|

ps2013-054-06-010-063.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-18 ps2013-054-06-010-063 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Date2017-01-18
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/063
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054203.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Co bych možná ještě zmínil. Zásadní věc je to, co jsem naznačil, že v tomto zákonu skutečně jsme poskytli poprvé přehled konzulárních činností, které Ministerstvo zahraničí vykonává pro občany, takže to usnadňuje orientaci občanům. Tento zákon jasně řekne, na co mají nárok. To jsou často takové věci, které se týkají ověřování listin. To jsou věci, které se týkají matričních agend, když se třeba někomu narodí v zahraničí dítě, a podobně. Tam je celá řada věcí, na které jsme připraveni. Máme to v popisu práce, že tyto věci pro občany České republiky máme činit. A opravdu takovýto soupis nikde neexistoval, nebo nebyl k dispozici. Teď to bude v zákoně a občané budou vědět, že všechny tyto činnosti v oblastí právních služeb, ověřování a podobně, jsme připraveni pro dělat. Tak si myslím, že je také docela zlomová věc, že se takto vyjasní a zpřehlední ta konzulární činnost, která je také v poslední době velice akutní. Také díky tomu, že dnes existuje bohužel celá řada důvodů, proč se naši občané v zahraničí dostávají do obtížných komplikovaných situací. A i to je další důvod, proč tomu teď dát jasná pravidla a jasný seznam povinností, ke kterým se hlásíme. Je tady také upraveno to, co se týká onoho problému zaměstnávání rodinných příslušníků, u kterých máme často zájem, aby vyjeli, aby se rodiny netrhaly díky tomu, že někdo dostane pracovní poměr v zahraničí. Samozřejmě jsou tam stanoveny podmínky, za jakých ty rodinné příslušníky jsme připraveni zaměstnat. Samozřejmě, že to neplatí všude. Neposíláme rodinné příslušníky s velvyslanci do míst, která jsou nebezpečná, jako rovnou řeknu Bagdád, Kábul a podobně. Tam je to dokonce, rovnou vám řeknu, nežádoucí. A my bychom ani neakceptovali, kdyby tam někdo chtěl vzít s sebou rodinné příslušníky. Takže to neplatí jako dogma. Místa, která jsou označená třeba tím označením FX, to jsou ty nejtěžší ambasády z hlediska bezpečí, tam samozřejmě rodinní příslušníci vůbec nemohou. To vám říkám proto, abychom si uvědomili, že jsou opravdu velká specifika zahraniční služby. Že je třeba, abychom měli zákon, který všechny tyhle variace pokrývá. To žádný zákon o státní službě, který se zabývá standardními situacemi, není schopen pokrýt. My jsme třeba teď tento stav s tímto zákonem o státní službě řešili tím, že jsme samozřejmě v řadě věcí hledali dohodu. Zaplať pánbůh se nám ji povedlo najít, dohodli jsme se ve vládě, především tedy s Ministerstvem financí. Takže to teď překlenujeme nějakým improvizovaným obdobím. To se nám, řekněme, daří, ale je to jenom přechodné. Potřebujeme zákon, který by těm věcem dal jasná pravidla, abychom vyřešili všechny problémy, které souvisí s rotacemi našich zaměstnanců, s jejich rodinnými příslušníky a třeba i s takovou věci, jako je připojištění. Protože my jsme bohužel dnes neměli ani možnost připojištění pro ty, kteří působili v zahraničí, pro různé komplikace, které mohou v zahraničí nastat. Takže nyní se tady otevírá možnost pro naše zaměstnance, aby se pojistili takovým způsobem, jako je to běžné v celé řadě jiných zemí, kde tohle vyřešené mají. A to také nejsou jenom nějaké abstraktní úvahy. Asi si dobře vzpomínáte, že se nám dokonce stalo, že český velvyslanec byl zabit při plnění služby. Není to tak dávno, kdy se to stalo v Asii. To znamená, že bohužel máme i situace, kdy dochází k těm nejhroznějším událostem při plnění diplomatických povinností, a není to tak dávno, kdy k tomu došlo. Je potom špatné, když takovou věc řešíme ad hoc, protože na to vlastně neexistují pravidla. To znamená, abychom i na takovou věc, když se stane něco vážného, neřkuli úplně tragického, byli schopni odpovídajícím způsobem zareagovat a nevymýšleli nějaké ad hoc řešení nebo řešení, které vychází pouze ze zákoníku práce. Takže i tyto věci jsou tady poprvé v historii upraveny a věřím a stojím si za tím, že tento zákon je velmi potřebný, že je to přelomová věc a že přichází v čas, kdy to opravdu naléhavě potřebujeme z těch důvodů, které jsem tady řekl. Zákon o státní službě a nová unijní směrnice, která nám ukládá, abychom konzulární povinnosti měli přesně stanovené, což se tady poprvé také děje. Takhle jsem tedy alespoň rámcově vytyčil rozpravu, kterou tady povedeme, tedy především ve výborech Sněmovny a kde jsme připraveni zodpovědět všechny dotazy a vyjasnit všechno, co jsme zamýšleli, a objasnit, proč jsme to zrovna takto napsali. Děkuji za pozornost a těším se na debaty, které povedeme. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám a prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče. Poslanec Robin BöhnischDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Nerad si jako zpravodaj ulehčuji práci tou oblíbenou formulkou, že pan ministr řekl všechno podstatné a není takřka co říct. Vynasnažím se ještě najít několik zajímavých detailů či příkladů. V každém případě, jak známe pana ministra Zaorálka, který bývá ve svých projevech velmi komplexní, tak jsou takové postupy velmi problematické. Je to skutečně dluh starší než nějakých 23 25 let. Je to návrh zákona, který dlužíme diplomatům. Koneckonců málokdy se na debatu a rozhodnutí Poslanecké sněmovny upírají oči z celého světa. Dnes tomu tak je a nijak to neumenšuje fakt, že jde především o oči našich diplomatů na našich zastupitelských úřadech po celém světě. V současné době, jak říkal pan ministr, neexistuje ucelený právní předpis, který by systematicky řešil problematiku naší zahraniční služby. Prozatím se odrážíme od kompetenčního zákona a mezinárodního práva, například od Vídeňské úmluvy. Ta ovšem samozřejmě řeší naší zahraniční službu mimo Českou republiku, nikoliv chod samotné centrály, tedy Ministerstva zahraničních věcí. Samozřejmě se také dnes řídíme zákonem o státní službě, který byl i právě pro potřeby zahraniční služby novelizován v minulém roce, protože se ukázalo, že například i kvůli tomu známému postupu, rotaci pracovníků z centrály do zahraničí a ze zahraničí zpět na centrálu, není zákon o státní službě zcela použitelný. Návrh zákona vtělený do tisku 994 vymezuje základní pojmy, zásady výkonu zahraniční služby, definuje v několika paragrafech zastupitelský úřad, definuje výkon zahraniční služby a například také diplomatické a konzulární hodnosti. Návrh i implementační rozměr v oblasti konzulární ochrany nejen občanů České republiky, ale i takzvaných nezastoupených občanů, tedy občanů zemí Evropské unie, kteří nemají v teritoriu svůj zastupitelský úřad. Dále se zákon zabývá matriční agendou, státoobčanskou agendou, volební agendou a dědickou agendou. Důležitou částí je hlava pátá, která se věnuje služebnímu a pracovnímu poměru, tedy vzniku poměru, personální radě Ministerstva zahraničí, změnám služebního poměru a použití pracovního poměru, možnostem odměn a tak dále. Co je důležité, řeší se problematika zdravotního a sociálního pojištění, odškodnění za následky vzniklé při výkonu zahraniční služby nebo práce v zahraničí. Za pozornost v tomto smyslu stojí především § 3 a související část důvodové zprávy na stranách 77 79, což doporučuji jako zajímavé čtení. Zapomenout nelze ani část týkající se kontinuálního vzdělávání diplomatických pracovníků. Řeší se kromě těch zásadních věcí, například pojištění, věci i méně důležité, jako je třeba problematika darů a jiných výhod, které může diplomat přijmout. Víte, že ve služebním zákoně je to limit 300 korun, což je pro potřeby zahraniční služby částka těžko akceptovatelná a přivádí to naše diplomaty do úzkých v případě naplňování jejich poslání v zahraničí. Zákon je speciálním k zákonu o státní službě. Tento zákon také v částech novelizuje, stejně jako zákon o důchodovém pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Dodávám, že byla vypracována i zpráva RIA. Podstatný údaj z této zprávy je dopad na státní rozpočet v případě zvýšení nároků o 27 milionů 376 tisíc korun ročně. Na závěr chci poděkovat za pevné zařazení tohoto bodu. Je to věc, která je naléhavá. Z tohoto důvodu ještě avizuji, že v rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednání ve výborech, doufám, že to bude výbor zahraniční, na 30 dnů. Prozatím děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities