|

ps2013-059-02-016-022.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-06-28 ps2013-059-02-016-022 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 1029/ - druhé čtení

Date2017-06-28
Meetingps2013/059
Agenda Itemps2013/059/022
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059064.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Místopředseda PSP Jan BartošekVážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Budeme pokračovat v projednávání otevřeného bodu. Poprosím tedy paní ministryni Michaelu Marksovou, aby z pověření vlády předložila návrh zákona. Prosím, máte slovo, paní ministryně. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela MarksováDěkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, podstatou tohoto předloženého vládního návrhu zákona je zavedení nové dávky nemocenského pojištění, a to dlouhodobého ošetřovného, a dále provedení souvisejících úprav zejména v pracovněprávní oblasti. V podstatě jde o to vytvořit... (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.)... podmínky pro to, aby pojištěnci mohli v domácím prostředí celodenně pečovat o rodinné příslušníky. Je to definováno určitým způsobem, že u těchto příslušníků muselo dojít ke zhoršení zdravotního stavu, který si vyžádal hospitalizaci, a kteří po propuštění z této hospitalizace budou potřebovat nejméně 30 dnů celodenní péči další osoby. Místopředseda PSP Jan Bartošek se omlouvám, paní ministryně, požádám v tento moment zvlášť levou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela MarksováDěkuji. Zároveň aby tedy tomu, kdo pečuje, byla poskytnuta formou dávky z nemocenského pojištění přiměřená náhrada za ztrátu příjmu. Když to vezmu velmi stručně, tak doba poskytování této dávky je maximálně 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, přičemž nárok na nové dlouhodobé ošetřovné může znovu vzniknout po dvanácti měsících po ukončení předchozí péče a výše dávky za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, to je stejné jako u krátkodobého ošetřovného, které teď platí. Zároveň se ale v zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel oprávnění, nikoliv povinnost, omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, to znamená, že poskytování této dlouhodobé péče bude záviset na dohodě se zaměstnavatelem. Nicméně zaměstnanec, který pak odejde pečovat, je po dobu péče ochráněn před výpovědí a po skončení péče právo návratu na stejné pracovní místo. Nabytí účinnosti zákona se předpokládá někdy ve druhé polovině roku 2018. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek vám také děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1029/1. prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Alena Nohavová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo. Poslankyně Alena NohavováDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednal sněmovní tisk 1029 na své schůzi dne 1. 6. a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh je v systému a ho potom odůvodním v obecné rozpravě. Tím se, pane předsedající, přihlašuji do obecné rozpravy. Místopředseda PSP Jan Bartošek vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Protože jste zpravodajka, máte přednostní právo a rovnou vám udělím slovo, paní poslankyně. Paní poslankyně, máte slovo s přednostním právem. Prosím. Poslankyně Alena NohavováJeště jednou děkuji. Návrh řeší ošetřování osob potřebujících péči na jedné straně a hmotné zajištění ošetřující osoby dávkou nemocenského pojištění na straně druhé, kdy ošetřovné bude považováno za vyloučenou dobu, a tedy započítáno do důchodu. Péče o dlouhodobě nemocné je většinou péčí ústavní, která je celkově nákladnější než zajištění takovéto péče v domácím prostředí členem rodiny nebo širšího rodinného kruhu. Novela odpovídá potřebě vyřešit v této oblasti neuspokojivou situaci. Ale zřejmě z politických důvodů kvůli průchodnosti v koalici obsahuje ustanovení, které ji v podstatě činí zbytečnou, a to slovy, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit. Musím konstatovat, že již dnes může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout neplacené, nebo placené volno v jakémkoliv rozsahu, může se to upravit i v kolektivní smlouvě, může se se zaměstnancem domluvit na práci z domova či na zkrácení pracovní doby. sice chápu, že pro zaměstnavatele to bude náročnější v tom smyslu, že si bude muset za chybějícího zaměstnance hledat náhradu, ale tento argument považuji pouze za výmluvu a musím se ptát, co udělá zaměstnavatel, když zaměstnanec přinese neschopenku. (V sále je stále neklid.)Místopředseda PSP Jan Bartošek se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět požádám kolegy a kolegyně v levé části sálu o ztišení. Prosím, pokračujte. Poslankyně Alena NohavováCo udělá zaměstnavatel, když mu zaměstnanec přinese neschopenku nebo když je dlouhodobě nemocný? Zaměstnavatel také musí hledat za zaměstnance náhradu. Dlouhodobé ošetřovné je v podobném režimu. Ve znění, v jakém je zákon předkládán, může vést k nerovnému přístupu, kdy někteří zaměstnavatelé budou toto umožňovat a jiní nikoliv, případně i k nerovnosti zaměstnanců na jednotlivých pracovištích, kdy některým to bude umožněno a jiným ne. Pro to, aby zákon měl smysl, jsem navrhla úpravu, a to vypuštění slov "může udělit písemný souhlas s nepřítomností", a to v § 191a, a to tak, aby zákon byl pro zaměstnavatele závazný, respektive aby zaměstnavatel musel zdůvodnit, proč zaměstnance neuvolní. Jinak by to vlastně byl zákon zbytečný. Myšlenka zákona je dobrá, ale v případě, že by tam zůstalo ustanovení, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit, tak by zůstalo jen u myšlenky. Na výboru pro sociální politiku neprošel návrh, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance uvolnit, ale znění, že zaměstnavatel není povinen udělit souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody, což je vlastně v takovém obdobném režimu, kdy zaměstnanec žádá o dovolenou.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities