|

ps2013-047-06-015-030.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-06-01 ps2013-047-06-015-030 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

30. Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) /sněmovní tisk 699/ - druhé čtení

Date2016-06-01
Meetingps2013/047
Agenda Itemps2013/047/030
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/s047198.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Ve stručnosti jenom, o čem ty pozměňovací návrhy jsou. Tyto pozměňovací návrhy, které doporučil ke schválení Poslanecké sněmovny hospodářský výbor, se vesměs týkají rozšíření výjimek, tedy vyjmutí z povinnosti uveřejňovat smlouvy v registru smluv, a to především pro subjekty, pro obchodní korporace a právnické osoby, kde zřizovatelem jsou veřejnoprávní korporace, stát, kraj či obec a kde takovéto korporace vykonávají buď obchodní činnost, nebo činnost, která průmyslovou a obchodní povahu ve vazbě, tedy na obhospodařování veřejného zájmu. Dalším zásadním okruhem, kterého se týkalo schválení pozměňovacího návrhu na hospodářském výboru, je odložení účinnosti návrhu zákona na 1. červenec roku 2017. Za další hospodářský výbor také zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Za třetí pověřil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru. A za čtvrté pověřil předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji nejdříve přednostní přihlášku zpravodaje výboru pro veřejnou správu pana poslance Jana Klána. Prosím, máte slovo, pane poslanče. Poslanec Jan KlánDěkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne, vládo, dámy a pánové, pane ministře. Přemýšlel jsem o tom, o čem tady budu mluvit. Napsal jsem si to celkově na osm stránek. Takže to bude opět trošičku delší vystoupení. Ale na úvod bych možná tady podotkl, že jsem se s několika kolegy zařadil mezi zatmívače. To je docela takové zajímavé. Docela to pobavilo, když jsem to zahlédl na internetu, že zatmívám, nebo že nechci nějakým způsobem zveřejňovat hospodaření státu nebo státních podniků. Ale dovolte mi, abych se zde vyjádřil k jistému evergreenu právě zvanému registr smluv. Tvorba zákona o registru smluv prošla schválením na konci loňského roku, když nám ho vrátil zpět Senát ve svém znění. Ten obsahoval samozřejmě opět tu výjimku, kterou tady řešíme nyní pro Budvar, ale zároveň tam byla vsunuta možnost, aby kontroloval uzavřené smlouvy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale to tady Sněmovnou nebylo přijato. Sněmovna přijala svoji verzi, kterou předkládal pan poslanec Farský, a zákon začne platit v polovině letošního roku, tedy od 1. 7. 2016, ale bez sankce neplatnosti. Takže to bude taková zkušební verze registru smluv. Moje apelace na to, že registr smluv ohrozí konkurenceschopnost státních, polostátních i jiných firem, však nebyla vyslyšena. Vždy jsem byl osočován, že registr smluv nikoho neohrozí, protože tyto podniky mohou začerňovat své údaje a předmět smlouvy může být také vágní. Jenže je zde jedno ale, nebo spíše více takových ale. Když jsem poukazoval například na ohrožení národního podniku Budvar, tak se všichni posmívali, ale jen co byl zákon o registru smluv schválen, tak najednou všichni otočili a svorně začali říkat, že je nutné Budvar vyjmout podobně jako ČEZ, který ze zákona v tuto chvíli výjimku, protože se jedná o společnost kotovanou na burze. Když se na to všechno podíváme prizmatem současnosti, tak přeci státní, polostátní nebo obecní firmy odvádějí své zisky do příslušného rozpočtu, tedy státu, obce, města. V případě státních a polostátních podniků je jejich zisk příjmem státního rozpočtu. Pokud budou tyto podniky v registru smluv nuceny uveřejňovat své uzavřené smlouvy nad 50 tisíc, jak říká současný zákon, tak je to zcela jistě podle mého názoru ohrozí. Slovy ředitele národního podniku Budvar Jiřího Bočka dojde k tomu, že registr smluv Budvar poškodí ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch. Jak jsem tady mnohokrát říkal, Anheuser-Busch vnímám jako mlsného psa, který chodí okolo a čeká právě na to, smlouvy Budvaru budou v registru smluv uveřejněny. Moc nevěřím tomu, že podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím by si někdo z Anheuser-Busch vyžádal smlouvy, jak tady o tom mnohokrát mluvil například pan poslanec Farský. Kromě toho by podle jeho názoru registr smluv Budvar uvrhl do ztráty půl miliardy korun. Jsem zvědav, kde by poté stát vzal takto promrhané prostředky. Takže jsem jednoznačně pro to, aby se Budvar ze zákona vyjmul. Nyní se však dostáváme k dalším státním a polostátním podnikům. Ty není potřeba vyjmout? říkám, že je to nutné. Ostatně při projednávání vráceného zákona ze Senátu se probudil například i pan ministr průmyslu a obchodu, který tady přišel s analýzou, koho všechno a jak moc registr smluv ohrozí u jeho státních podniků, které Ministerstvo průmyslu a obchodu v kompetenci. Zahlédl jsem také analýzu společnosti Deloitte, kterou si objednalo podle ministerstvo, teď nevím, jestli vnitra, nebo někdo si to objednal. A ta tam jasně analyzuje ohrožení jednotlivých státních a polostátních podniků. Samozřejmě některé neziskové organizace tvrdí, že to je zmanipulovaná analýza, ale každá analýza něco do sebe. Samozřejmě ji nepodceňuji, ale ani ji nepřeceňuji. Dámy a pánové, uvědomte si, že v registru smluv nejde o to, aby se u nás vyléčil systém, ale jde o nahlížení do jednotlivých smluv. Položme si zásadní otázku, zda občan, který se podívá do registru smluv, něco zachrání. Nezachrání přeci nic, když bude smlouva uzavřena nevýhodně. Bude jen smutně koukat, že je skutečně uzavřena nevýhodně. A nic víc nezmůže. V registru smluv jde o to, aby se ukázalo, že stát je v našich podmínkách špatným hospodářem. A jsme u jádra problému. Nyní vás provedu minimálně dvěma myšlenkovými experimenty, kdy vám ukážu, že stát nemůže být ani dobrým ani špatným hospodářem. Zároveň vám ukážu na příkladu Budvaru, co se stane, když nebude vyjmut ze zákona o registru smluv. To samé jde aplikovat i na ostatní státní, polostátní či jiné podniky. Příklad první. Argument pro zavedení registru smluv je, že stát je špatný hospodář. Připusťme, že stát je v České republice skutečně špatným hospodářem. Stát sám o sobě ale nemůže být ani špatným ani dobrým hospodářem. Výsledek, který označujeme právě pojmem špatný hospodář, je především důsledkem nevhodně, neúčinně, nesprávně nebo špatně nastavených regulí, tedy primárně zákonů. Tato pravidla jsou nastavena tak, že umožňují subjektům státní správy a obecně i veřejné správy se chovat tak, že výsledkem je to, co je nazýváno stát je špatný hospodář. Ve skutečnosti je to výsledek chování jednotlivých subjektů státní správy, které se chovají tak proto, že jim to umožňují jednotlivé mantinely, chcete-li pravidla chování daná zákony. Důsledkem takového chování je neefektivnost, neúčelnost a nehospodárnost nakládání s veřejnými zdroji. Myšlenka, že registr smluv toto změní, je pouhá iluze. Ostatně to ukáže další vývoj, zdali to tak bude, nebo ne. Problém je totiž v tom, že je nutno nastavit účinné obecné regule, a to především zákon o kontrole veřejných financí. Ten je ale stále v nedohlednu. Podle mých posledních informací, když jsem se ptal na Ministerstvu financí, tak ho měla mít vláda dávno na stole, ale nyní ho teprve Legislativní rada vlády, takže se ho možná vůbec nedočkáme. Možná to tak někomu vyhovuje, protože se jedná o další z klíčových protikorupčních zákonů. Tady si všimněte toho rozdílu, že registr smluv není žádným protikorupčním zákonem. A zákon o zadávání veřejných zakázek. A tyto zákony v praxi vyžadovat. Zákon o zadávání veřejných zakázek jsme tady v Poslanecké sněmovně již schválili. K tomu všemu můžeme přičíst i zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, který tady byl i v minulých bodech několikrát zmiňován, který se projednal v Senátu a byl jím zamítnut, takže nám ho Senát vrátil, ale budu jenom hodně zvědav, jak o tom tady budeme hlasovat, protože byl zamítnutý ústavní zákon. Podle mého názoru o něm nejde hlasovat, protože jde hlasovat pouze o doprovodném změnovém zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu a ne o změně Ústavy. Zajímalo by , kolika hlasy bychom to museli tady přehlasovávat.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities