ps2017-019-06-006-170.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-09-19 ps2017-019-06-006-170 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vláda České republiky pečlivě sleduje diskusi o těchto dokumentech v jednotlivých členských státech Evropské unie a před jednáním konference v Maroku samozřejmě zformuluje pozici České republiky, se kterou na konferenci Česká republika odjede, a v případě potřeby či zájmu jsme připraveni o té pozici informovat buď příslušné výbory Poslanecké sněmovny, nebo plénum Sněmovny jako celek. Já vám děkuji za pozornost a můžeme přejít do diskuse. Místopředseda PSP Tomio OkamuraDěkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu, poslanec Zdeněk Ondráček, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň jeho zpravodajem. Souhlasíte? Dobře, děkuji. Prosím, máte slovo. Poslanec Zdeněk OndráčekDěkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v úvodu mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste napodruhé zařadili tento bod k dnešnímu projednání, a zároveň asi nějaká výzva, abychom tento dokument velmi dobře nastudovali a poslouchali to, co bude říkat ministr vnitra a ministr zahraničí, ale čím bude argumentovat také řada diskutujících. Já z úvodního slova pana ministra si v podstatě říkám jednoduchou otázku: Když je to všechno tak nezávazné a všechno k ničemu, je to jenom tak politické, tak proč to rovnou neodmítneme? Vždyť nám to celkem může být jedno, vždyť to není v podstatě nic zásadního. Politici jezdí, diskutují, ale nevyplývá z toho nic závazného pro Českou republiku, tak proč hned na začátku neříci, že se nám to nelíbí? A v podstatě to, co říká pan premiér a možná bude říkat za pár hodin v Rakousku, tak proč vlastně neříci natvrdo, že nás tyto dvě deklarace, nebo globální pakty, nezajímají? Ale pojďme k tomu, co jsem si připravil. Jak bylo zmíněno, ve dnech 10. a 11. prosince 2018 mají členské státy Organizace spojených národů v Maroku přijmout závazek v oblasti migrace, a to globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci, společně s téměř nediskutovaným globálním paktem o uprchlících. Obdobný dokument navržený Evropskou komisí, známý pod názvem Dublin IV, sice již v uvozovkách spadl pod stůl, nicméně mnohem závažnější dokumenty OSN a Evropské unie, globální pakty, zůstávají v podstatě bez povšimnutí, i když obsahově předčí v mnoha směrech navrhované změny dublinských smluv. Tyto změny budou mít pro Evropu za následek pravidelné a mezinárodními organizacemi řízené přesidlování migrantů a uprchlíků do Evropy. V současné době jsou zpracovány návrhy dvou globálních paktů, globální pakt o uprchlících a globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci, kde neexistuje jejich oficiální český překlad, protože OSN své dokumenty v českém jazyce nevydává. U globálních paktů se již nejedná z mého pohledu a z pohledu komunikace s právníky o právně nezávaznou deklaraci, i když se to v jejich úvodu uvádí, a v tom mohu souhlasit s panem ministrem, ale o mezinárodní smlouvy, jež jsou podle článku 10 Ústavy České republiky postaveny nad národní zákony. Zde by to chtělo určitě právní stanovisko právních autorit, aby nám řekly, jestli deklarovaná nezávaznost těchto globálních paktů je opravdu tak nezávazná, anebo nám v tom vznikají závazky podle mezinárodního práva. Globální pakty v některých směrech legalizují ilegální migraci. Signatářské státy totiž již nebudou smět v uvozovkách kriminalizovat aktivity neziskových organizací, a to ani ty, které odporují národnímu nebo mezinárodnímu právu. Dále sjednocují na základě lidských práv postavení uprchlíků a migrantů, což v praxi bude znamenat chránit práva i ilegálních migrantů, v podstatě to znemožní jejich vyhoštění zpět do země jejich původu. Celá navrhovaná politika je postavena na dobrovolnosti a zásadě nenavracení. Samozřejmě zde nechybí ani přerozdělování migrantů a uprchlíků, my to známe pod pojmem povinné kvóty, které jsou v globálním paktu schované pod jinými pojmy, a to pod pojmem spravedlivé rozdělení břemene a zodpovědnosti. Globální pakty migraci nezpomalují a ani nebrzdí, naopak ji z mého pohledu podporují, a dokonce k ní i vyzývají. Globální pakt o uprchlících se týká uprchlíků, kteří opouštějí své země z důvodu války nebo politického pronásledování a jejich status je upraven ženevskými konvencemi, kdežto globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci se týká osob, které migrují "z jiných důvodů". Své země opouštějí z důvodu chudoby, dopadu klimatických změn, nedostatku pracovních příležitostí apod. Stavebními kameny globálních paktů jsou mezinárodní deklarace, kde mezi nejzásadnější patří Newyorská deklarace o migrantech a uprchlících, přijatá 19. září 2016 tehdejší vládou Bohuslava Sobotky, a usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících, které bylo 16. dubna tohoto roku v Evropském parlamentu odhlasováno. Do otázky ratifikace globálních paktů spadá i Marrákešská deklarace, která se hned ve svém úvodu odvolává na deklaraci Newyorskou. V Newyorské deklaraci se v bodě 63 signatáři zavázali k procesu jednání na mezinárodní úrovni, vedoucí k přijetí globálního paktu. Newyorská deklarace je nedílnou součástí globálních paktů a jednoznačně podporuje migraci do Evropy a převod pravomocí v otázce migrační politiky na mezinárodní a neziskové organizace. Od Newyorské deklarace v minulosti odstoupilo Maďarsko a Spojené státy americké a oba státy se stáhly z přípravy globálního paktu o migraci, neboť tento pakt je neslučitelný s jejich migrační politikou. Usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících se rovněž odkazuje na Newyorskou deklaraci a schvaluje veškeré její body. Evropský parlament navíc žádá de facto o legalizaci kriminální činnosti neziskových organizací, čímž jim zaručuje imunitu, vyzývá k masovému rozvoji přijímání migrantů a plnění kvót a jejich přerozdělování, popřípadě ignoruje negativa a problémy spojené s migrací a uznává jejich oboustranný přínos, dokonce uznává migraci jako účinný nástroj proti chudobě. OSN a Evropská unie přenášejí odpovědnost, kterou za sebe nesou sami imigranti a za ně především jejich mateřské státy, na ostatní, vyspělý svět, kam migranti míří. Evropský parlament vytváří nátlak na přijetí globálních paktů a vyzývá Evropskou unii, aby na sebe vzala vedoucí úlohu v tomto procesu a aby odsoudila jiné země, v tomto případě USA a Maďarsko, a u Maďarska jste důsledky viděli v minulém týdnu, které opouštějí jednání, nebo se jim podařilo oslabit obsah konečného paktu. Po přijetí obou globálních paktů bude muset Česká republika změnit národní a azylovou politiku, v jejímž důsledku dojde ke ztrátě kontroly v oblasti migrační azylové politiky a tyto pravomoci přejdou na mezinárodní organizace spadající pod Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky. Prováděcí pravomoci přejdou na mezinárodní sektor, náboženské organizace nebo soukromý sektor. Mohli bychom si položit otázku, jak to bude s přerozdělovacím mechanismem. Globální pakt o uprchlících, který upravuje přístup k přijímání uprchlíků, obsahuje i přerozdělovací mechanismus, jak jsem zmínil v úvodu svého vystoupení, který je také v Dublinu IV, a to známe pod pojmem povinné kvóty. V globálním paktu o uprchlících je přerozdělovací mechanismus často zmiňován jako - opakuji - spravedlivé sdílení zátěže a zodpovědnosti.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
