|

ps2017-033-02-002-033.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-07-10 ps2017-033-02-002-033 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

33. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 452/ - třetí čtení

Date2019-07-10
Meetingps2017/033
Agenda Itemps2017/033/033
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/033schuz/s033037.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Vláda říká, že navýšila starobní důchody nejvýše v novodobé historii. Z určitého úhlu pohledu s tím lze souhlasit, konečně SPD tato navýšení vždy aktivně podporovala. Nyní ale už jasně narážíme na bariéry a limity této podoby valorizace, kdy se jedná jen o plošné dorovnávání inflace spotřebitelských cen, kterému žádným způsobem nenapomáhá obrácený trend rozevírání nůžek příjmů a životní úrovně v naší společnosti. Naopak svět příjmové chudoby je čím dál tím vyšší zdí oddělován od zbytku společnosti. Tam, kde to můžeme ovlivnit, musíme proti tomu působit. V první řadě směrem k našim starobním důchodcům, kde navíc na potřebě vyšší adresné pomoci těm z nich, kteří jsou na tom finančně nejhůře, existuje široký společenský konsenzus a drtivá většina daňových poplatníků by svou solidaritu a své daňové odvody, pokud by teoreticky mohla, alokovala právě sem. A navíc, česká společnost, charakteristická smyslem pro míru a přirozenou obecnou spravedlnost, velmi dobře chápe, že senior s měsíčním příjmem 30 či 40 tisíc korun nepotřebuje od státu akutně finanční pomoc ve stejné výši jako jeho generační kolega s měsíčním příjmem pod 10 tisíc korun. Mějme tedy při hlasování o navýšení důchodů na paměti především jeho konkrétní dopady na životní situaci a osudy všech jeho adresátů a zkusme myslet zejména na naše nejstarší spoluobčany, jejichž příjmová situace je nejhorší, na 200 tisíc starobních důchodců s příjmy pod 10 tisíci korun měsíčně, kterým navrhuji od příštího roku speciální navýšení penzí o dalších 900 korun nad běžnou meziroční valorizaci navrhovanou vládou. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců SPD.)Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Poslanec Mikuláš FerjenčíkDěkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jen stručně reagovat na vystoupení kolegyně Šafránkové. Chtěl bych poprosit, aby hnutí SPD zapracovalo na legislativní kvalitě svých návrhů, protože pokud skutečně napíšou návrh, ze kterého vyplývá, že důchodce, který dnes bere 9 200, bude brát vyšší důchod než důchodce, který dnes bere 10 tisíc, tak to prostě nedává smysl. To je zjevně protiústavní. Protože přece není možné, aby člověk, který pracoval déle, zaplatil víc peněz, potom měl nižší důchod než někdo jiný. Takže i ti z nás, kteří by rádi podpořili navýšení nejnižších důchodů, z tohoto důvodu pro tento váš návrh nemohou hlasovat, protože je to prostě legislativní paskvil, který by neobstál u Ústavního soudu. (Potlesk z levé části sálu.)Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Nyní v rozpravě vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová. Poslankyně Markéta Pekarová AdamováVážené dámy, vážení pánové, dovolím si stanovisko TOP 09 přednést velice stručně a hlavně se tedy vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které byly předloženy, a našemu stanovisku k nim. Co se týče návrhu, který vláda předkládá, tak jde opět o snahu tedy zvyšovat důchody v průměru o 180 korun nad zákonnou valorizaci. Je potřeba znovu připomenout, že zákonná valorizace je 720 korun, to znamená, bez ohledu na to, kdo by byl ministrem práce a sociálních věcí, financí, kdo je premiérem, by k tomuto zvýšení došlo, a tímto návrhem se má tedy zvýšit do 900 korun o dalších zhruba 180 korun nad tento rámec. Takže to je vlastně zásadní v rámci debaty neopomenout. Jednotlivé pozměňovací návrhy se pak snaží o další zvyšování v případě pečujících, jak navrhuje paní Golasowská, nebo v případě osob, které mají velmi nízké důchody, jak navrhuje předřečnice paní Šafránková, nicméně ani jeden z těchto dvou návrhů nemůžeme podpořit, a to nejenom kvůli jejich velice zásadním rozpočtovým dopadům, ale i z hlediska provedení. V případě paní Šafránkové nejenom z toho důvodu, co tady už zmínil pan kolega Ferjenčík, ale i z toho důvodu, že prostě nejsme přesvědčeni o tom, že se máme snažit o větší nivelizaci důchodů a nezohledňovat předchozí odvody, které ti lidé v době aktivního života, své pracovní éry, odvedli státu. Nemáme se tady v tomto případě snažit systém, který už je dnes velmi solidární, učinit ještě solidárnějším na úkor zásluhovosti důchodců. To si myslíme, že je tedy dokonce zásadnější stanovisko než rozpočtový dopad. A co se týče pozměňovacích návrhů pana kolegy Martínka, které tady předložil v rámci snahy řešit vyloučené doby pro jednoho z rodičů pečujícího o dítě, to určitě podpořit chceme, stejně tak jako započtení doby studia jako náhradní doby při výpočtu důchodů, to opět tedy podpoříme, protože se domníváme, že jsou to kroky, které jsou ku prospěchu osob, které pečují, respektive které v době studia ještě nemají možnost započítávat dobu. To jsou tedy postoje k pozměňovacím návrhům. A teď mi dovolte ještě krátkou poznámku obecně k celému návrhu jako takovému. Celkové hlasování bude vycházet samozřejmě i podle toho, jaké z pozměňovacích návrhů nakonec budou přijaty, nicméně podpora TOP 09 tomuto návrhu i přes mnohé výhrady, které opakovaně sdělujeme, vyplývá zejména z toho, že opravdu zvyšování důchodu, vyrovnání jeho poměru k průměrného platu je v posledních letech se sestupnou tendencí. I paní ministryně ve svém projevu na sjezdu ČSSD hřímala, že za Kalouska to bylo více, bylo to tehdy 42 % průměrného platu, a za vlády Andreje Babiše jsme se dostali až k 37 % průměrného platu, což vám mohu ilustrovat velice jednoduše tímto grafem, který určitě všichni také dobře znáte. (Ukazuje příslušný graf.)Z toho důvodu je samozřejmě nasnadě hovořit o zvyšování důchodů, ale nejenom pro současný rámec do příštího roku. Mě by zajímalo, jakým způsobem chce vláda přistoupit ke zvyšování i v příštích letech, protože ekonomika začíná přece jenom ochlazovat, a zajímalo by mě, jakým způsobem tedy má paní ministryně výhled do let 2021, 2022 a tak dále. Protože každý rok tady řešíme ten stejný princip, že se dělá ad hoc úprava systému tak, aby tedy bylo možné přidat o něco více nad rámec valorizace, která jde ze zákona. Jak jsem říkala, letos to je tedy o zhruba 180 korun, ale jakým způsobem to chce řešit v dalších letech, se příliš nedozvíme, a přitom víme, že prognózy i samotných vládních dokumentů, které jsou předkládány, jsou zcela jasné v tom smyslu, že ten systém opravdu není dlouhodobě v této podobě udržitelný. Já bych řekla, že tato vláda se projevuje jako vláda lhostejnosti. Lhostejnosti k budoucnosti všech občanů České republiky v tom smyslu, že řeší vždycky jenom krátkozrace, co bude ten další rok, ale už se nezabývá tím, jakým způsobem přistoupit k celému problému, který před námi leží, na další léta v horizontech delších, alespoň třeba těch desetiletých. Myslím si, že tato budoucnost pak tvrdě dopadne, vím to, právě na všechny občany, kteří to pocítí tvrdě na vlastní kůži. Lhostejní jsou ostatně vládní představitelé i k svému vlastnímu programovému prohlášení, ze kterého se pak stává jenom cár papíru, protože v rámci programového prohlášení, které jistě dobře všichni známe, je jako priorita č. 1 důchodová reforma. Z té jsme zatím neslyšeli ani nějakou obecnou představu a tezi, a pokud bychom tedy měli tento programový dokument brát vážně, tak si myslím, že opravdu už mnoho času nezbývá. Já se chci zeptat paní ministryně, jak moc vážně tedy to programové prohlášení je myšleno, jak vážně myslí, že tedy udržitelnost systému stihne i důchodová komise řešit, pokud se k němu má dostat, jak je deklarováno, až na podzim. Protože když vidíme, a ze zkušeností třeba se zvyšováním rodičovského příspěvku, které teprve budeme v rámci Sněmovny projednávat, jak složitě se rodí dohoda v rámci koalice na jednotlivých návrzích, jak dlouho probíhá debata, jak často se mění názory, jak jeden den je slavnostně ohlašováno "máme konsenzus" a druhý den pod tlakem veřejnosti, která s tím konsenzem spokojená není, se náhle názor rapidně změní a dochází k dalším a dalším jednáním, a to se jedná v uvozovkách jenom o zhruba 300 tisíc rodin s dětmi, kdežto tady se jedná o miliony lidí v důchodu a budoucích důchodců, prostě dá se říci prakticky všech občanů České republiky.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities