ps2017-007-03-004-014.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-03-01 ps2017-007-03-004-014 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(11.30 hodin) Před mnoha lety jsme po setkání se starosty zaznamenali problém , který je spojoval bez ohledu na obec nebo politickou příslušnost . Ve volbách vítězní starostové si stěžovali na nestabilitu a nejistotu s tím , že byť třeba vyhráli volby , tak jsou závislí na zastupitelstvu a v praxi nemohou plnit svůj volební program , ale plní zadání zastupitelstva , které je může kdykoliv z minuty na minutu odvolat . Pochopitelně ten stav ještě také z jiného pohledu můžeme pojmenovat . S tím má zkušenosti typicky třeba hnutí ANO , že vyhrálo dokonce volby v krajích , vyhráli mnoho starostů , ale pak byli odsunuti . Odsunuti , protože se domluvil druhý , třetí , čtvrtý v pořadí , anebo stejně tak na obci nebo v kraji , a přestože si občané přáli , aby kraj vedl vítěz , tak k tomu reálně nedošlo . Takže z různých pohledů mají s tímto zkušenosti všechny možné politické strany . Podle studie Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě podporuje zavedení přímé volby starostů , ale i hejtmanů přibližně 75 % dotazovaných zastupitelů v České republice . V anketě pořádané Ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů , kteří odpověděli . Pochopitelně dalším příkladem , jak potřebné jsou změny , je pražská radnice a opakující se řekl bych výměny primátorů , kdy se primátorem občas stává člověk , kterého lidé za primátora nevolili . To ovšem není jen specialita Prahy , jen je nejvíc vidět . Celá Evropa přitom už dnes standardně volí starosty , hejtmany , primátory přímo , a přímo je dokonce občané i odvolávají . Tento druh volby je znám ze států , jako je Itálie , Portugalsko , Řecko , Kypr , Slovinsko , Slovensko , Polsko , Rumunsko , Bulharsko , Ukrajina , Makedonie nebo Albánie , a v případě hejtmanů i v již výše zmíněných státech Evropské unie . Přímá volba se aplikuje například i ve Velké Británii , kde o způsobu volby rozhodují občané v referendu . Dále v Německu a Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí . V Norsku a Maďarsku je přímá volba v obcích do deseti tisíc obyvatel . Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky , které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku . V některých parametrech by mohl být slovenský model inspirativní pro Českou republiku , neboť se dotýká jak starostů , tak i hejtmanů . Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit , že funkce starostů je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů , kteří ho mohou z funkce odvolat . Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce . Obdobně lze hodnotit i funkci předsedy samosprávného kraje , ekvivalent hejtmana . Právě poslední volby do samosprávných krajů na Slovensku ukázaly , že přímá volba je i efektivní širokou občanskou pojistkou proti případným negativním celospolečenským jevům , jak se ukázalo na případu Banskobystrického kraje , kde nebyl znovu zvolen Marian Kotleba z Lidové strany Naše Slovensko . Rovněž v Polsku se konstatují nezpochybnitelná pozitiva přímé volby starostů . Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti . Předpokládané postavení starosty s sebou nese i nároky na osobnost starosty . Každý kandidát na starostu jde do voleb se svým politickým programem , v uvozovkách se svým politickým programem , který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce . Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starosty hodnoceno jak občany , tak polským Ministerstvem vnitra pozitivně . A znovu zdůrazňuji , že ve většině zemí Evropy ta přímá volba funguje . Co říci závěrem ? Také ohledně přímé volby starostů a hejtmanů panuje jako u referenda teoretická shoda s mnohými dalšími politickými stranami ve Sněmovně , že jde o správné řešení . I tady se ovšem praxe s teorií míjí a tak nějak jsme se dosud zavedení přímé volby politiků , tím mám na mysli starostů , potažmo hejtmanů , bránili . Máme dnes , vážené dámy a pánové , historickou příležitost změnit pověst nás politiků jako synonymum brzdy těchto změn z hlediska některých občanů . Zákon , který navrhujeme , je samozřejmě první krok , který přímou volbu a odvolatelnost dává do Ústavy . Bez této změny totiž nelze dělat další prováděcí zákony , které ústavní změnu uvedou do praxe . My máme za to , že následný prováděcí zákon by mělo napsat a předložit Ministerstvo vnitra na základě všeobecného konsenzu napříč politickým spektrem . Samozřejmě se nebráníme ani tomu , aby následný prováděcí zákon připravilo třeba ministerstvo ve spolupráci s vybraným parlamentním výborem . Jelikož se jedná o návrh ústavního zákona , tak není žádná časová lhůta pro projednání zákona ve druhém čtení , takže není důvod , abychom tento zákon nepodpořili , protože bude dostatečná časová lhůta o něm samozřejmě diskutovat . V případě , že zákon projde i vašimi hlasy prvním čtením , tak bude ve Sněmovně dostatek času nalézt vzájemné kompromisy . Prosím vás tímto o podporu našeho návrhu a děkuji za pozornost . (Slabý potlesk části poslanců.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci místopředsedovi Tomio Okamurovi a nyní pan místopředseda Vojtěch Pikal , také s přednostním právem v obecné rozpravě . Prosím , pane místopředsedo , máte slovo . Místopředseda PSP Vojtěch Pikal Dobrý den , děkuji za slovo . Já se pokusím být rychlý . Naše strana , Česká pirátská strana , samozřejmě dlouhodobě podporuje přímou demokracii a také dělbu moci , tedy nějaké oddělení mocí ve státě a nastavení brzd a protiváh . A to se vztahuje samozřejmě i na regionální úroveň . Nicméně zákon , tak jak je navržen , řekl bych , že není dokonalý . Ostatně slyšeli jsme , že i vláda k němu má spoustu výhrad . Nicméně myslím si , že dosahuje kvalit takových vzhledem . . . díky své krátkosti , že je možno ho pustit do druhého čtení a tam ho řádně prodiskutovat a opravit , ať už se jedná třeba o to , že tam není jasně stanoveno kde , když jsou tam zavedeny ty rady , tak kde se vezmou . Není tam jasně stanoveno , jaké jsou tedy úkoly těch jednotlivých orgánů . Myslím si , že bychom měli tedy předem stanovit , že tedy do pravomoci toho starosty nebo hejtmana spadá nějaká ta exekutiva a reprezentativní funkce , jako to mají ve slovenském zákoně . Myslím si , že by bylo vhodné vymezit třeba , jak jsou volena ta jednotlivá tělesa . To znamená , že třeba zastupitelstva budou volena poměrně . Velmi důležité je pro nás také , jaký volební systém se zvolí pro volbu toho starosty , aby vlastně to nebyla soutěž čistě o to , kdo získá největší menšinu , ale aby tam byl třeba nějaký konsenzuální prvek v té volbě . Ale to jsou věci pro další diskusi , pro ty další nejméně čtyři nebo pět zákonů , které se musí přijmout . A z toho důvodu se mi také nezdá úplně reálný ten odvážný termín platnosti . Nicméně za sebe tedy podporuji propuštění do druhého čtení , kde je potřeba ten zákon podpořit v řádné diskusi . Děkuji . (Slabý potlesk části poslanců.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu místopředsedovi Vojtěchu Pikalovi . Nyní s přednostním právem pan zpravodaj jako předseda klubu Starostů a nezávislých . Prosím , pane zpravodaji , máte slovo . Poslanec Jan Farský Děkuji za slovo ještě jednou , dneska v jiné funkci , ale na čele si to přelepovat nebudu . Teď zde vystupuji jako předseda klubu Starostů a nezávislých , jejichž tématem přímá volba starostů je dlouhodobě . Je to téma , které samozřejmě má velkou podporu , a asi i proto tady přistál tento návrh na stole . Má velkou podporu mezi občany s tím , že by chtěli , aby nebyli starostové výsledkem nějakého vyjednávání poražených stran , které si pak mezi sebou vyberou možná ještě někoho , kdo se dostane do zastupitelstva až tím , že někdo jiný odstoupí , aby vůbec v zastupitelstvu byl , a vyšlou ho do zastupitelstva a pak na pozici starosty . A tím pádem ta volba neodpovídá vůli voličů . To je situace , která je skutečně nepříjemná a která se děje v České republice . Je to zklamání lidí z toho , proč šli vůbec k volbám , když pak neodpovídá ten výsledek jejich volbě . Ono to není jenom v přímé volbě starostů , ono je to i v tom , jak jsou nastaveny volby do komunálu . Je to dáno tím , že ve chvíli , kdy tam máte výrazné zvýhodnění a nezvýhodnění toho většinového principu , tak to funguje tak , že se mnohdy stane - a teď budu konkrétní . U nás v obci , když v roce 2010 proběhly volby , tak vítězná kandidátka měla z jednadvaceti členů té kandidátky devatenáct lidí s nejvyšším počtem preferenčních hlasů , dva další se tam dostali z jiných uskupení . Ale ve finále v zastupitelstvu měla dvanáct mandátů . Ta malá uskupení jsou tam svým způsobem zvýhodněna a pak to vede k tomu , co se často děje v české politice , že jsou různé béčkové kandidátky . A kdo jste se pohyboval v komunálu , určitě jste o nich slyšel , kdy si ten předpokládaný dominantní a možný vítěz voleb založí ještě jednu kandidátku , aby mu to , co mu vezme ten systém , nahradila tato druhá kandidátka . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
