|

ps2013-053-04-004-034.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-12-02 ps2013-053-04-004-034 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

34. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 911/ - prvé čtení

Date2016-12-02
Meetingps2013/053
Agenda Itemps2013/053/034
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/s053142.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Jenom bych ještě dodala, že se jedná o novelu, za jejíž neprojednání my jako Ministerstvo práce a sociálních věcí jsme kritizováni, přitom zde ta novela leží již od září. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji paní ministryni. Žádám nyní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. Poslankyně Hana Aulická JírovcováDěkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, na úvod mi dovolte říci jednu poznámku. Musím říci, že jsem velice zklamána, že novelu zákona o zaměstnanosti projednáváme i v prvním čtení samostatně, protože změny, které jsou navrženy v této novele, úzce navazují na změny, které se objevují v novele zákoníku práce, a proto bych apelovala na to, že tato diskuse k oběma novelám by měla být vzájemná a měla by být vždycky propojená a spojená, protože bez sebe tyto navržené změny nejsou k ničemu. Vážené kolegyně a kolegové, vláda České republiky předkládá vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, pod sněmovním tiskem 911. Účelem návrhu zákona je provedení změn, které se týkají oblasti zprostředkovávání zaměstnání agenturami práce, plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, výkonu takzvaného nekolidujícího zaměstnání, ochrany soukromí zaměstnanců a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí v novele navrhuje zrušení možnosti vykonávání nekolidujícího zaměstnávání na základě dohody o provedení práce. Zde si ministerstvo slibuje, že navrhovaná změna povede k větší motivaci uchazečů o zaměstnání, k hledání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmu pro zabezpečení jejich životních potřeb, a nebudou dlouhodobě setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání. Právě zde ale vidím velký zádrhel. Osobně jsem si udělala průzkum v praxi a byla jsem velice překvapená, když jsem zjistila, že smlouvy na základě dohody o provedení práce u nekolidujícího zaměstnávání jsou o částkách 200, 800, 1500 a jen velice zřídkakdy překročí hranici 2 500 korun. O zákonných odvodech nelze u těchto částek vůbec hovořit. Tím zároveň okamžitě vyvstala další otázka, jak chce Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho orgány, jako je úřad práce a inspektorát práce, v tomto směru zaujmout pozice, tak aby nekolidující zaměstnávání přestalo být ve větší míře zneužíváno, resp. ochránit zaměstnance a zároveň i oprávněný příjem do státního rozpočtu, především ve formě odvodu sociálního a zdravotního pojištění, což se při těchto příjmech samozřejmě neděje. Odpověď zněla asi takto: Smlouvy budou uzavírány na základě dohody o provedení činnosti, dle kterých je také možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy nerovnoměrné rozvržení výkonu práce. Do celé této problematiky tedy ale zároveň vstupuje neoddělitelně i novela zákoníku práce, která je pod sněmovním tiskem 903, již jsem zmínila v úvodu. (Poslankyně se odmlčela s pohledem na hlasitě se bavící poslance v sále.)Vyrovnávací období obsažené v § 76 odst. 3 zákoníku práce má být touto novelou zákoníku práce změněno na 26 týdnů po sobě jdoucích, nebo 52 týdnů po sobě jdoucích. Také se v této novele zákoníku práce navrhuje zavést v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr evidenci pracovní doby. U těchto připravovaných opatření však musím zmínit rozpor v navržené platnosti účinnosti obou novel. U novely zákona o zaměstnanosti je snaha schválit tuto novelu co nejdříve. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, a to z důvodu nevyhnutelné potřeby nabytí účinnosti navrhované právní úpravy v co nejkratším termínu po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, protože se jedná o změnu právní úpravy odbornou veřejností dlouho očekávanou. Tak zní důvodová zpráva Ministerstva práce. U novelizačních bodů vztahujících se k plnění povinnosti povinného podílu se navrhuje účinnost k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novela zákoníku práce navrhuje však nabytí účinnosti dnem 1. července 2017 s výjimkou ustanovení části první článku 1 bodu 96 až 115, části čtvrté a části šesté článku 9 bodu 13, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Důležité změny v novele zákoníku práce, které budou mít přímý dopad na způsob sjednávání pracovněprávních vztahů s uchazeči o zaměstnání, budou zpožděny, a lze tedy otevřeně hovořit o tom, že přinejmenším o tuto dobu - také samozřejmě záleží na tom, kdy vejde novela v platnost - bude snaha úřadů práce a inspektorátů práce při kontrolách zcela marná. Dovolte mi shrnutí této části novely. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají své místo v pracovněprávních vztazích, které mohou právem zaměstnavatelé využít, avšak dohody, jako je dohoda o pracovní činnosti, o provedení práce, nemají své místo v legislativě, pokud je vykonávají uchazeči o zaměstnání a příjemci dávek z nepojistného sociálního systému, to je příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Uchazeči o zaměstnání a příjemci pomoci sociálních dávek využívají tuto možnost zaměstnávání, dokládají minimální příjmy právě do výše 2 500 korun a výjimkou není příjem 500 korun měsíčně, jak jsem uvedla v předchozím příspěvku. Z praxe reálně vychází, že až u 90 % nekolidujících zaměstnání u uchazečů o zaměstnání dochází k formálnímu sjednání zaměstnání, vykonávané práce maximálně 20 hodin týdně s odměnou do 2 500 korun, nebo současně ke sjednání dvou samostatných dohod o pracovní činnosti s malým rozsahem, zpravidla však s velmi podobným druhem práce u jednoho zaměstnavatele. Zatajování příjmů neboli výplaty na ruku však přinášejí státu další výdaje na sociálních dávkách, zejména příspěvku na bydlení. Některé úřady práce dlouhodobě poukazovaly na legislativně posvěcený stav u nekolidujícího zaměstnávání, jako je legalizace práce načerno, ovšem stále jsou obavy, zda se opravdu schválenou novelou zákona o zaměstnanosti a také schválenou novelou zákoníku práce změní takto masivní zneužívání této možnosti pro klienty úřadů práce určitého výdělku, tak aby si především zachovali svůj pracovní potenciál. Problém také vidím v tom, že v mnoha případech tito klienti a zároveň částečně zaměstnanci nehledají jinou práci a tento systém obživy jim vyhovuje. To, že se řítí do neřešitelné propasti v budoucnu například u výpočtu a přiznání důchodu, na který samozřejmě u těchto výdělků mít nárok nebudou, a zůstanou dále na dávkách v hmotné nouzi, již tito lidé nemyslí. Proto si také kladu vážnou otázku, zda není již načase celý paragraf k nekolidujícímu zaměstnávání prostě zrušit. Další zásadní změny v oblasti zprostředkování zaměstnávání agenturami práce se týkají zpřesnění podmínek pro udělení příslušného povolení k zprostředkování zaměstnání, úprav sankcí a stanovení jasnějších pravidel ve vztahu k uživateli. Obecně vítáme tyto zásadní změny, ale přece jen není možné přistoupit k této změně bez jakýchkoliv připomínek. Snahou vlády, hlavně Ministerstva práce, by mělo být především značně snížit počet agentur pro zprostředkování zaměstnání a spíše zkvalitnit z pohledu úspěšnosti zprostředkování zaměstnání u studentů, zdravotně postižených a dalších ohrožených skupin, které jsou dlouhodobě ohroženy na trhu práce.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities