ps2013-057-05-006-028.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-05-23 ps2013-057-05-006-028 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.50 hodin) Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo , vážený pane předsedo . Vážený pane ministře , kolegyně a kolegové , je mi jasné , že začínat vystoupení opoziční političky odkazem na koaliční smlouvu či vládní programové prohlášení nebývá zrovna standardní . Přesto se programovému prohlášení budu krátce věnovat . Jedná se totiž o dokument , se kterým před nás pan premiér Sobotka předstoupil , obhajoval ho zde , na této půdě Poslanecké sněmovny , a na základě kterého získal alespoň od koalice důvěru k vládnutí . K jeho dodržování se vláda zavázala a na základě jeho realizace bychom měli vyhodnocovat odpovědnost důvěry vložené Sněmovnou v tuto vládu . Ve svém programovém prohlášení se v kapitole 3.3 vláda zavázala k tomu , že zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce , a lze se tak oprávněně domnívat , že to , co máme před sebou , tedy sněmovní tisk 1018 , má být pokusem o naplnění této části prohlášení . Nic z toho ovšem ve skutečnosti návrh neplní . Jeho podstatou je zavedení vyměřovacích základů za tzv . státní pojištěnce na roky 2019 a 2020 . Pro rok 2018 se podobné stanovení provedlo nařízením vlády vyhlášeným již 12 . května ve Sbírce zákonů . Předkládaný návrh vlastně podobným způsobem mění výši vyměřovacího základu u osoby , za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát , na 7 540 korun na kalendářní měsíc pro rok 2019 , a 7 903 korun na kalendářní měsíc pro rok 2020 . To je jistě chvályhodný krok ve směru nárůstu odvodů státu , ovšem za cenu absolutní rezignace na jakýkoliv systémový krok . Je třeba si všimnout důležité věci . Hned v úvodu předkladatel zmiňuje , že je současná právní úprava vysoce nepraktická , protože nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu . Jak tedy předkladatel tuto nepraktičnost řeší ? Tak , že nám dává relativní jistotu do roku 2020 , ale zcela pomíjí , co bude dále . Mohlo by se zdát , že první střednědobý horizont máme tímto vyřešen . Ale co dál ? Nebo ještě jinak . Na základě pro oblast veřejného zdravotního pojištění naprosto nevhodné úpravy v našem zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti například nutíme zdravotní pojišťovny předvídat příjmy a výdaje na N + 2 roky , tedy již příští rok budou zdravotní pojišťovny stát při tvorbě svých střednědobých výhledů před otázkou , co bude v roce 2021 . Naskýtá se otázka : Bude výše vyměřovacího základu u státních pojištěnců v roce 2021 stejná jako v roce 2020 , tedy podle zákona , nebo podle nařízení jiná ? A bude vyšší , nižší ? A případně o kolik ? Tato otázka není vůbec vzdálená . Naopak , bude se řešit již příští rok . Opět tedy dojde na stav , který gestor v důvodové zprávě sám označuje jako nežádoucí , a spíše než objektivní kritéria budou rozhodovat o změnách ve výši vyměřovacího základu aktuální politická situace a vůbec ochota uvolnit finanční prostředky do oblasti zdravotnictví . A další trochu skrytý fakt . Tato vláda se zavázala přijít s novým systémem pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce . Nepřišla . To , co dělala do této doby , byla forma ad hoc navyšování , jak to zrovna šlo a hlavně bylo politicky průchozí . Navrhovaná změna je opět dočasná a navíc komplikuje pozici budoucí vládě . On sice tento návrh možnost vydávat nařízení , kterým by se jinak třeba i dle potřeb následující vlády dalo s vyměřovacím základem manipulovat , zachovává , ale fakticky jen neumožní , protože vždy zákon přebije , v uvozovkách , nařízení . Co z toho všeho , co bylo řečeno , vyplývá ? Jestliže je objektivním nedostatkem právní úpravy odvodu za státní pojištěnce jejich nepředvídatelnost do budoucnosti , jestliže je problémem této úpravy časté zpolitizování tohoto rozhodnutí , jestliže je nedostatkem nynějšího stavu , že máme jeden údaj v zákonné normě a pak složitě dohledáváme realitu v podzákonném právním předpise , je nutné přijít s řešením , které tyto nedostatky napraví . Přijatelné řešení si dovoluji nyní předložit v podobě dvou pozměňovacích návrhů . Konkrétně navrhuji návrat k něčemu , co již systematika příslušného zákona historicky znala a na co již máme zavedeno tímto zákonem pojmosloví . Tedy navázat odvody za státní pojištěnce na výši průměrné mzdy . Zákon č . 592 / 1992 Sb . ve svém § 3 a definuje průměrnou mzdu jako částku , která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok , který o dva roky předchází kalendářnímu roku , pro který se průměrná mzda zjišťuje , a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu . Omlouvám se za tu složitou definici , ale jinak to nejde . Jak už jsem řekla , tento postup již oblast zdravotnictví historicky zná a plně koresponduje s postupem výpočtu základu u důchodového pojištění . Vzhledem k tomu , že zcela přesnou výši průměrné mzdy vlastně na čtyři roky dopředu , tedy pro rok 2021 , není možné určit , stáli jsme před zásadním problémem určení poměrů její výše vůči odvodům za státní pojištěnce . Po dlouhých debatách jsme se rozhodli pro nastavení ve výši 27 % z průměrné mzdy . Tak jak byla nastavena trajektorie růstu odvodů za státní pojištěnce , se tato hranice jeví jako přirozené pokračování tohoto trendu . Jinými slovy , v roce 2021 bychom na tuto výši odvodů tak jako tak dosáhli . Buď vstupem a z rozhodnutí následujících vlád , nebo schválením vládního návrhu zákona . Svůj pozměňovací návrh jsem připravila ve dvou variantách . První pracovně nazývám skok , tedy s účinností od 1 . 1 . 2018 by vstoupil v účinnost námi navrhovaný systém pravidelného vývoje vyměřovacího základu jasně definovaného , systémového , bez možnosti dodatečných zásahů exekutivy a odpolitizující tuto platbu , a to ve výši zmíněných 27 % z průměrné mzdy . To by , nepopírám , vneslo do zdravotnictví skokově výrazně více finančních prostředků , než předpokládá vládní návrh , ale prostředků , které jsou podle mého názoru životně důležité , potřebné a v dobách hospodářského růstu jistě i mají možnost být ufinancovány ze státního rozpočtu . Druhá varianta , kterou jsem si nazvala opět pracovně schody , kopíruje v mnohém záměr vlády . Rok 2018 ponechává v gesci již platného nařízení , pro rok 2018 stanovuje vyměřovací základ na 26 % z průměrné mzdy a pro další léta již zmiňovaných 27 % z průměrné mzdy . Vážené dámy , vážení pánové , jsem přesvědčena o tom , že ať už podpoříme kterýkoliv z mých předložených pozměňovacích návrhů , a já vás o to prosím , uděláme pro předvídatelnost příjmů a stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění líp a více , než kdybychom schválili návrh v původní , tedy této vládní podobě . Velmi vám děkuji za pozornost a případně i za podporu . Ke svému pozměňovacímu návrhu bych se potom ráda přihlásila v podrobné rozpravě . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
