ps2017-035-07-008-247.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-10-24 ps2017-035-07-008-247 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A nevadí mu například ani případ z poslední doby, kdy Česká televize stáhla ze sociálních sítí reportáž o údajném zastrašování žáků na Střední průmyslové škole v Plzni před jeho návštěvou? Učitelé prý měli žákům vyhrožovat problémy u maturity, pokud se budou ptát na kauzu Čapí hnízdo. Studentka, která to tvrdila, to ale pouze četla u někoho na Facebooku, což redaktorka České televize z reportáže dle vyjádření školy vystřihla. Průmyslovka na Českou televizi tak hodlá podat žalobu. Ani tentokrát vám to nevadí, pane nepřítomný předsedo vlády? A co tedy ještě říkáte na vystoupení redaktora Hynka, který za hrobového mlčení protežované moderátorky Witowské vás třikrát během chvíle označil v nedávném pořadu Události a komentáře sice správně za premiéra, ale za premiéra bývalého? Proč opět takový jeho názorový veletoč? Myslím tedy pana premiéra Babiše ohledně přístupu k fungování České televize. Není už takových jeho zásadních názorových obratů nějak moc? Premiér každé země by si měl stát za svým slovem, i když by to bylo aktuálně pro někoho nepopulární, a nenechat si v tomto ohledu radit PR manažery, či snad dokonce některými lobbisty. Podle názoru některých komentátorů se premiér České televize buď jaksi konstruktivně dohodl s Českou televizí na smíru, podle jiných se zase bojí jako čert kříže protibabišovských demonstrací, které by mohly vyvolat osoby těžící z televizního nepotismu, klientelismu a protekcionismu. Doufám také, že pan premiér četl vyjádření bývalého ředitele slovenské televize Radima Hrehy, které na jeho adresu tento pán mediálně vyjevil. Hreha v něm říká, že je český předseda vlády nejspíše přesvědčen, že voličům ANO nevadí vysílání České televize pro havlistickou menšinu, které musí financovat všichni koncesionáři. Dodal také, že si myslí, že Česká televize se svou klesající důvěrou veřejnosti není pro něj nikterak důležitá. Ale tolik jenom můj komentář k zásadní proměně názorů pana předsedy vlády. Zajímavé je v tomto ohledu ale i Hrehovo stanovisko, že informační monopol nadnárodních lobbistů realizovaný mainstreamovými médii, tedy i Českou televizí, vytvářející fiktivní obraz reality, je u konce s dechem. Osobně bych si to velice přál a velice bych to přál zejména naší České televizi a jejím koncesionářům. Děje se tomu hlavně díky svobodnému a nezávislému internetu, a tak se nyní musíme společně zasadit o to, aby někteří filutové tento alternativní kanál přenosu informací pod různými záminkami neshazovali, neškrtili a některé zdroje tam dokonce rovnou nechtěli zakazovat. Zejména díky nezávislému internetu může fungovat také nezávislá žurnalistika, kterou místo toho, aby Česká televize podporovala a realizovala, tak se často ubírá opačným směrem a přitom zároveň ještě osočuje názorové oponenty, že usilují o získání politické nadvlády nad tímto veřejnoprávním médiem, byť toto je reálně zcela nemožné. Lidé v České televizi či někteří další efektivně propojení s Českou televizí to velice dobře vědí. Managementu České televize bývá tak nějak lhostejno, že se mnohdy jedná o zcela oprávněnou, podloženou a adekvátní kritiku zaznívající nejen z Poslanecké sněmovny, ale i z míst nalézajících se na sociální mapě České republiky úplně jinde. Těží totiž z dojmu vlastní nedotknutelnosti a neomylnosti. Není divu. Zakonzervovanost jejího stavu byla po dlouhá léta efektivněji jištěna příklonem k některým politickým subjektům či jejich protagonistům. Opět ale do svého vystoupení začlením, tak jak činím běžně, názor někoho fundovaného a erudovaného, nebudu tak abstrahovat pouze z oficiálních statistik a vyjádření České televize, jak to učinil pan zpravodaj, ale ani naopak z reakcí tisíců nespokojených diváků. A tak v roce 2017 režisér a scenárista Stanislav Vaněk, který pracoval v České televizi v oblasti hudby a byl mimo jiné i ředitelem festivalu Zlatá Praha, mediálně prohlásil, že na současné České televizi oceňuje především její poslání či profesionální formu PR, ale - a teď znovu cituji - dodal, že se mu nelíbí, jak je Česká televize tomuto poslání vzdálena, líbí se mu forma PR, ale obsah zřídka odpovídá skutečné věci. A pokračoval, že organizačně