ps2017-016-05-002-102.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-07-10 ps2017-016-05-002-102 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě upozorňuje, že v souvislosti se suchem i klimatickými změnami je potřeba v lesích změnit způsob jejich využívání a postupovat tak, aby byly odolnější. Jak už tady bylo řečeno, ve vztahu k lesům vykonáváme v souladu s lesním zákonem působnost orgánů státní správy lesů, tedy krajského úřadu a Ministerstva zemědělství, pouze na území národních parků. S ohledem na tuto skutečnost Ministerstvo životního prostředí situaci s vývojem nahodilých těžeb na území parků průběžně sleduje a vyhodnocuje a ve vazbě na aktuální vývoj jsou jak ze strany ministerstva, tak jednotlivých správ národních parků přijímána potřebná opatření. Na území národních parků se tedy postupuje dle stavu a kvality lesních ekosystémů ve smyslu zásahů proti kůrovcovitým škůdcům. Aktuální stav je samozřejmě výrazně lepší na území národních parků než v nejpostiženějších regionech České republiky. Aktuální číslo, např. v Národním parku Šumava, je, že za prvního půl roku bylo v Národním parku Šumava vytěženo 6 tisíc kubíků, zhruba 6 až 7 tisíc kubíků, kumulativně tedy za celý půlrok, kůrovcového dřeva. Jenom připomínám, že po orkánu Kyrill to v letech 2008, 2009, 2010 bylo třeba 300 tisíc kubíků, 200 až 300 tisíc kubíků dřeva. Takže není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. A já jsem dokonce slyšel, což mě už nepřekvapuje, protože když se budeme tady bavit o problematice homosexuálních párů, tak se to stejně nějakým způsobem sveze zase k Šumavě systémem "inu, Kartágo musí být zničeno", už jsem dokonce slyšel, že ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd. Tak takového turbokůrovce si myslím asi nikdo neviděl a myslím, že ho nemá ani armáda. Nyní k druhé otázce, která se týká dalšího postupu v rámci kompetencí, a to je, troufám si říci, důležitější. Tak především došlo na území národních parků k ukončení všech úmyslných těžeb, tak jako v ostatních státních podnicích typu Lesy České republiky a Vojenských lesů a statků. Tak jak už říkal pan kolega Toman, tak to, co nás teď čeká, to, co Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje, je především odklon od pěstování stejnověkých a holosečně obhospodařovaných monokulturních lesů s převahou smrku ztepilého směrem k přírodě bližším lesům, jejichž pěstování probíhá ve větším souladu s přírodními procesy. Určitě jste v minulých týdnech a měsících slyšeli a viděli celou řadu grafů o struktuře jak věkové, tak především samozřejmě druhové struktuře lesů, kde na území České republiky je v podstatě zhruba z celkové rozlohy lesů takřka polovina smrků, smrku ztepilého, a to, co teď žere kůrovec, jsou skutečně stromy, které byly vysázeny před osmdesáti až sto lety, kdy přirozeně nikdo netušil, že přijde klimatická změna. Ale pravda je ta, že o tom, že přijde, už ty známky byly před deseti patnácti lety zcela zjevné, a je třeba pravda, že bavorské státní lesy zareagovaly na tuto změnu rychleji. Protože když se podíváme na tu strukturu samozřejmě před několika sty lety, tak byla dramaticky jiná, ale je také pravda, a to tady také zaznělo, že dneska i doplácíme prostě na to, že smrk dlouhodobě samozřejmě jako rychle rostoucí strom, který je dobře využitelný v dřevařském průmyslu, tak je to strom, který byl cíleně sázen i v nadmořských výškách, kde přirozeně své místo nemá, a tohle je přirozeně dneska dopad a následek těchto rozhodnutí, která před padesáti sedmdesáti lety byla pochopitelná, protože i v těchto nadmořských výškách smrk přežil díky větší vlhkosti nebo většímu množství srážek. Dneska je ta situace dramaticky jiná, a to samozřejmě především v několika málo minulých letech, ale bohužel zatím všechno svědčí pro to, byť takhle křišťálovou kouli, vyleštěnou, dneska nikdo z klimatologů nemá, že ta situace teď v příštích letech bude spíše horší než lepší. Tedy kůrovec není primární příčinou hynutí lesů v postižených oblastech, ten pouze napadá porosty oslabené suchem, disturbancemi typu větrných smrští, orkánů, dále houbou václavkou, která napadá kořeny, a také acidifikovaným půdním prostředím vlivem působení imisí v minulosti, což je především stále ještě situace např. v