ps2017-026-01-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-01-22 ps2017-026-01-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.00 hodin) Stejně tak Ministerstvo práce a sociálních věcí postupuje ve věci přípravy elektronické neschopenky , protože jsme samozřejmě také vyslyšeli hlasy zaměstnavatelů volajících po tom , aby došlo k debyrokratizaci , aby se snížila administrativa a aby se také zabránilo tomu , aby v ojedinělých případech , protože podle našeho soudu to není masivní věc , bylo zabráněno tomu , aby případní nepoctivci nemocenskou zneužívali . Takže ještě jednou , doufám , že znovu Sněmovna stejnou silou hlasů podpoří to , aby zaměstnanci a zaměstnankyně od 1 . července 2019 měli obnovenou nemocenskou , a domnívám se , že všechny argumenty , které měly padnout ve Sněmovně , tak padly , a já věřím , že si na ně velmi pečlivě vzpomínáte . Hlavní věc je , jsem - li účastna jako zaměstnanec na pojistném , mám být chráněna od prvního dne nemoci . Nemá smysl si hrát na to , že je poctivé trestat zaměstnance za nemoc . Děkuji . Předseda PSP Radek Vondráček Děkuji vám . Nyní poprosím , aby se slova ujal pan senátor Vladislav Vilímec . Prosím , máte slovo . Senátor Vladislav Vilímec Vážený pane předsedo , vážené paní poslankyně , vážení páni poslanci , dovolte mi , abych uvedl důvody , které vedly Senát k zamítnutí novely zákona č . 262 / 2006 Sb . , zákoník práce , dle senátního tisku 11 . Usnesení Senátu je obsaženo ve sněmovním tisku 109 / 8 , který máte k dispozici . Chtěl bych dodat , že návrh zákona byl před jeho projednáním na plénu v Senátu postoupen k projednání třem senátním výborům . V rámci projednání ve výborech doporučil ústavněprávní výbor zamítnutí návrhu zákona , výbor pro hospodářství , zemědělství a dopravu jeho vrácení s pozměňovacími návrhy a toliko výbor pro zdravotnictví a sociální politiku doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou . Na plénu Senátu pak byl přijat návrh na zamítnutí . Pro zamítnutí z 62 přítomných senátorů hlasovalo 37 . V průběhu diskuse se objevil věcný i formální nesouhlas s částí 13 . - změnou zákona o vysokých školách , která vůbec nesouvisí se záměrem novely zákona , tedy zrušením karenční doby , kdy se tedy neposkytuje ta náhrada mzdy za prvé tři dny pracovní neschopnosti . Ten návrh části 13 . se totiž týká úplně něčeho jiného - rozvržení pracovní doby akademických pracovníků . Navíc úprava je vnímána jak věcně , tak legislativně jako velmi problematická . Navrhované ustanovení v té části 13 . v podstatě znamená , že by zaměstnavatel evidoval jen tu část pracovní doby , kterou sám rozvrhuje , nicméně vyloučení povinnosti zaměstnavatele evidovat odpracované směny je v rozporu s dalšími povinnostmi zaměstnavatele . Ze své poslanecké praxe vím , že podobný návrh se diskutoval již v minulém volebním období . S tímto návrhem ani tehdy , ani teď nesouhlasilo Ministerstvo práce a sociálních věcí , byť sněmovní tisk je samozřejmě podáván jako poslanecký návrh . Senát zhodnotil úpravu části 13 . jako evidentní přílepek , který nemá ani příslušnou institucionální podporu akademické obce . S návrhem nesouhlasil také ani zástupce předkladatele , paní poslankyně Kateřina Valachová . Pokud se týká samotného zrušení karenční doby , diskuse v Senátu , ale samozřejmě i v Poslanecké sněmovně poukázala na skutečnost , že se jedná o závažnou věc , která má nejen dopady sociální , ale evidentně velké finanční dopady na zaměstnavatele . O karenční době se vedly vždy velmi vášnivé diskuse . Koneckonců vím , že v Poslanecké sněmovně levice se vícekráte v minulosti pokusila dosáhnout zrušení karenční doby , ať již cestou novely zákona , novely zákoníku práce , nebo u Ústavního soudu . Neuspěla dosud . U změny , jakou představuje zrušení karenční doby - a já odmítám , že by to bylo trestání jaksi zaměstnanců - je zcela namístě , aby taková norma byl předkládána jako výsledek elementární dohody tripartity , dohody mezi zástupci zaměstnavatelů , zaměstnanců a státem . Dobře víme , že nic takového nenastalo . Karenční doba , nechci o tom nějak šíře debatovat , protože určitě debat o této věci tady ve Sněmovně jste si užili dost , stejně tak v Senátu , byla zavedena ještě v roce 2008 a opakovaně v roce 2009 . Jejím cílem a koneckonců i výsledkem bylo zvýšení zodpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem i zmenšení prostoru pro případnou fiktivní nemocnost , což je prokázáno mnoha statistikami . Navíc , a o tom také mluvila paní předkladatelka , nebo zástupkyně předkladatelů , navíc by případnému zrušení karenční doby mělo předcházet dosažení plně funkčního stavu systému elektronických neschopenek . Na to poukazovali i senátoři z vládní koalice . Je třeba mít také na paměti souvislosti se zavedením karenční doby , kde se zrušila coby kompenzace povinnost placení nemocenského pojištění ve výši 1 , 1 % z hrubé mzdy ze strany zaměstnanců . Za zaměstnance , a to se mnoho dnes nezdůrazňuje , nemocenské pojištění platí pouze zaměstnavatel . V zásadě tak zaměstnanci oproti minulosti vytvářejí zdroje , jak bylo spočteno , na zhruba pět či šest neplacených dní dočasné pracovní neschopnosti . Senát , nebudu teď mluvit o dalších statistikách , ale Senát také vzal na vědomí i vysoké finanční náklady , které by při zvoleném a nedostatečném způsobu kompenzace , to je to snížení o dvě desetiny procentního bodu na pojištění nemocenského , tak při takto zvoleném způsobu kompenzace by náklady dosáhly roční výše minimálně 4 , 5 miliardy korun . To jsou čísla , která byla oficiálně předložena Ministerstvem práce a sociálních věcí na jednání tripartity a nebyla zpochybňována . Nebyla zpochybňována ani v Senátu , a to ani ze strany předkladatelů . V době , kdy se proplácela v prvních třech dnech náhrada mzdy , tedy před tím rokem 2009 , činila její výše 30 % vyměřovacího základu , nikoli to , co se teď navrhuje , to znamená 60 % z vyměřovacího základu . Senátoři proto navrhovali také vyšší kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení pojistného odváděného zaměstnavateli na nemocenské pojištění za zaměstnance o 35 setin procenta , nikoli o ty dvě desetiny , ale o 35 setin procenta , které by tyto finanční dopady zhruba snížily na úroveň 2 miliard korun . Senát však nakonec zvolil zamítnutí zákona . Je třeba si uvědomit , a to se také moc nezdůrazňuje , že stát má dosud vyšší příjmy z nemocenského pojištění , než jsou roční výdaje státu na výplatu dávek nemocenského pojištění . Nevidím jeden důvod , proč by stát měl na nemocenském pojištění takto vydělávat . Návrh zákona měl stejně nabýt účinnosti až 1 . července 2019 . Senát tedy návrhem na zamítnutí předložené novely vytvořil i určitý časový prostor k novému posouzení všech aspektů spojených s případným rušením karenční doby , a to včetně finančních dopadů i předpokládaného nárůstu vykazované pracovní neschopnosti . S tímto vědomím a předpokladem tedy Senát návrh zákona zamítl . Vážené poslankyně a poslanci , nezbývá mi než věřit , že důvody tohoto zamítnutí pochopíte a budete usilovat v této věci o nalezení lepší vyváženosti změn jak ve prospěch zaměstnanců , tak ale i také ve prospěch zaměstnavatelů . Děkuji za pozornost . Předseda PSP Radek Vondráček Děkuji vám , pane senátore . Vzhledem k tomu , že pan zpravodaj garančního výboru sedí na svém místě (poslanec Novák u stolku zpravodajů) , ptám se ho , zda se chce vyjádřit . V tuto chvíli ne . Ptám se pana poslance Bauera , který byl zpravodajem v hospodářském výboru . Nemá zájem o vystoupení . Otevírám tedy k tomuto bodu rozpravu . Měl jsem zde přednostní právo - pan místopředseda Okamura . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
