|

ps2013-050-09-016-034.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-11-09 ps2013-050-09-016-034 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

34. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 903/ - prvé čtení

Date2016-11-09
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/034
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050339.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Já bych chtěla velmi doporučit a apelovat nejen na vás, kolegyně a kolegové, ale zejména i na paní ministryni, že bychom měli opravdu zákoník práce brát jako jednu z norem, která by se měla měnit jenom velmi uvážlivě a měla by především odpovídat svou filozofií současnosti, 21. století. Současná podoba zákoníku práce je spíše stále odkazem na století minulé, kdy samozřejmě byly pracovněprávní vztahy zcela jiné a i pracovní trh byl jiný. A tento zákon, tak jak tady je předložen, jenom komplikuje život nejenom zaměstnavatelům, ale v konečném důsledku i samotným zaměstnancům. Z ochrany, kterou se deklaruje, nebo kterou se zaštiťuje, se může stát naopak mnohdy opravdu trest, např. právě v té flexibilitě, která tady byla zmíněna u těch provedení, o pracovní činnosti atd. Nakonec to dopadne na samotné zaměstnance negativně. A já si myslím, že bychom se opravdu v současné době měli spíše držet zpátky a připravit novelu zákona, která bude z gruntu opravdu odpovídat současnosti, bude úplně jinak přistupovat k pracovněprávním vztahům, tak aby byly opravdu co nejflexibilnější, nejvolnější, ale aby to nebyly jenom prázdné pojmy, ale aby to byla realita toho zákona. A v tomto případě bych opravdu apelovala na to, že méně je více. My pak následující bod máme zákon o zaměstnanosti, kde už dnes budeme projednávat, pokud se k tomu ještě dostaneme, jednu z novel, ale následují hned vzápětí další dvě novely toho samého zákona. Takže z toho je vidět, jak rychle, jak velmi často se mění legislativa. A víme všichni velmi dobře, že ten, na koho to nejvíce dopadne, jsou právě zaměstnavatelé, kteří se tomu potom musí velmi přizpůsobovat, měnit veškeré záležitosti, které se týkají zaměstnávání lidí, což v konečném důsledku není dobré především právě pro samotné zaměstnance. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná JermanováJá děkuji, paní poslankyně. A chci se jenom utvrdit. Já mám podle stenozáznamu, že pan poslanec Opálka má faktickou poznámku. (Poslanec Opálka blížící se k řečništi mimo mikrofon: Ta už je zrušená.)Dobře, ale v tom případě má přednost pan poslanec Grospič, který měl písemnou přihlášku. (Poslanec Opálka mimo mikrofon: Ten se odhlásil.)Takže ten ji stahuje. Dobře. V pořádku. Já jenom čtu, co mám v prezidiálce, která postupuje podle stenozáznamu. Já beru teď, že pan poslanec Grospič svoji přihlášku stahuje, a tudíž máte slovo, pane poslanče Opálko. Poslanec Miroslav OpálkaDěkuji, paní místopředsedkyně. Já se omlouvám, že jsme v tom udělali možná trochu zmatek, ale doba pokročila a vypadá to, že ani dneska nedokončíme toto první čtení. Já bych chtěl, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, se taky zamyslet v několika tezích nad tím, zda sněmovní tisk 903 je opravdu potřebný, co v něm je nadbytečné, příp. co je v něm nedostatečné nebo chybí. Možná bylo vhodné tento tisk otevřít před rozpravou, uzavřít, rozjednat i tisk další o zaměstnanosti a pak vést společnou rozpravu, neboť vazba mezi těmi dvěma zákony je zásadní, jeden bez druhého by nemohl být přijat a musí být přijatý ve stejné době účinnosti. Takže nyní k těm tezím. Návrh předlohy, kterou máme projednat, je součástí plánu legislativních prací vlády, což znamená, že když to bylo naplánováno, je zapotřebí plán naplnit a splnit. V každém volebním období se uskuteční alespoň dvě rozsáhlejší změny zákoníku práce a více menších změn vyvolaných změnami v jiných zákonech. Stálé změny přinášejí nemálo stresu těm, kteří musí zákon dodržovat. A možná, že jste to poznali v minulosti i sami. Určujícím pro rozhodnutí ministerstva, zda návrh předložit, by však mělo být ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., tzv. kompetenční zákon, podle kterého mj. platí, že ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, tzn. že se k provedení změn navrhují zákony, které jsou potřebné a nutné, protože je třeba dbát i na stabilitu právního prostředí. Pokud jde o cíl návrhu, který máme předložen - cituji: "Hlavním cílem návrhu zákona je provedení věcných změn v zákoníku práce směřujících k prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích, a to v reakci na požadavky praxe, především sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury, českých soudů i Soudního dvora Evropské unie. Zároveň je přihlédnuto k možnosti přiměřeného snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací pracovního kodexu." Konec citátu. Nejsem si jist, že všechno je tak, jak je v tomto cíli stanoveno, možná díky tomu, že se obsah postupně upravoval, ale toto znění zůstalo celé. Má se jednat tedy o šestou podstatnou věcnou novelizaci zákoníku práce, když ta pátá proběhla v roce 2015 a nabyla účinnosti od 1. října minulého roku, tedy před rokem. Je otázkou, proč změny navržené v této předloze nemohly být provedeny již v tomto zákoně č. 205/2015 Sb. Ona postupná salámová metoda moc promyšlená není. Pro naše projednávání je předložená změna zákoníku práce uváděná jako tzv. koncepční, ale z jejího obsahu, jak dále uvedu, je patrné, že celá koncepční v žádném případě není. Za koncepční lze považovat jen právní úpravy změn pracovního poměru, ve kterém se odstupuje od jednostranného práva zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci, a druhou koncepční změnou je právní úprava čerpání dovolené nikoliv podle pracovních dnů, nýbrž podle hodin. V současné době se postupuje tak, že se týdny dovolené, na které má zaměstnanec právo, převedou na pracovní dny. Nově to má být tak, že se týdny dovolené, na které má zaměstnanec právo, převedou na počet pracovních hodin podle stanoveného rozvržení pracovní doby zaměstnance. Myslím, že obě tyto koncepční změny nejsou takového rázu, že by nestrpěly odklad. Předkladatel zdůrazňuje, že metodou pro jeho postup je tzv. flexicurity či počeštěně flexikurita. Asi jde o určitý pokus o kulatý čtverec, což je, vycházeje z povahy věci, vyloučeno. Předkladatel flexikurity vysvětluje, že jde o to vytvořit v zákoníku práce určitý prostor, ve kterém se subjekty pracovněprávních vztahů mohou pohybovat a jej využívat, tedy v pracovním a sociálním prostředí. Toto je ale metoda, která je vlastní tvorbě soukromého práva, viz např. občanský zákoník, a bez toho, že by se muselo zdůrazňovat, že jde o flexikuritu, si myslím, že je to nadbytečné. Podnikatelským prostředím požadované zvýšení flexibility v pracovněprávních vztazích předloha v zásadě neobsahuje. Už o tom hovořila kolegyně Adamová. Ne že bych po tom zrovna volal já, ale je to tak. K posílení či zvýšení ochrany zaměstnance dochází jen v minimálním rozsahu prostřednictvím norem, u kterých však chybí vymáhací sankce. Jde tedy spíše o deklarace. Soustavným tlakem na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kam patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, se tato forma zaměstnávání stane pro zaměstnavatele asi méně atraktivní. S tím problém nemám, pokračuje se však v tendenci, kterou nastolil již tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, když si asi spletl v dohodě o provedení práce 150 hodin s uvažovanými 200 hodinami a tvrdil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že se půjde na 300 hodin, což se také stalo. Na svém názoru setrval i po opakovaném dotazu redaktorky.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities