|

ps2017-030-12-005-034.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-06-21 ps2017-030-12-005-034 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

34. Návrh poslanců Víta Kaňkovského, Radky Maxové, Jana Bartoška, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Aleny Gajdůškové, Marka Výborného, Mariana Jurečky, Stanislava Juránka, Jiřího Miholy, Ondřeje Benešíka, Víta Rakušana a Hany Aulické Jírovcové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 267/ - druhé čtení

Date2019-06-21
Meetingps2017/030
Agenda Itemps2017/030/034
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/030schuz/s030390.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Poslankyně Olga RichterováVážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi ráda, že se podařilo konečně dostat tento bod do projednání tohoto druhého čtení. Jsem velmi ráda za odvedenou práci v jednáních s ministerstvem. A stejně tak myslím bude vidět, že to je poměrně konsenzuální záležitost. Pan kolega Kaňkovský vlastně předložil návrh směřující k zahrnutí osob s anatomickou nebo funkční ztrátou horních končetin. Já také. I ke mně se dostaly konkrétní příklady toho, jak těžko se žije bez ať už funkčně použitelných horních končetin, anebo anatomicky zkrátka, když ty ruce člověk vůbec nemá, a že to je případ, kdy bychom měli těmto lidem dát nárok na příspěvek na pořízení motorového vozidla. Tímto tedy předpokládám, že se k tomu ještě nějak budeme dál bavit na výboru. Ale chci opravdu upozornit, že to není malé téma. Pro těch nemnoho osob, kterých se to týká, je to velice důležité. Číslo mého pozměňovacího návrhu je 2378. Ještě se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Ale k čemu chci hovořit nejvíce, je to, co již předeslal pan kolega Bauer, a to je opravdu situace, která je, myslím si, škoda, že u nás tak je, a je to pozměňovací návrh, který podávám spolu s paní poslankyní Andreou Brzobohatou, je to téma toho, jakým způsobem funkčně podporovat osoby se zdravotním postižením, aby byly motivovány účastnit se života ve společnosti a aby nevznikal skutečně dnes oprávněný pocit nespravedlnosti, že jsem-li na sociální podpoře jako osoba se zdravotním postižením, mám nárok na plnou výši příspěvku na motorové vozidlo, ale pokud chodím do práce, dostávám výrazně snížený tento příspěvek. Takže ten, kdo chodí do práce, odvádí na zdravotním, sociálním pojištění, snaží se, tak potom ještě za tu svou snahu je v podstatě trestán, demotivován. Na druhou stranu samozřejmě náš systém nabízí možnosti, jak tuhle neblahou situaci trochu obejít. Lze odjet do lázní, být na nemocenské. U lidí, kteří mají nárok na příspěvek na motorové vozidlo, většinou je velmi snadná indikace pro nemocenskou. A situace se má tak, že už dnes náš stát stejně většině osob vyplácí maximální příspěvek na motorové vozidlo. Průměrná výše z čísel od Ministerstva práce a sociálních věcí je 197 000 z maxima 200 000. Čili opravdu téměř všichni dostávají téměř maximální příspěvek už dnes. Akorát, a to je to gros, proč to tady předkládám, akorát musejí trošku podvádět a cítí se hrozně blbě, když chodí do práce a snaží se, vůči té druhé skupině, která do práce nechodí. Přijde mi, že to je přesně případ něčeho, kde rozpočtově prostě dopad bude opravdu nula, naopak možná spíše pozitivní za ty odvody na sociální a zdravotní pojištění, které proběhnou. A je to hlavně v souladu se všemi moderními trendy. Jde často o osoby třeba po úrazech. Zkrátka je v zájmu společnosti, abychom podporovali to zapojení do běžného života společnosti. Samozřejmě jsem ten návrh konzultovala s mnohými z vás a rozumím argumentaci, že pokud má někdo výrazně nadstandardní příjmy, tak u těch opravdu výrazně nadstandardních příjmů by ta zvýšená míra kofinancování mohla být oprávněná. Proto předkládám jakýsi kompromis, spolu s paní poslankyní Brzobohatou, samozřejmě. To, abychom zachovali kofinancování u těch, kteří mají skutečně opravdu vysoký příjem, a abychom tedy zachovali princip, na který jsou nyní při posuzování na úřadech práce zvyklí, pouze navýšením o číslici 8, aby se při tom řešení výše příjmů neřešil osminásobek, ale šestnáctinásobek. Ještě jednou shrnu. Nedává smysl, aby pracující člověk s hendikepem dostával nižší příspěvek na automobil než ten, kdo je doma. Myslím, že princip, že práce se má vyplatit, platí i v této oblasti. Současně dojíždění do práce automobil opotřebovává. To je další aspekt, že kdo pravidelně vůz používá, ten ho po sedmi letech opravdu potřebuje vyměnit. Další věc je, již dnes je průměrný příspěvek 197 000 z maxima 200 000 na pořízení automobilu, čili téměř všichni stejně mají cestu, jak na maximální příspěvek dosáhnout. A my tím, že přijmeme pozměňovací návrh číslo 2383, pouze řekneme ano, ten kdo se snaží, dostane od našeho státu stejnou podporu jako ten, kdo třeba tu volbu nemá, nebo se rozhodl a vzhledem ke svému zdravotnímu postižení je doma. Ještě jednou, vyvolává to velký pocit nespravedlnosti a pnutí v komunitě hendikepovaných. A myslím, že vzhledem k tomu, že rozpočtové dopady jsou opravdu nulové, je namístě tu podporu zvážit. Kdo byste měli jakékoli otázky, prosím, nebojte se za mnou přijít. Ráda komukoli cokoli vysvětlím. Myslím, že to je opravdu pouze technická změna. A ještě jednou děkuji panu předkladateli tohoto návrhu. Myslím, že to opravdu mnoha tisícům lidí, totiž nejen těm nemocným, ale i jejich rodinám, velmi usnadní životy, pokud ten návrh zákona projde. Děkuji. Místopředseda PSP Petr FialaDále v rozpravě vystoupí paní poslankyně Dražilová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Lenka DražilováDobré poledne. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, jak už tady bylo naznačeno, abych i já vám představila svůj pozměňovací návrh k tomuto sněmovnímu tisku. Souhlasím s návrhem pana kolegy Kaňkovského, který se týká té části okruhu rozšíření postižení, pracovně mu říkám: srdce, plíce, cévy. Jsou to skutečně onemocnění, která nejsou vidět a jsou velmi závažná a která nám opravdu ve výčtu postižení chybí. Nesouhlasím však s tou částí návrhu, která se týká zvýšení příspěvků na pořízení šikmých a svislých zdvihacích plošin, kde by se tato částka měla zvednout ze 400 000 na 500 000 Kč, čili o 100 000 Kč. Tento návrh je odůvodněn tím, že v současné době už nelze pořídit plošiny za částku nižší, že se ceny pohybují zhruba od 550 000 do 600 000 Kč, a jsou tak pro žadatele nedostupné, protože buď si na ně musí získat nějaký sponzorský dar, nebo spolupracovat s nějakou nadací, protože jejich cena neklesá a vývojový trend bude spíše opačný. S tímto tvrzením opravdu nemohu souhlasit. Navštívila jsem několik úřadů práce. Mám statistiky z Generálního ředitelství Úřadu práce, které bych vám zde ráda doložila. V praxi je opravdu skutečnost taková, že existují firmy, které jsou schopny tyto plošiny jednak vyrobit a jednak nainstalovat za cenu kolem 350 000 Kč. Nechala jsem si předložit statistiky za rok 2017 a za rok 2018. V roce 2017 bylo proplaceno celkem 329 plošin a jejich průměrná výše byla 324 000 Kč. V roce 2018 to bylo 363 plošin a jejich průměrná cena byla 343 000 Kč. Myslela jsem si, že se může jednat třeba o Prahu, kde by opravdu ty ceny mohly být vyšší, ale průměrná cena příspěvku v Praze v roce 2018 byla dokonce nejnižší ze všech, a to 288 623 Kč.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities