|

ps2013-057-01-003-003.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-05-16 ps2013-057-01-003-003 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

3. Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu) /sněmovní tisk 666/ - druhé čtení

Date2017-05-16
Meetingps2013/057
Agenda Itemps2013/057/003
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057017.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Pak předkládám ještě jeden pozměňující návrh. Ten se již archeologie netýká. Naopak se týká víceméně obecného ustanovení v oblasti ochrany nemovitých kulturních památek. K tomu chci jenom říct, že my prostřednictvím jak toho současného zákona, tak toho budoucího nějakým způsobem omezujeme vlastníky nemovitostí zapsaných jako kulturní památka nebo i ty, kteří mají svoji nemovitost v památkových územích. Všichni to známe. Máte nemovitost, která je zapsaná jako kulturní památka, ze strany památkářů jsou na vás kladeny různé požadavky, jak má vypadat fasáda, z čeho má být dělaná, jak mají vypadat okna, z čeho mají být vyrobena atd. atd. A většinou to, co ti památkáři požadují, je podstatně dražší než to, co by použil původně ten vlastník. Čili my vlastně nějakým způsobem omezujeme vlastníky, ale jen málo jim kompenzujeme. A takto je to i postaveno v tomto novém návrhu, kdy např. v § 21 a § 31 je uvedeno, že Česká republika může - opakuji to slovo může - přispívat vlastníkovi kulturní památky nebo nemovitosti v památkovém území na stanovené činnosti. Čili já bych to pozměnil a dovolil bych si vypustit to slovo může. Potom by daný paragraf zněl, že Česká republika přispívá vlastníkovi kulturní památky na zachování jejích hodnot a podporuje prezentaci kulturní památky a jejího kulturního významu. Tolik k mým dvěma pozměňujícím návrhům. Já se k nim pak pochopitelně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr GazdíkJá děkuji panu poslanci Junkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr BendlDěkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, pane předsedající, pane ministře, my jsme tento návrh zákon projednávali ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a musím říct, že jsme z něj - aspoň někteří - byli velmi rozpačití. Jsme přesvědčeni, že odborná veřejnost, která se k tomuto návrhu zákona vyjadřuje velmi kriticky, má často pravdu. Ten zákon neřeší klíčové problémy, které v ochraně památkového fondu v České republice máme, neřeší takovou tu problematiku očekávání vlastníků státem chráněných památek, že stát bude nápomocen tam, kde vyžaduje v zájmu budoucnosti, aby soukromý vlastník či jiný vlastník, někdy jsou to města, obce, kraje apod., že je tam jakási garance podpory a pomoci, protože díky tomuto zejména finančnímu tlaku dochází k tomu, že se často vlastníkům státem uznaných a chráněných památek nechce dělat to, co je pro budoucnost naší země a ochranu památek to nejdůležitější. My jsme přesvědčeni o tom, že tak jak přicházejí jednotlivé kritiky - a teď opravdu jenom upozorňuji na odborná stanoviska. Mám tady jedno sdružení profesionálních pracovníků památkové péče, pokusím se citovat alespoň části z toho dopisu, který, předpokládám, většina poslanců v Poslanecké sněmovně dostala, nebo možná jenom někteří, nevím, komu všemu to poslali, ale předpokládám, že to je i veřejný dopis jednotlivým poslancům, aby se tím zabývali. Oni tady říkají: Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče nesouhlasí s navrženou podobou návrhu zákona o ochraně památkového fondu, a to za prvé: Návrh zákona o ochraně památkového fondu v rozporu se svým názvem podstatně snižuje rozsah památkové ochrany národního kulturního dědictví. Oproti stávajícímu stavu nejasně definuje, které práce na kulturní památce spadají do působnosti orgánů státní památkové péče, z působnosti těchto orgánů vyřazuje řadu činností v památkových zónách, nově definuje území bez nutnosti provádění archeologických výzkumů, nestanovuje klíč, dle nějž mají výkonné orgány státní památkové péče posuzovat zásahy u památkově chráněných statků. Vedle faktického omezení ochrany památkového fondu zákon zároveň podstatně zužuje, komplikuje a znemožňuje dokumentaci architektonického dědictví. Jde tak o oslabení pozic obou základních pilířů všech památkových péčí v civilizovaných státech světa. Zákon navíc nedefinuje ochranu hmotného kulturního dědictví jako veřejný zájem, a to v rozporu s věcným záměrem zákona schváleným vládou při počátku jeho projednávání... Nebudu číst až do konce, ale třeba za druhé: Návrh zákona o památkovém fondu nepřináší žádnou další systémovou změnu oproti tolik kritizované normě z roku 1987, která se, částečně právem, označuje za dobově podmíněnou a výrazně horší oproti předchozí právní normě totalitního státu z roku 1958. Toto naše tvrzení lze jednoznačně doložit tiskovou zprávou návrhu zákona, která za nejvýznamnější změnu označuje možnost kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s omezením vlastnických práv vlastníků nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkových rezervacích a v památkových zónách. Dále je zde kritizovaný způsob, jakým byl zákon projednáván s odbornými organizacemi a se všemi, kteří s památkami přicházejí do styku. Při projednávání - a to věřím, že mí kolegové nakonec podpoří nebo uznají - když jsme projednávali tento zákon ve výboru, že byl velmi zmatečný, absolutně nepřipravený. Myslím si, že by stálo za to, aby se tento zákon v Poslanecké sněmovně neschválil, nechali jsme jej už na projednání budoucím v brzkém volebním období. A za sebe navrhuji zamítnutí zákona ve třetím čtení. Děkuji vám. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin PlíšekDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce odůvodnil pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Já zejména chci, aby se v tomto návrhu definoval a postihoval vandalismus a svévolná graffiti, které jsou jevy, které jako takové, a ani důsledky z nich plynoucí, nejsou ve vládním návrhu upraveny, přesto mají negativní dopad na naše památky a na památkový fond. Dále chci lépe upravit řízení, která jsou vedena u památkových orgánů, tak, aby odpovídala i správnímu členění hlavního města Prahy, protože navržená úprava odporuje principu subsidiarity, zásadě koncentrace řízení státní správy na jedno místo. A vzhledem k tomu, že výkon přenesené působnosti v Praze je ve stovce různých agend svěřen statutem hlavního města Prahy, není důvodu, proč by tomu mělo být v oblasti památkové péče jinak. Na území celé republiky se zavádí třístupňový systém státní správy a předkládaný zákon není a priori nadřazen zákonu o hlavním městě Praze. V celém státě je působnost orgánů památkové péče třístupňová, tj. úřad obce s rozšířenou působností - krajský úřad - ministerstvo. Proto lze k návrhům stavebníků vydávat tzv. koordinované stanovisko, jehož účelem je nahradit více závazných stanovisek jednotlivých orgánů jediným správním aktem. Toto není umožněno v hlavním městě Praze. Pouze v oblasti památkové péče je v Praze státní správa prováděna dvoustupňově, tedy na úrovni magistrát - ministerstvo. Všechny další státní správní záležitosti obcí s rozšířenou působností jsou svěřeny 22 městským částem. Je mnoho situací, které by bylo možno v koordinovaném jednání mezi orgány řešit, aniž by to probíhalo komplikovaným zdlouhavým způsobem. To znamená, dávám skutečně na úvahu, že na území hlavního města Prahy vykonává na úseku památkové péče působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy a obecního úřadu obce s rozšířenou působností městské části Praha 1 až 22. Jak už jsem zmínil, zásada subsidiarity a decentralizace by tady měly být zachovány.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities