ps2017-024-01-001-001.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-12-04 ps2017-024-01-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Novela se v žádném případě nevztahuje a nemůže vztahovat na cizí státní příslušníky, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele na území České republiky v tzv. hlavním pracovním poměru, a to ani nebylo nijak zamýšleno. V rámci Evropské unie platí pouze jedno místo pro výběr sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnanci-cizinci v České republice je sociální a zdravotní pojištění sráženo zaměstnavatelem a odvedeno České správě sociálního zabezpečení, resp. na zdravotní pojišťovnu. V České republice toto procento představuje 34 %. Účelem novely rozhodně není zkoumat, jaká je sazba odvodů v zahraničí, jak to prezentuje ve svém zamítavém stanovisku Senát. Novela se netýká ani toho, zda v České republice pracuje Němec, Polák, Slovák. Vždy za něj bude český zaměstnavatel odvádět sazbu 34 %, takže cizinec pracující v České republice platí sociální a zdravotní podle českých sazeb a daň z příjmů ze superhrubé mzdy podle našich zákonů. Ustanovení novely se týká výhradně českých pracovníků pracujících v zahraničí a danících daní z příjmů v České republice a to je známo právě u těch zmiňovaných nešťastných lodníků, kdy v článku 16 té mezinárodní dohody uzavřené mezi ČSSR a Nizozemským královstvím je v bodě 3 výjimka, že jedině lodníci daní příjem podle místa bydliště. Jedná se tedy o výpočet superhrubé mzdy stejným způsobem jako zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele na území České republiky, avšak se sazbou, kterou český občan odvedl v zahraničí u zahraničního zaměstnavatele. Uvedenou skutečnost bude tento zaměstnanec prokazovat potvrzením, které mu vydá buď jeho zaměstnavatel, nebo příslušný správce daně. Administrativní náročnost z tohoto opatření nebude nijak vysoká. Možná bych se zmínil o tom, že závěr, který si k předmětné novele učinil Senát, se může v menší míře, abych byl upřímný, týkat cizích státních příslušníků, kteří pracují jak v místě svého bydliště, tak příležitostně - a to je třeba zdůraznit - příležitostně mají příjmy ze závislé činnosti v České republice. Když jsme se zamýšleli nad tím, kdo by to teoreticky mohl být, napadli nás třeba vysokoškolští pedagogové, kteří přednášejí jak v Česku, tak na Slovensku. Ale chtěl bych tady konkretizovat, ať je jasné, o čem mluvíme, i výši těch daňových nákladů. Daňový základ na Slovensku nebo daňová platba sociálního a zdravotního pojištění je 35,2 %, v Česku 34 %, tzn. ten rozdíl je 1,2 %. Pokud se podíváme do ostatních zemí Evropské unie, vzhledem k tomu, že Česko má v podstatě jedno z nejvyšších daňových zatížení v EU, tak v Rakousku, v Polsku, tam se to pohybuje kolem 20 %, takže i tihle lidé by na téhle novele vydělali. Shrnuto. Poslaneckou sněmovnou přijatá novela zákona o dani z příjmů upravující text ustanovení § 6 odst. 13 citovaného zákona, která byla Senátem zamítnuta, nedopadá nijak na cizí státní příslušníky pracující u českých zaměstnavatelů, kteří jsou v tzv. hlavním pracovním poměru. Domnívám se, že riziko určité nejasnosti či komplikovanosti předmětné novely je přijatelné s ohledem na to, jak významné části českých obyvatel v zahraničí tato novela pomůže. Proto navrhuji, abyste hlasovali pro opětovné přijetí této novely, a zamítavé stanovisko Senátu tak přehlasovali. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch PikalJá také děkuji. A nyní přečtu omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Vondrák z důvodu jednání ve volebním kraji. Nyní s přednostním právem paní ministryně bude reagovat. Ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane předsedající. Stručně. Ministerstvo financí resp. mými ústy zaujímá k návrhu neutrální stanovisko. Co se týče smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, ona je skutečně stará, ona byla někdy z roku 1975, v roce 2012 byla protokoly zpřesňována. A my se snažíme o přejednání smlouvy s Nizozemím už řadu let. Ale pokud chcete přejednat smlouvu, tak si musíte jaksi sednout k jednacímu stolu a musí i ta druhá strana chtít s vámi jednat. Ne z důvodu lodníků, my máme celou řadu jiných důvodů, proč bychom chtěli smlouvu přejednat, a v tuto chvíli se nám to nedaří. Takže to je ten důvod, proč jsme ji nepřejednali. Ale myslím si, že problematika lodníků by nebyla tím zásadním důvodem, proč bychom ji přejednávali. Já jsem se tomuto tématu věnovala velice podrobně. Ten problém, pokud jste ho zavnímali, je ten, že naši čeští lodníci musí podávat daňové přiznání podle toho, kde mají tzv. domicil, tzn. středisko trvalých zájmů, a to mají v České republice. A ten problém nastal tím, že se v roce 2016 zintenzivnila vzájemná výměna informací a vlastně české finanční úřady získaly informace o tom, že celá řada z nich pracuje na lodích a nepodává daňové přiznání. Takže tak vznikl celý tento kolotoč problémů. My jsme se do toho velmi aktivně zapojili, pomáháme jim řešit případy, kdy podali daňové přiznání v Holandsku, ty případy jsou modelové a každý případ svého druhu. Oni mi dodneška píší. Dneska zrovna mi psal jeden lodník a pořád jen řešíme tyto jejich problémy. Zavedli jsme systém posečkání, dali jsme jim šanci podat dodatečná přiznání, myslím Finanční správa, zavedli jsme tam systém promíjení sankcí. Ale odpustit daně nelze, na to není žádné zákonné zmocnění. Co se týče tohoto návrhu, tak já zaujímám neutrální stanovisko. Určitě souhlasím s tím, že pokud se týká tohoto mezinárodního prvku, tak určitá míra nepřesnosti vždy může být dána. A já bych chtěla říct, že ta navrhovaná právní úprava, která je předmětem tohoto návrhu, umožňuje, aby došlo k odlišnému způsobu stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti na tzv. superhrubou mzdu u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti, u kterých se - a to je ta podstata - veřejnoprávní pojistné řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie. Superhrubá mzda by tedy nebyla tvořena českým zaměstnavatelským pojistným, protože vlastně to se tam nezahrnuje, ale zahraničním pojistným stejného druhu. Chci upozornit - a proto je moje stanovisko neutrální - že návrh vždy má i určité nevýhody. Tato úprava nemusí být vždycky výhodná pro poplatníky, na které dopadá. A chci zdůraznit, že nebude dopadat jenom na lodníky, my máme celou řadu jiných profesí českých občanů, kteří pracují i v Holandsku. Zejména tehdy nebude výhodná, pokud by zaměstnavatelské pojistné v zahraničí převýšilo to, které je odváděno v České republice. Tato právní úprava už po nějakou dobu po zavedení superhrubé mzdy byla účinná, ale fungovala s docela značnými komplikacemi. Proto je možné očekávat, že mohou tyto komplikace zase vzniknout. Výše takového zahraničního pojistného tedy nebyla tuzemskému zaměstnavateli běžně známa, neboť je jiná, vyšší, nižší, než u tuzemského veřejnoprávního pojištění. A bylo obtížné - a teď čerpám z těch zkušeností doby, kdy tato právní úprava existovala - určit, zdali se vůbec jedná o systém povinný, protože v některých zemích neexistuje např. povinné veřejné zdravotní pojištění. S ohledem na tyto skutečnosti jsem zaujala neutrální stanovisko. Chápu ten problém, ale samozřejmě upozorňuji i na tyto nedostatky, které mohou nastat. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch PikalJá také děkuji. A nyní tedy pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Mně se hovoří poměrně jednoduše, já jsem ten zákon v Poslanecké sněmovně nepodpořil. Nicméně ty důvody, které uvedl pan senátor a Senát jako celek, jsou poměrně vážné. Nikdo nezpochybňuje problém těch několika set lodníků, který chceme vyřešit, nicméně to řešení, které je na stole, může přinést problém několika stovkám nebo tisícům firem. A přestože paní ministryně před chvílí sdělila neutrální stanovisko k návrhu Senátu, lze říct, že jsem pochopil, že senátoři mají vlastně pravdu, protože říká, že ty komplikace hrozí. Přesně to, o čem mluvil pan senátor, jak vlastně zjistit, jak je to v jiném státě, jak to udělat nebo neudělat.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
