ps2017-028-04-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-04-23 ps2017-028-04-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(14.40 hodin) Výnos celkem z majetku po dobu , kdy byl znárodněn státem , je 201 , 25 miliardy korun . Pokud odečteme daň z příjmu právnických osob 19 % , což je 38 , 24 miliardy korun , stejně nám vyjde , že výnos po zdanění celkem , o který byly církve a náboženské společnosti v letech 1948 až 2012 , je 163 , 01 miliardy korun . Celková výše ušlých výnosů z nemovitého církevního majetku činí dle odhadu přibližně 163 miliard korun . Vezme - li se v úvahu pouze ušlý výnos ze zabraného nemovitého církevního majetku od roku 1990 , počátek restitučního procesu , to znamená restitučního procesu fyzických osob , do roku 2012 , když v následujícím roce byl dosažen politický konsenzus o restituci církevního majetku , dojdeme k částce 57 , 66 miliardy korun . Jak vidíte , tato částka je vyšší než celková suma , která je církvím a náboženským společnostem vyplácena . Za období 1948 až 2012 církve a náboženské společnosti obdržely ze státního rozpočtu kumulovanou částku ve výši 56 , 79 miliardy korun , zatímco ušlý zisk církví a náboženských společností za stejné období činil 163 , 01 miliardy korun . Rozdíl ve výši 106 , 22 miliardy korun představuje vnitřní dluh na majetku církví a náboženských společností , který nemohl být investován do jeho obnovy . Projevuje se nejen na současném stavu majetku , ale i na finanční kondici církví a náboženských společností . Nerealizované investice budou muset být dříve či později uskutečněny , a to výhradně z vlastních prostředků církví a náboženských společností . Kapitola 3 - Identifikace klíčových odlišností v restituční legislativě Bod 3.1 Povinné osoby . Podle zákona č . 229 / 1991 Sb . , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku , jsou povinnými osobami v restitučním procesu fyzických a soukromých právnických osob stát nebo právnické osoby , které ke dni účinnosti zákona nemovitost drží - § 5 odstavec 1 citovaného zákona . V případě církevních restitucí definuje § 4 zákona č . 428 / 2012 Sb . pouze následující povinné osoby : Pozemkový fond České republiky , Lesy České republiky , s . p . , státní příspěvkové organizace , státní fond , státní podnik a jiné státní organizace . Aby nedošlo v rámci restituce církevního majetku k dalším majetkovým a jiným křivdám , byla definice povinných osob značně zúžena , s čímž církve a náboženské společnosti bez výhrad souhlasily . Právě proto měl být nevydaný majetek ve vlastnictví obcí , právnických osob a jiných subjektů kompenzován finanční náhradou . Bod 3.2 Určení výše finanční náhrady . Pro výpočet výše finanční náhrady byla klíčovým vstupem hodnota celkového objemu původního majetku , na který měly církve a jiné náboženské instituce nárok dle doložené dokumentace . Tyto nemovitosti byly rozděleny do následujících kategorií : zemědělská půda , lesní půda , vodní plochy , zastavěné plochy a objekty a ostatní plochy . Nemovitosti v jednotlivých kategoriích měly rozdílnou hodnotu v závislosti na jejich stavu a poloze . Zemědělské pozemky v blízkém okolí Prahy mají nepochybně diametrálně odlišnou hodnotu než zemědělské pozemky v jiných krajích České republiky . Proto byla v každé z těchto kategorií určena průměrná hodnota , například průměrná hodnota hektaru zemědělské půdy , průměrná hodnota hektaru lesní půdy apod . Protože řada pozemků z původního majetku církví a náboženských společností v roce 1948 byla v době restitucí blokována , například pro výstavbu dálnic a jiné infrastruktury , výstavbu veřejných objektů nebo v majetku právnických osob či obcí , nemohl být tento majetek navrácen . Povinnými osobami byly v restitučním procesu církevního majetku primárně pouze Pozemkový fond České republiky a Lesy České republiky , s . p . Tržní cena těchto blokovaných nemovitostí přitom často výrazně převyšovala hodnotu stanovenou dle průměru v dané kategorii . Pro příklad lze uvést následující nemovitosti . Příklady nevydaných zemědělských pozemků : katastrální úřad Kyje - parcela číslo 2589 / 38 , výměna v metrech čtverečních 20 342 metrů , hodnota dle Institutu pro rozvoj Prahy v roce 2012 korun za metr 6 080 , stanovená finanční náhrada v korunách za metr čtvereční 44 , 48 Kč za m 2 . Rozdíl v milionech korun činí 122 775 000 v neprospěch církví a náboženských společností . Ďáblice - parcela číslo 1729 / 129 , výměra 7 374 m 2 , hodnota 5 260 , stanovená finanční náhrada - stejně jako všude - 44 , 48 . Rozdíl v neprospěch církví a náboženských společností 38 459 000 . Kobylisy - pozemek 2286 / 4 , výměra 604 metrů , hodnota 5 290 , ztráta v neprospěch církví a náboženských společností 3 168 000 . Zemědělské pozemky uvedené v tabulce číslo 3 byly při určení výše finanční náhrady oceněny průměrnou sazbou 44 , 48 Kč za m 2 , avšak například tržní cena zemědělského pozemku v Kyjích , parcela 2589 / 38 , kterou jsem citoval , měla dle cenové mapy v roce 2012 hodnotu 6 080 Kč . Rozdíl ocenění této majetkové položky činil 122 775 000 . Podobně tomu bylo v řadě dalších případů , kdy se tržní cena pozemku odchylovala od stanovené průměrné sazby o tisíce korun na metr čtvereční . Jen z katastrálního území Prahy nebylo přitom církvím a náboženským společnostem vydáno více než 130 hektarů zemědělské půdy . Situaci ilustruje graf číslo 1 , v němž cena nárokovaných zemědělských pozemků je stanovena na průměrnou hodnotu 44 , 48 Kč za m 2 . Církvím a náboženským společnostem byly fyzicky převážně vydány pouze pozemky v cenách pod stanovenou průměrnou hodnotou , modře vyšrafovaná plocha , řada pozemků s cenami převyšujícími průměrnou hodnotu , červeně vyšrafovaná plocha , církvím a náboženským společnostem fyzicky vydána nebyla . Tyto nevydané pozemky , přestože jejich ceny převyšují průměrnou hodnotu , byly při výpočtu výše finanční náhrady založeny na jediné ceně , oceněny podle výše průměrné hodnoty pozemku . Tím došlo ke značnému ztížení finanční náhrady církví a náboženských společností , jak ukazují příklady v tabulce číslo 3 . Graf vám tady asi číst nemohu . K výrazným cenovým odchylkám došlo také v případě stanovení výše finanční náhrady za nevydané budovy . Pro ilustraci však uvádíme pouze tržní hodnotu pozemků , na kterých tyto budovy stojí . Například hodnota parcely , na které stojí budova koleje Arnošta z Pardubic na adrese Voršilská 144 , Praha 1 , byla v roce 2016 dle cenové mapy 27 900 Kč za m 2 . Výše finanční náhrady za tuto nemovitost , parcela včetně budovy , byla stanovena na 13 188 000 korun . Pouhá parcela bez budovy o výměře 1 152 m 2 měla hodnotu 32 , 140 milionu korun . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