Krkonoších nebo Jizerských horách, samozřejmě v Krušných horách, i monokulturním pěstováním smrku, přičemž širšímu využívání listnatých dřevin a jedle navíc, a to je také česká specialita, brání přemnožená spárkatá zvěř, což určitě může vyvolat živou diskusi s celou řadou zde přítomných myslivců. Bohatě druhově a prostorově strukturované porosty jsou přitom mnohem odolnější proti působení škodlivých činitelů i projevů klimatické změny, a pokud bychom takové porosty v našich lesích v současnosti měli, nečelili bychom jejich někde i celoplošnému rozpadu, tak to třeba dneska vidíme v Beskydech nebo v Jeseníkách. Bohužel však argumenty, že se dřevozpracující průmysl bez převahy smrkového dřeva neobejde, tyto snahy dlouhodobě brzdil, a to už je třeba i to, co zmínil pan ministr Toman ohledně velké debaty, která se vedla a vede s Lesy České republiky ohledně certifikace. Přeceňována je, a také samozřejmě je to něco, co možná vyvolá nějakou debatu, ale přeceňována je hospodářská funkce lesů, byť se mnou kolegové z pravé části asi s výjimkou Pirátů nebudou souhlasit, s podílem sektoru lesního hospodářství na hrubém domácím produktu České republiky ve výši pouhých 0,56 %, a naopak veřejných funkcí lesů je vyčíslena na 12 bilionů korun, ne tedy milionů, ale bilionů, a ta už při strategickém rozhodování není tolik brána v potaz. Důsledkem je skutečnost, že většina opatření tzv. národního lesnického programu pro období do roku 2013, které bylo schváleno usnesením vlády z roku 2008, nebyla důsledně naplněna, a to včetně klíčových opatření typu snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů, pěstovat prostorově a druhově rozrůzněné porosty, pestré dřevinné skladby, zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů. Jinými slovy, už v roce 2008 vláda přijala takovýto dokument, ale jeho naplňování vázlo. V současnosti probíhá naplňování národní akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který byl přijat vládou v roce 2017, a samozřejmě i tento dokument se zabývá lesy a věnuje pozornost např. dosažení stavů zvěře únosných pro zachování přirozené obnovy širokého spektra dřevin, podpoře hospodářských způsobů s trvalým půdním krytem atd. atd. Nebojte, už se blížím k závěru. Co je důležité, a zase navážu na to, co tady řekl pan kolega Toman, samozřejmě, on tady jmenoval celou řadu těch konkrétních opatření, kterými se teď zabývá jak krizový štáb na úrovni celostátní, tak i ty kalamitní štáby na úrovni krajů. Chtěl bych ještě říct věc, která tady možná také padne, a to že důležitá je samozřejmě také legislativa, to je nejenom lesní zákon, ale i změna příslušných vyhlášek. V platnosti už je novela vyhlášky 101. A tím důležitým právním předpisem, který momentálně je zrovna ve stadiu připomínkování, je Ministerstvem zemědělství předložený návrh vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. To je velmi významná vyhláška, která, pokud se podaří, a já věřím, že se podaří se shodnout se všemi subjekty na jejím znění, především budou třeba i přijaty pozměňovací návrhy z meziresortů, které dalo Ministerstvo životního prostředí, tak jsme přesvědčeni, že může zásadním způsobem pomoct v dalším období. Nechci teď zdržovat celou řadou opatření, která tam prostě budou a která třeba případně můžeme diskutovat v rámci další debaty. Jak už jsem řekl, v roce 2017 vládla schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu a v tom národním akčním plánu je řada věcí, o kterých tady určitě vy budete hovořit a budete je navrhovat, a já se závěrem vrátím k tomu, co řekl pan kolega Toman, a to je, že vítám to, a nebylo to zvykem, že bude tady širší shoda s Ministerstvem zemědělství a s Lesy České republiky, to chci zdůraznit, na tom, že ty lesy máme opravdu jenom jedny. A bylo paradoxní, že jsme řešili problémy národních parků a mezitím nám kůrovec žral lesy hospodářské. Jak víte, v některých územích národních parků, které zabírají zhruba jedno procento území České republiky, tam jsme debatovali o tom, zda bezzásah má být na tolika a tolika hektarech, ale v těch hospodářských lesích, které jsou samozřejmě stovky hektarů a kde se nejenom může zasahovat, tam se dokonce musí zasahovat, tak se mnohdy nezasahovalo.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
