnout princip předběžné opatrnosti mimo jiné už proto, že to může ušetřit množství dalších procesních postupů. Nebudu to číst dále, jenom pro vysvětlení, proč je tam zmiňována krajská hygienická správa (stanice), bych uvedl to, že v minulosti se k procesu vyjadřovala Krajská hygienická správa (stanice)Jihomoravského kraje, na jehož území ten zdroj vody leží. Tato správa (stanice)vydala negativní stanovisko, načež Ministerstvo zdravotnictví ještě v Sobotkově vládě zareagovalo tak, že prostě toto rozhodnutí zrušilo, Krajské hygienické správě (stanici)Jihomoravského kraje tuto pravomoc sebralo a dalo ji Krajské hygienické správě (stanici)Zlínského kraje, která naprosto logicky nemohla rozhodnout jinak, než že dala souhlasné stanovisko. Ale toto panu ministru Brabcovi nevyčítám. Když jsem posílal tu informaci, tak jsem v ní položil panu ministrovi devět otázek, které se týkají tohoto případu. Já vlastně v této své interpelaci budu rozebírat dotaz č. 3, to je, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí zohlednilo princip předběžné opatrnosti do svých stanovisek. Teď k samotnému udělení, nebo souhlasu z hlediska EIA. Dne 8. září 2017 obdrželo Ministerstvo životního prostředí na vlastní dotaz odpověď od České geologické služby. Ministerstvo se tehdy ptalo na dvě věci. Obsahuje dokumentace vlivů záměru na životní prostředí v části vyhodnocení vlivů záměru na povrchové a podzemní vody nějaké závažné nedostatky, pochybení při postupech zpracování či nepřípustné účelové zobecnění závěrů, nebo byla zpracována v dostatečné kvalitě a podrobnosti úměrné řešenému území? Otázka č. 2. Je záměr těžby štěrkopísků u Uherského Ostrohu akceptovatelný ve vztahu k jímacímu území Bzenec-komplex i s ohledem na existenci nových podkladů, a to za předpokladu realizace všech opatření k vyloučení a minimalizaci rizik, která jsou uvedena jako podmínky stanoviska EIA? Co Česká geologická společnost, pardon, služba, odpověděla? Co se týče první otázky, často se tady v těch debatách o tomto případu bagatelizuje nějaké posouzení, které bylo provedeno firmou Progeo na žádost právě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín. Ty závěry hovoří jednoznačně, že tato potenciální těžba může a s velkou pravděpodobností ohrozí kvalitu vod v tom jímacím území. K samotnému modelu, který bývá často bagatelizován, odpověď z České geologické služby byla: Aktuálně poskytnutá modelová hodnocení byla zpracována na základě objednávky VaK Hodonín, akciové společnosti, s cílem zhodnocení proudění podzemní vody v nivě Moravy, v širším okolí jímacího území Bzenec-komplex a zvýšení celkového vztahu poznání lokality.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