Česká televize ještě nikdy nebyla tak nepřehledná a neefektivní. Dle mého názoru je tato stručná charakteristika České televize plně vystihující. Nyní bych vám rád odprezentoval jeden příklad za všechny, jak efektivně Česká televize hospodaří, jak může být klientelisticky napojená na některé subjekty a také jak je Rada České televize s kontrolní pravomocí dnes zcela dysfunkčním orgánem. Paní Jitka Straková z Prahy 8 mne kontaktovala již v roce 2015, a to při schvalování zprávy o hospodaření České televize za tento rok, tedy za rok 2015. Sdělila mi, že generální ředitel České televize porušuje zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když nereagoval na její upozornění, že existuje subjekt, který po mnoho let neplatí televizní poplatky, a to minimálně za devatenáct televizních přijímačů na svých dvou hotelech. Dozorčí komise Rady České televize uzavřela v roce 2015 tento případ s tím, že stěžovatelka předložila nepravdivé důkazy, a ředitel České televize, respektive jeden z jejich ředitelů pan Cimirot, dokonce tvrdil, že celý problém spočívá v osobě samotné stěžovatelky. A teď poslouchejte dál. V roce 2016 zaslala stěžovatelka osobní dopis všem členům Rady České televize s důkazy, nikdo neodpověděl, a na to sama ona osobně vystoupila i na jednání rady, opět bezúspěšně. Členové Rady České televize si podle ní dokonce pletli zákon o České televizi se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích a podobně. Po vyčerpání veškerých netrestních možností, jak dosáhnout nápravy v zájmu koncesionářů, přičemž se jednalo i o podezření z podvodného jednání, obrátila se stěžovatelka v červenci 2017 na orgány činné v trestním řízení. 2. 8. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu z krácení daně a podobné povinné platby. O rok později, 30. srpna 2018, to znamená loni, bylo oznamovatelce sděleno, že vyšetřování bylo ukončeno a byla současně podána žaloba u soudu. Obžalovány byly dvě fyzické osoby a jedna osoba právnická. A teď se podržte, dámy a pánové. Česká televize se na základě tohoto oznámení připojila jako poškozená s návrhem na vydání bezdůvodného obohacení a žádá, aby soud uložil povinnost nahradit škodu v penězích ve výši 827 030 korun. A i tato prostá informace musela být z České televize vymožena dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Co ze všeho ale vyplývá? A. Generální ředitel nejednal s péčí řádného hospodáře a ignoroval odůvodněné podezření. K dispozici byly pro vaši zajímavost i fotografie TV přijímačů na těch hotelech. B. Rada České televize se následně projevila jako zcela nefunkční orgán, plně loajální ke generálnímu řediteli, neboť předložené důkazy neplatících subjektů byly zjevně nepravdivé a i takto to stačilo k odmítnutí stížnosti. C. Česká televize si tak svou nečinností sama sobě vědomě a dlouhodobě, to podtrhuji, způsobovala škodu, přičemž generální ředitel trestní oznámení nepodal. A to má k dispozici celé právní oddělení. Dozorčí komise Rady České televize udělala závěr nikoliv podle předložených důkazů, ale podle toho, co jí samotní zaměstnanci České televize sdělili. A za poslední - D. Paní inženýrka Jitka Straková tak splnila svoji občanskou povinnost a nejspíše zachrání pro Českou televizi skoro 900 000 korun, přitom se nedočkala ani vděku, ani omluvy za lež, když ředitel České televize, jak jsem říkal, pan Cimirot, ji lživě obvinil ze lži a tvrdil, že obžalované subjekty řádně platí. Dámy a pánové, již se blížím k samotnému závěru svého vystoupení. V poslední době v rámci jakýchsi nepřirozených sebeobranných reakcí začíná některým v České televizi protežovaným vadit, že je ze zákona Sněmovně uloženo i projednávání a schvalování výročních zpráv České televize a nejraději by jí tuto pravomoc, a to i pouličním způsobem, odebrali. Naposledy kolegům z pirátské strany, kteří se za zcela zjevné spolupráce některých redaktorů cítí před kamerami České televize vždy jako ryba ve vodě. Tento komfort mnohým subjektům a jejich zástupcům ale dopřáván není. Přestože Kodex České televize v článku 6 jasně říká, že moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost a divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícímu zajímají postoj, tak toto se děje skutečně jenom velice výjimečně.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
