|

ps2017-003-01-001-001.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-12-05 ps2017-003-01-001-001 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 /sněmovní tisk 2/ - prvé čtení

Date2017-12-05
Meetingps2017/003
Agenda Itemps2017/003/001
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/003schuz/s003001.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Místopředseda PSP Vojtěch FilipPane ministře, já vám dobře rozumím a požádám Sněmovnu o klid! Projednáváme zásadní zákon pro rok 2018 a prosím, abyste mu věnovali pozornost. Děkuji. Pokračujte, prosím. Ministr financí ČR Ivan PilnýDěkuji, pane předsedající. Já také přednesu celou řadu čísel, která samozřejmě svým způsobem zodpoví celou řadu dotazů, které už byly vznášeny při tiskových konferencích a v médiích. Takže základní rámec státního rozpočtu pro rok 2017, který byl schválen vládou 25. září 2017 a projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny dne 30. listopadu 2017. Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018 jsou předkládány v této podobě. Příjmy státního rozpočtu 1 bil. 314,5 mld. Výdaje státního rozpočtu 1 bil. 364,5 mld. Saldo státního rozpočtu tedy je 50 mld. minus, je to o 10 miliard méně, než činí schválený rozpočet pro rok 2017. Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2018 byl sestaven na základě dat a informací známých od začátku září tohoto roku. Česká ekonomika je ve výborné kondici. Její výkonnost pokračovala během prvního pololetí letošního roku ve strmém růstu, především vlivem spotřeby domácností a zahraničního obchodu. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak na vnějších faktorech. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují pozici ekonomiky v hospodářském cyklu. Úroveň naší ekonomiky záleží především na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Hospodářský vývoj v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji v jednotlivých zemích přetrvává značná diferencovanost, v horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. Rizikem pro výkon evropského hospodářství je nastavení obchodních vazeb po odchodu Spojeného království s Evropské unie. Růst české ekonomiky v roce 2017 odráží vysoké využití pracovní síly, nízké ceny komodit, obrat v celkové investiční aktivitě a hospodářské oživení v zahraničí. Růst reálného HDP by také měl mírně překonat 4 %. Hlavním tahounem by měla být domácí poptávka, kladně by však k růstu mělo přispívat také saldo zahraničního obchodu. Pro rok 2018 očekáváme pokračující růst spotřeby a investic. Tempo reálného HDP by mělo zpomalit těsně nad 3 %. V obou letech by se měla ekonomika pohybovat zřetelně nad svým potenciálním produktem. Inflace v roce 2017 a 2018 by se měla držet mírně nad cílem České národní banky, avšak stále v pásmu tolerančního pásma. V roce 2017 ovlivňuje inflaci jednorázové zvýšení cen potravin. V roce 2017 i 2018 by měla proinflačně působit nerovnováha na trhu práce, která ústí do výrazné akcelerace mezd, a rostoucí poptávka v prostředí kladné produkční mezery. Mírně protiinflačním faktorem je předpokládané posilování měnového kurzu. Administrativní opatření by měla mít na inflaci v celkovém horizontu rámce vliv jen nepatrný. Průměrný růst indexu spotřebitelských cen by tak měl v obou letech být přes 2 %. V souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2017 nárůst zaměstnanosti o 1,5 %, přičemž lze již pozorovat zřetelný nedostatek pracovních sil. V důsledku toho by měl růst zaměstnanosti v roce 2018 výrazně zpomalit. V ročním průměru by za rok 2017 měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 3 % a dále klesnout v roce 2018 na 2,8 %, což je již nyní v mezinárodním kontextu jedna z nejnižších hodnot. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2018 souvisí s pozicí ekonomiky v hospodářském cyklu a s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat rekordním počtem neobsazených pracovních míst. Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme růst jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z toho důvodu předkládáme v roce 2018 i 2018 přebytek salda běžného účtu. Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2018 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí. V souvislosti se směrnicí 2011/85 EU o požadavcích na rozpočtovou dokumentaci byl makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2018 hodnocen nezávislými makroekonomickými odborníky. Na škále konzervativní - realistický - optimistický bylo celkové hodnocení realistické. Fiskální pozice České republiky je zejména v posledních letech příznivá, jak dokládají i hodnocení nadnárodních institucí nebo ratingových agentur. V roce 2016 se poprvé v historii České republiky podařilo dosáhnout přebytku celého sektoru vládních institucí. Aktuální predikce hospodaření sektoru vládních institucí v letošních a příštím roce naznačuje, že se nejednalo o výjimku a české veřejné finance by za predikovaného makroekonomického vývoje měly zůstat v přebytku i nadále. V roce 2018 je predikováno saldo sektoru vládních institucí ve výši 1,3 % HDP při úrovni strukturálního salda 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme pokračování pozitivního vývoje hospodaření až na 1,7 % HDP v roce 2010. Zlepšení odhadujeme i u strukturálního salda, a to na 0,8 % HDP v roce 2020. Počátkem letošního roku byl schválen zákon číslo 23/2017 o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který změnil postup pro stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů. Odvození vychází z konceptu salda očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření a tzv. střednědobého rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl by měl zajišťovat dlouhodobě udržitelné veřejné finance a zároveň umožnit působení automatických stabilizátorů v případě hospodářských výkyvů. Z návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2018 vyplývá, že konsolidované výdaje pro státní rozpočet a státní fond činí 1 bil. 397 mld. korun a jsou v souladu se schválenou rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí na roky 20198 až 2020 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a podle zákona o rozpočtových pravidlech. Nyní bych vás rád podrobněji seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2018. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 722,3 mld. Daňové příjmy na rok 2018 oproti rozpočtu roku 2017 rostou o 57,3 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, činí 19,6 %. Složená daňová kvóta činí 33,4 HDP a meziročně vzrostla o 0,4 procentního bodu. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 496,9 mld. a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 49,1 mld., to je o 11 %. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 71,2 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k poklesu o 26,8 mld. z důvodu nízkého čerpání a s ohledem na stav nároků z nespotřebovaných výdajů u jednotlivých kapitol. Celkové výdaje jsou pro rok 2018 navrženy ve výši 1 bil. 364,5 mld. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2018 jsou rozpočtovány ve výši 756,5 mld. a tvoří 55,4 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující. Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 434,4 mld. korun. Důchody budou k 1. lednu 2018 valorizovány o 4 %, což v absolutním vyjádření představuje zvýšení průměrného starobního důchodu o 475 korun měsíčně.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities