ps2013-050-02-001-166.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-10-19 ps2013-050-02-001-166 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Předkládané právní normy jsou koncipované jako předpisy definující dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Zároveň však poskytují dostatečnou flexibilitu pro realizaci odpovědné hospodářské politiky vlády. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu, která měla proběhnout již koncem roku 2013. Hlavním cílem úpravy je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Návrhy by měly posílit také transparentnost a efektivnost veřejných financí. Těžiště navrhované úpravy pak spočívá v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základě zakotvena na úrovni ústavního zákona. Návrh ústavního zákona pak také na ústavní úrovni zavazuje veřejné instituce k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účinnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávní celky, které v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez definovanou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel, která se promítne v nárůstu zadluženosti sektoru veřejných institucí, je navrženo pravidlo regulující úroveň podílu dluhu tohoto sektoru na HDP. Návrhem ústavního zákona je zavedena hranice 55 % HDP, při jejímž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Stejně jako u předchozích číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definovaná zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ústavním zákonem je dále navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, bude sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která také bude hodnotit. Ve druhém čtení byly k návrhu předpisů načteny četné pozměňovací návrhy, ke kterým se vyjádřím později. V zásadě mám za to, že je stále žádoucí v případě dosažení ústavní většiny přijmout návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Já bych jenom zopakoval, že tento zákon jsme se zavázali přijmout do konce roku 2013. Jsme poslední v Evropě a je škoda, když naše veřejné finance mají skvělou kondici a jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě, a ten navrhovaný strop je 55 %, a my jsme někde kolem 35,5, takže vlastně toto je určitá negativní image v Evropě, že tento zákon nemáme schválen. Takže pevně doufám, že dneska k tomu dojde. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek. A i tady znovu žádám Sněmovnu o klid. Páni kolegové, paní kolegyně, prosím. Máte slovo, pane předsedo. Poslanec Miroslav KalousekDěkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti - jak důstojně to zní. Parlament, který přijme takový zákon, se zcela jistě chce chovat rozpočtově odpovědně. A ten zákon je opravdu potřebný, prosazovala ho i naše vláda. Já jsem strávil téměř dva roky diskusemi napříč politickým spektrem, abychom dohodli nějaký kompromis. Nepodařilo se to, protože jediný kompromis, na který byli ochotni kolegové zleva přistoupit, byl zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by se tak sice jmenoval, ale který by ani vládu, ani Parlament k žádné rozpočtové odpovědnosti nezavazoval. To znamená, obsah neodpovídá názvu. Něco takového jsme samozřejmě předložit nemohli. To, co jsme předložili, pak neprošlo Poslaneckou sněmovnou. Nyní v tomto volebním období máme pokus číslo dvě a na stole je přesně to, co nemá žádnou cenu - obsah, který naprosto neodpovídá názvu. Budeme mít ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, která umožní vládě chovat se naprosto rozpočtově neodpovědně - nejenom této, ale klidně i té v dalším volebním období. Neomezuje ji v podstatě vůbec ničím, už to tady řekl i pan ministr. Jsme absolutním dluhem někde mezi 35 až 40 procenty podle toho, zda počítáme čistý, nebo ne. A první signální je nastavena na 55 %. Další dvě tři vlády si mohou dělat absolutně, co chtějí, a ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti jim v tom vůbec bránit nebude. To přece nemá žádnou cenu. Projednáváme to také poměrně dlouho, takže my jsme již více než před rokem vládě nabídli, že v okamžiku, kdy přistoupila k fiskálkompaktu na úrovni Evropské unie, že bude-li respektovat hlavu tři tohoto fiskálkompaktu, ke kterému přistoupila, to znamená, strukturální deficit se bude snižovat tempem minimálně půl procenta ročně, tak podpoříme ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, protože chování vlády bude v souladu s tím názvem a s tím fiskálním kompaktem, ke kterému vláda přistoupila. Pokud vím, ještě nenašla odvahu předložit ho k ratifikaci. Ale přistoupila. V takovém případě i tento obsah, který by neodpovídal názvu, bychom byli ochotni předložit, protože alespoň chování vlády by tomu názvu odpovídalo. Ale chování vlády je přesně opačné. Je to asi náhoda, ale přesně o to půlprocento, které podle fiskálkompaktu by vláda měla konsolidovat svůj strukturální deficit, tak přesně o to půlprocento vláda rozpočet na rok 2017 zhoršuje. Tento zákon ústavní odpovědnosti, i kdyby už byl přijat, jí v tom nijak nebrání. A mohla by to udělat i další rok. Koneckonců ve střednědobém výhledu předpokládá další zhoršení strukturálního deficitu. A vlády, které přijdou po ní, by to mohly dělat taky a pořád by se spolehlivě vešly do tohoto návrhu. Platí stále - už jenom teoreticky samozřejmě - naše nabídka, že pokud by se vláda skutečně zavázala ke snižování strukturálního deficitu tempem půl procenta ročně, jsme ochotni ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti podpořit. Jinak nemůžeme, protože pokud ho schválíte, nestane se nic jiného, než že dáte do té výlohy - jak říkal pan ministr, že je to ostuda, že naše země ještě takový zákon nemá, což je jistě pravda - ale do té výlohy schválených zákonů dáte plechovku s krásným barevným nápisem kaviár, ale uvnitř budou prošlé sardinky, nebude tam kaviár. A my prostě prošlé sardinky vydávané za kaviár podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Připraví se pan kolega Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk StanjuraHezké dopoledne. Nejdřív chci říct, že pokud by vláda myslela vážně, že je to důležitý programový bod a že ho chce prosadit, tak ty lavice za mnou jsou plné. Víte, že u ústavního zákona je potřeba 120 hlasů pro, a pokud dobře počítám, v této chvíli jsou přítomni tři členové vlády. Nemluvím o členech vlády, kteří nejsou poslanci. Ti nemohou pomoct kromě toho, že by vystoupili v debatě a podpořili tuto důležitou normu. Ale ostatní ministři, kteří jsou současně poslanci, nejsou přítomni. A sami si odpovězte na otázku, jak je to klíčový bod.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
