ps2013-055-01-005-002.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-02-21 ps2013-055-01-005-002 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.10 hodin) Dovolte mi , abych začal tím , že nevidím žádný důvod , proč by měl existovat speciální set zákonů o jednotlivých národních parcích . Považuji za naprosto přirozené , jestliže národní parky a pravidla jejich fungování budou upraveny stejným návrhem zákona , ale protože prakticky 100 procent diskuse o tomto zákoně se týká Národního parku Šumava , dovolte mi , abych se zaměřil právě na tuto problematiku . Před týdnem jsem se vrátil z návštěvy Královéhradeckého kraje , na jehož území , jak víte , je národní park Krkonoše . Nesetkal jsem se s jakoukoli kritickou poznámkou vůči vedení tohoto národního parku , nesetkal jsem se - snad s výjimkou drobného konfliktu , který se týkal lanovky na Sněžku - s tím , že by existovaly konflikty mezi samosprávami a Krkonošským národním parkem , a tak si kladu velmi prostou otázku , proč , když řešíme problematiku národních parků obecně , se vždy a všude soustřeďujeme pouze na šumavský národní park . Pokusím se vám nabídnout svoji odpověď , ale tuto odpověď řeknu až na konci , nikoli na začátku . Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel , abych pomohl při řešení problematiky Šumavy , protože tito přátelé se domnívali - a myslím si , že se domnívali právem - , že Šumava je ničena zelenými fanatiky . Úmyslně říkám zelenými fanatiky , nikoli ekologickými fanatiky , protože ekologové alespoň vědí , co je to biomasa . Nu , a tak jsem prostudoval ne desítky , ale stovky , a za těch deset let už to budou tisíce stránek , mimochodem , neustále přibývají , takže posledních padesát z nich jsem před týdnem předal ministru životního prostředí , a tak jsem se stal obětí informačního tlaku místo toho , abych podlehl dojmům , podlehl emocím a místo pečlivého studia odborných podkladů poslouchal názory novinářů , kteří píší každý den o něčem jiném , aniž by čemukoli rozuměli , anebo názory některých představitelů takzvané kulturní fronty , kteří se chtějí zviditelnit a kteří říkají to , co pokládají za populární . Dovolte mi , abych začal od začátku . Před zhruba deseti lety jsem se svýma bolavýma nohama vystoupil sedm kilometrů na Plešné jezero spolu s několika desítkami mých přátel , mezi nimiž byli i dva bývalí ministři životního prostředí , paradoxně jeden z nich ze sociální demokracie , Miloš Kužvart , a druhý z Občanské demokratické strany , František Benda . Oba šli spolu se mnou protestovat proti ničení šumavské přírody . Kromě toho jsem se proletěl spolu s televizí Prima helikoptérou nad obrovskými územími uschlých šumavských lesů . Jedná se minimálně o 60 tisíc krásných stromů . Kolegyně a kolegové , když někdo vykácí alej , tak se stává předmětem kritiky . Když někdo zničí 60 tisíc stromů , tak se těm Bursíkům nic nestane . Přemýšlejte o tom . Nu , a kromě jiného jsem se setkal několikrát s téměř všemi starosty šumavských obcí . A kromě jiného si vzpomínám na setkání s tehdejším starostou obce Lipno , který mi na otázku " Jak je možné , že prosperujete , jak je možné , že tady máte sjezdovky , vleky , teď tam dokonce přibyla i nejdelší bruslařská dráha v Evropě po zamrzlé hladině Lipenské přehrady , jak je všechno toto možné ? " odpověděl : " Hlavní důvod je , že Lipno není na území šumavského národního parku . " Tak jsem se zamyslel a začal jsem přemýšlet sine ira et studio , aniž bych byl předem zaujat pro jakoukoli verzi sporu , který se i dnes zde v této Poslanecké sněmovně odehrává . A začal jsem od začátku . Bože , jak je to těžké a jak lehké je přečíst si jeden novinový článek a zastávat pevný názor . Historie Šumavy a šumavských lesů je stará několik set let . Byly to hospodářské lesy , schwarzenberské lesy . Byly to lesy , které bohužel byly smrkovou monokulturou . A já sám se v zájmu ochrany životního prostředí domnívám , že by bylo lepší , kdyby se tato monokultura postupně doplňovala smíšeným porostem , ale o tom teď primárně nediskutujeme , protože to je věc na desítky a desítky let . Tyto hospodářské lesy byly využívány k těžbě dřeva a zpracování dřeva . Vznikaly výrazné industriální stavby , jako byl např . Schwarzenbergův plavební kanál . Nu a co se stalo ? Zatímco dříve v šumavském podhůří i na Šumavě samotné existovaly továrny na zpracování dřeva , nyní se vyváží surové dřevo do Rakouska nebo do Německa . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
