|

ps2013-053-03-001-256.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-12-01 ps2013-053-03-001-256 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

256. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2016-12-01
Meetingps2013/053
Agenda Itemps2013/053/256
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/s053088.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Pak jsem byl nespokojen s tím, jak funguje nadace Collegium Bohemicum, která svým způsobem není schopná například při kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu obstát s tím, jak zachází s penězi. Ptal jsem se, jak je možné, že magistr Šícha a magistra Blanka Mouralová působili mezi poradci pana premiéra a jakým způsobem se s tím pan premiér vypořádal. Proto jsem také reagoval v jedné z předchozích debat, protože od května už uplynulo mnoho dnů, než jsem se dočkal vlastního projednání odpovědi na mou písemnou interpelaci, když nález Nejvyššího kontrolního úřadu 14/10 se týkal právě zacházení s veřejnými prostředky, tedy s penězi daňových poplatníků v této oblasti. Já chápu, že za to neodpovídal v té chvíli pan ministr Herman, to nezpochybňuji, protože šlo o kontrolu, která se týkala prostředků, které probíhaly prostřednictvím této nadace až do Spolkové republiky Německo, to znamená, že české prostředky, peníze českých daňových poplatníků, vlastně skončily v německých rukou, a to nikoliv v malé částce, a v tomto ohledu je podle mého soudu nesprávné se vyhnout odpovědi na tyto záležitosti. Já jsem přesvědčen, a teď zatím bez jakéhokoliv politického kontextu, že peníze českých daňových poplatníků by měly sloužit zejména tomu, aby se rozšiřovaly možnosti působení české národní kultury na našem území, aby se případné společné projekty koncipovaly tak, že ty prostředky budou plynout jak z Čech, tak z Německa pokud jde o společný projekt, nikoliv tak, jak to bylo. Já jsem v tomto ohledu byl nespokojen s odpovědí, protože neukazuje na to, že by vláda České republiky respektovala princip suverenity a princip rovného zacházení. Znovu opakuji, že hlavní výhradou, kterou mám, je to, že mi pan předseda vlády neodpověděl na to, zda výslovně souhlasil s návštěvou pana ministra Hermana na těchto sudetoněmeckých dnech, nebo zda to bylo pouze s jeho souhlasem nebo s vědomím a jakým způsobem případně byl zadán úkol, tak aby tam ministr vlády České republiky byl, nebo nebyl. V tomto ohledu považuji účast pana ministra Daniela Hermana na těchto dnech za plivnutí do tváře všem obětem druhé světové války, které zahynuly při boji proti nacistickému Německu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu předsedovi. Pane premiére, prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych především vzhledem k tomu závěru, který učinil pan místopředseda poslanec Filip, chtěl říci jasně, že je důležité rozlišovat mezi nacisty a sudetskými Němci. Byla řada sudetských Němců, kteří šli do koncentráků jako první. Když na základě mnichovské dohody, ostudné mnichovské dohody, která pošlapala mezinárodní právo, nacisté obsadili pohraničí, tak nejenom z tohoto pohraničí museli utéci českoslovenští občané, ale z tohoto pohraničí velmi často utíkali také sudetští Němci, kteří byli antifašisty. Byli to křesťanští demokraté, byli to sociální demokraté, byli to komunisté. Mezi sudetskými Němci byla řada lidí, kteří narukovali, když byla mobilizace v roce 1938, tak řada sudetských Němců narukovala v rámci této mobilizace. Byli připraveni bránit Československou republiku. Znovu zdůrazňuji, byli to antifašisté, komunisté, sociální demokraté, křesťanští demokraté. A když přišel Hitler v roce 1938 na podzim, tak tihle lidé, když neutekli, šli jako první do koncentráků, šli první do věznic. Když se pak vybírali lidé na východní frontu, tak tito lidé šli první na východní frontu. Prostě to byla realita toho, co se odehrávalo v pohraničí. Já bych skutečně chtěl požádat o to, abychom nedávali rovnítko mezi sudetskými Němci a fašisty. Za druhé, pokud šlo o odsun, tak samozřejmě v rámci odsunu někteří Němci mohli zůstat, ale řada z nich odešla, i když mohli zůstat, protože odcházely jejich rodiny, odcházeli jejich příbuzní, odcházeli lidé, které znali, a nedokázali si představit, že v tom vyhroceném prostředí po válce, kdy logicky lidé byli - po tom, co se tady odehrávalo, po těch tisícovkách mrtvých, kteří tady byli zavražděni, tak česko-německé vztahy na jaře 1945 byly úplně zničeny a projevovalo se to vzájemně tím nejhorším možným způsobem. Řada Němců si prostě nedokázala představit, že v té vyhrocené atmosféře v roce 1945 tady zůstanou, i když mohli zůstat, protože třeba patřili mezi ty Němce, kteří nemuseli odejít. Skutečně chci poprosit o to, abychom neuplatňovali princip kolektivní viny. Když byl uplatňován často proti nám, tak ho prosím neuplatňujme vůči jiným. V Německu je několik organizací, které sdružují sudetské Němce. Chci připomenout, že tam je organizace, která sdružuje vyhnané nebo odsunuté sociální demokraty, je tam organizace, která sdružuje křesťanské demokraty, a pak jsou tam samozřejmě radikálnější spolky sudetských Němců. Ale my se tady bavíme o Sudetoněmeckém krajanském sdružení a myslím si a jsem přesvědčen, že ten vývoj - a já teď vůbec nechci komentovat výroky Sudetoněmeckého krajanského sdružení někdy v sedmdesátých, osmdesátých, devadesátých letech, ale bavme se o tom, co se tam děje dnes - je pozitivní, protože současné vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení už se napodruhé snaží změnit stanovy tak, aby to bylo v souladu s realitou poválečného uspořádání v Evropě. Oni prostě chtějí, aby ty stanovy respektovaly to, že dneska je po válce, že je tady nějaké uspořádání, že jsme součástí Evropské unie, a dvakrát už navrhli, aby vypustili cíle organizace, které hovoří o nároku na návrat do vlasti. Čili chtějí vypustit nárok na návrat do vlasti ze stanov a chtějí vypustit právo na navracení majetku či plnohodnotnou náhradu či odškodnění za zkonfiskovaný majetek. To znamená, že chtějí vypustit i tuto část stanov. To je přece pozitivní ve vztahu k respektování poválečné reality a ve vztahu k tomu postoji, který má česká vláda, Česká republika, k nenarušitelnosti poměrů, které přinesly Benešovy dekrety, a k tomu, že Benešovy dekrety jsou součástí našeho právního řádu. Čili tohle je pozitivní proces a návštěva ministra Hermana ve funkci ministra na tomto setkání byla oceněním tohoto pozitivního procesu a byla podporou tohoto pozitivního procesu. Jak jsem byl informován panem Hermanem, pan Herman se účastnil těchto akcí už v minulosti. Tentokrát to bylo poprvé ve funkci člena vlády a bylo to s mým souhlasem. Můj souhlas byl dán, protože jsem chtěl podpořit pozitivní trendy, které dnes představuje vedení této organizace ve vztahu k České republice. Je pravda, že zatím ta změna stanov schválena nebyla, protože v rámci Sudetoněmeckého krajanského sdružení je samozřejmě i konzervativní část, která žije v minulosti, má nereálné nároky, nepřijatelné nároky a snaží se tuto změnu stanov zablokovat. To znamená, že uvnitř této organizace je spor mezi novou generací, která už se nechce vracet k majetkovým nárokům, a těmi, kteří prostě mají jinou utkvělou představu a snaží se změnám zabránit. To je důvodem toho, proč ta věc je znovu u soudu. A bude o tom zřejmě muset rozhodnout soud, ale vzhledem k tomu, že už podruhé ta změna byla navržena, tak já to přece jenom vnímám jako signál, který je potřeba číst. A rozhodně bych si vyprosil, rozhodně bych si vyprosil, že tato vláda udělala cokoliv - cokoliv -, co by zpochybňovalo památku obětí nacismu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities