ps2013-048-02-010-011.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-06-29 ps2013-048-02-010-011 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.50 hodin) Pro ilustraci , vážené kolegyně a kolegové , uvedu jeden příklad ze života , k čemu tyto pozměňovací návrhy kolegů Plíška a Chvojky povedou nebo v podstatě navádějí . . . Omlouvám se , mám těch papírů tady hodně . . . Možná víte , že v roce 1992 byla založena firma , mám pocit , že to bylo v Opavě , firma ESKON , nejdříve jako společnost s ručením omezením a v roce 1996 se změnila na akciovou společnost a jeden z našich kolegů se stal jejím ředitelem a majitelem . Informace o hospodaření a finančních tocích tato firma zveřejnila pouze v roce 1996 . Od té doby nebyly informace v obchodním rejstříku k dispozici až do roku 2011 , kdy k tomu firmu vyzval soud . Dnes již jsou výkazy doplněny . V roce 2000 tato firma získává zakázku od opavského magistrátu , která trvala minimálně do roku 2011 . V roce 2002 je náš kolega zvolen primátorem a firmu oficiálně opouští . Až do roku 2007 však tehdejší primátor drží třetinový podíl v této firmě a účastní se valných hromad atd . Obchodními partnery této firmy byly např . ČEZ , DALKIA , OKD , Karlovarská Becherovka , PARAMO , pojišťovna , AERO Vodochody , Ospap - to jsou všechno soukromé firmy , ale také Magistrát města Opavy , Ministerstvo obrany , DIAMO , SŽDC , Dopravní podnik města Ostravy , města Chodov , Klatovy , Jičín , Jihlava , Vyškov a mnoho dalších . Já tady mám spoustu tehdy z roku 2006 , 2007 , 2008 aktuálních článků z novin . Já si osobně myslím , že toto není ta správná cesta . Já to nějak nekritizuji . Pouze to konstatuji jako fakt , že se samozřejmě tyto konkrétní návrhy dají touto cestou obcházet . Když se vrátím do současnosti a pominu , že pozměňovací návrh kolegy Chvojky nebyl projednán s koaličními partnery , a když pominu , že je namířen přímo proti Andreji Babišovi , je to lex Babiš , tak se domnívám , že je - nebo byl , nebo je , to je k diskusi - na hraně ústavnosti , protože podle článku 11 Listiny základních práv a svobod má každý právo vlastnit majetek . Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu . Někdo může namítnout , že Ústava také říká , že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu , a to na základě zákona a za náhradu . Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců . Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím . Článek 3 stanoví , že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu výkonu některého z těchto práv . Návrhy poslance Chvojky i Plíška podle mého názoru jsou s těmito principy v přímém rozporu , když osoba , která vlastní určitý majetek , je diskriminována omezením v právu zastávat veřejnou funkci člena vlády , nebo naopak osobě zastávající tuto funkci je upřeno vlastnit majetek v podobě obchodního podílu . Nepovšimnout si nelze ani naprosté nekoncepčnosti a nepřiměřenosti návrhu . Jednak je při obecném pohledu na věc nejasné , proč byl selektivně zvolen právě majetek spočívající v podílu , a nikoliv jiné typy majetku , např . závod podnikatele - fyzické osoby , proč byla stanovena právě hranice 40 % podílu a proč se má toto omezení týkat členů vlády , a nikoliv jiných veřejných funkcionářů . Zřejmě se presumuje , že vlastnictví 40 % a většího podílu v jakékoli obchodní korporaci má a priori vliv na výkon funkce člena vlády , což je však extrémní paušalizace různorodých situací , která musí nutně vést ke stanovení takových mezí práv , které nejsou přiměřené příslušnému veřejnému zájmu a diskriminují některé jednotlivce . Právě uvedené potvrzuje i rozhodovací praxe Ústavního soudu , podle něhož ochrana vlastnictví a respekt k němu bez ohledu na druh a povahu subjektu , jemuž vlastnické právo svědčí , jsou jedním ze základních postulátů , nebo řekněme znaků demokratického a právního státu . Ústavně konformní omezení vlastnického práva je možné pouze ve veřejném zájmu na základě zákona a za náhradu , přičemž míra a rozsah omezení musí být proporcionální ve vztahu k cíli , který omezení sleduje , a prostředkům , jimiž je omezení dosahováno . Tam , kde jedna z těchto podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje , např . zákon nepředkládá poskytnutí kompenzace za jeho omezení , jedná se o neústavní porušení vlastnického práva . V takových případech lze ústavně konformně omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka . Proto existuje - li v zákoně veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo , aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady , je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádřený vlastníkem . Stávající koncepce ochrany vlastnického práva dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva vychází z toho , že ačkoliv protokol č . 1 k úmluvě neobsahuje definici obsahu vlastnického práva , zaručuje každému právo vlastnit majetek a přiznává vlastnickému právu všech účastníků stejný zákonný obsah a ochranu , současně však zdůrazňuje , že vlastnické právo není absolutně neomezené . Naopak připouští omezení vlastnického práva zákonem z důvodu ochrany práv druhých a ochrany veřejného zájmu , kterým je ochrana lidského zdraví , přírody a životního prostředí . S ohledem na povinnost šetřit podstatu a smysl vlastnického práva , článek 4 odst . 4 Listiny , nesmí být vlastnické právo takto omezeno ve větší než přiměřené míře a pouze tehdy , když je to nezbytné . Je třeba vždy posuzovat , zda omezení užívání majetku vlastnického práva sleduje legitimní cíl , zda je v souladu s vnitrostátním právem a zda je přiměřené ke sledovanému cíli . V této souvislosti si kladu otázku , když chceme diskriminovat člena vlády , jaký je potom rozdíl mezi ministrem a hejtmanem , poslancem , senátorem , primátorkou , primátorem a dalšími uvolněnými politiky . Já za sebe říkám , že žádný . Každý z nich , pokud vlastní firmu nebo podíl , pokud bude chtít , tak zneužije své funkce ve prospěch své firmy - a těch případů z minulosti máme bohužel mnoho . Proto jsem tento pozměňovací návrh , o kterém jsem hovořil , nepodal , a to proto , že omezovat vlastnické právo mně připadá absurdní pro kohokoli , ať je to člen vlády , poslanec , senátor , či starosta . Zkusme se ještě na závěr mého vystoupení podívat , jaká jsou omezení pro členy vlády v ostatních evropských zemích . Mám k dispozici dva materiály . Jeden z nich je materiál , který zpracoval Parlamentní institut , který se jmenuje Omezení členů vlády vykonávat určité činnosti po dobu výkonu vládní funkce a deklarace členů vlády bránící střetu zájmů z dubna 2015 . A pak mám ještě jeden materiál zpracovaný z externích zdrojů , který popisuje v podstatě totéž , ale v menším počtu států . Existují ve světě dva systémy upravující předcházení střetu zájmů v exekutivě . První z nich je založen na transparentnosti a uveřejňování aktiv veřejných činitelů . Spočívá v podrobném a zveřejněném registru aktiv darů a činnosti veřejných činitelů . Tento systém má třeba Velká Británie a byl založen primárně pro poslance . Vztahoval se a vztahuje se i na členy vlády , protože v Británii jsou vždy členy parlamentu . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
