|

ps2013-044-05-007-021.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-19 ps2013-044-05-007-021 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

21. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru /sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Date2016-04-19
Meetingps2013/044
Agenda Itemps2013/044/021
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044175.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Vychází z toho, že navržená úprava v návrhu zákona dle názoru neodporuje novému občanskému zákoníku i zákonu na ochranu spotřebitele, insolvenčnímu zákonu a dalším předpisům. Občanský zákoník a další předpisy stanoví, že s vymáháním se nemá otálet. Obecně platné právní pravidlo, že právo přeje bdělým, je tak negováno. Kombinací lhůt stanovených tímto zákonem a dalšími předpisy, konkrétně nedávno novelizovaným zákonem na ochranu spotřebitele a jeho úpravou mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, se dostaneme k tomu, že efektivní lhůta, kdy může skutečně dojít k zahájení činnosti směřující ke zpeněžení, je devět měsíců. Navíc během této doby, kdy poskytovatel nemůže vymáhat, rostou úroky a nakonec to stojí spotřebitele víc a je zřejmé, že po onu dobu může docházet i k případným dispozicím či znehodnocení zajištění úvěru. Jde o nesmyslné opatření, které místo aby chránilo dlužníka, jej bude spíše poškozovat. Tolik příspěvek pana kolegy Chvojky. Místopředseda PSP Petr GazdíkHezký dobrý podvečer. Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Věra KovářováDěkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych položila jeden dotaz panu ministrovi. V poslední době se hodně hovoří o peer to peer modelu úvěru - jednoduše řečeno o situaci, kdy lidé půjčují lidem, jak asi to známe z hodně frekventovaných reklam. Vzhledem k tomu, že se tento model, přestože celosvětově zaznamenává boom, hodnotí jako poměrně rizikový pro investory, ale také jako zdroj nových dlužníků, tento dotaz jsem vznesla, tzn. jak reaguje návrh zákona na tento boom a na tato rizika, tento dotaz jsem vznesla na rozpočtovém výboru. Paní náměstkyně mi odpověděla, že reaguje. Já bych se proto ráda zeptala předkladatele, jak tento návrh na specifika těchto úvěrů reaguje. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec David KádnerVážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem tohoto návrhu je limitovat roční procentní sazby nákladů, takzvanou RPSN. Dle našeho názoru přináší vládní návrh některá dílčí zlepšení, zákon ale neřeší to podstatné, a to jsou zlodějsky vysoké úroky za půjčky. Jediná šance, jak problém řešit, je po vzoru jiných zemí, a to zastropováním RPSN. Návrh tak přesně vymezuje pásma, ve kterém se nepovažuje RPSN za legální. Předložený pozměňovací návrh do jisté míry vychází z modelu, který je uplatňován například v Belgii, a to plovoucí úrokovou sazbou v kombinaci s pevnou limitací při extrémních poklesech či zvýšeních výpočtových základů. Za základ výpočtu je braná lombardní sazba vyhlášená Českou národní bankou, která nejlépe odráží cenu peněz na finančním trhu a je užívaná k úročení ceny, za kterou si obchodní banky půjčují peníze u České národní banky. Dlouholetá praxe bohužel ukázala, že stát není žádným jiným způsobem schopen lichvě čelit. Orgány činné v trestním řízení doposud nebyly schopny aplikovat trestní zákon tak, aby zabránily obrovskému rozmachu lichvářství v České republice. Vše je podtrženo faktem, že u soudu v praxi končí jen velmi malá část podezřelých půjček. Velká většina lidí, kteří se stali oběťmi lichvářů, se nesoudí, protože na to nemají peníze ani možnosti. Proto je velmi důležité preventivně nastavit pravidla, která dají trhu i každému občanovi jasný návod, co lichva je a co už lichvou není. Upozorňuji, že sazby spotřebitelských úvěrů jsou nějakým způsobem regulovány ve třinácti zemích Evropské unie. Jsou to například Belgie, Estonsko, Francie, Irsko, Itálie, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko. Tento návrh vychází z dobré praxe těchto zemí, kde se model osvědčil. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci Kádnerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek BendaVážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, už je tedy poměrně pozdě. Původně jsem chtěl jenom odůvodnit návrhy, které chci přednést, ale po tom, co tady teď zaznělo v obecné rozpravě, taková ta představa, jak musíme pořád všechny chránit před vlastní blbostí - já jenom upozorňuji, že nikdy nikdo nikoho ještě nedonutil vzít si spotřebitelský úvěr, že nikdy nikoho nikdo nedonutil podepsat nějakou smlouvu, kde jsou příliš vysoké sazby, že taková ta představa toho, že ti lidé jsou opravdu fakt úplně nesvéprávní - a ona se šíří Evropou. Vím, že půlka z tohohle jsou implementace evropských směrnic a že lidé jsou nesvéprávní a že vždycky, když něco provedou, tak přijdou na stát a řeknou: Jak to, že jste nás víc nechránil? Jak to, že my jsme tak blbí? A teď si jdeme někomu stěžovat a říkat, vy jste nás přece měli chránit víc. Nebudu proti tomuhle návrhu zákona nějak zásadně protestovat. Vím, že jsme v takové společenské evropské atmosféře, ale jenom malinko bych chtěl, aby tady v té rozpravě zaznělo taky trošku to - přece si snad každý za sebe zodpovídá, každý zodpovídá za to, co podepisuje, a měl by si toho být vědom, a nemá si pak chodit stěžovat a říkat: já jsem podepsal něco špatně, státe, chraň mě. Vím, že se tenhle zákon připravoval poměrně dlouho, že byla nějaká snaha dosáhnout kompromisu se všemi subjekty na trhu. On je to prostě problém, protože tam, kde banky nepůjčují, začne půjčovat někdo jiný. Teď tedy se pokusíme zregulovat velmi dramaticky trh těch oficiálních půjčovatelů. Zjistíme stejně, jako zjistili všude na světě, že v okamžiku, kdy z toho trhu část subjektů vytlačíme, tak začnou půjčovat ti černí půjčovatelé. A bude to tak a budeme v té čisté lichvě, která už dneska běží v některých vyloučených lokalitách. Tam se tomu říká užera. Poběží ve větším procentu, protože zregulujeme holt tento trh. Mám dvě pozměňovací návrhy, které bych chtěl uplatnit. S dovolením je tady odůvodním. Jeden je k § 14 a to je základní kapitál. Původní návrh Ministerstva financí byl 20 milionů. Přiznám se, že se v podstatě nepodařilo paní náměstkyni kromě toho, že pak říkala "no tak jsme se na tom nějak tak dohodli, aby těch subjektů bylo méně", zdůvodnit, proč je to zrovna 20 milionů. Na ústavněprávním výboru prošel pozměňovací návrh na 15, ale tak jako že se hlasovalo 5 - 10 - 15. Myslím si, že rozumná hranice je 5 milionů, a asi to do § 14 navrhnu v podrobné rozpravě. Myslím si, že to je ještě nějaká zdůvodněná hodnota vstupního kapitálu. Ale to není žádná kauce. A víme dobře, že už jsme tady jednou řešili problematiku těchto vstupních kapitálů u distributorů pohonných hmot, že se pak ukázalo, že to, co jsme přijali, Ústavní soud odmítl jako neústavní. Takže já jsem pro, jestli se zavádí regulace, zavádějme regulaci s odpovědností, zavádějme regulaci poučenými pracovníky, ale nezavádějme ji výší kapitálu. Nepokládám to za nejchytřejší a je to jenom dohoda s těmi nejsilnějšími skupinami. Druhý pozměňovací návrh, který bych chtěl uplatnit, se týká § 122 a je to omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Tam rozpočtový výbor navrhl nějaké dílčí změny. Uvidíme, jestli byly schváleny, já jim rozumím. Tam je nějaká původní vazba, jaké smějí být smluvní pokuty, jaká smí být výše kombinace smluvní pokuty a původní jistiny. Vládní návrh obsahoval, že nesmí být víc než 0,7 jistiny spotřebitelského úvěru, a rozpočtový výbor navrhuje 0,5. Přesto tam zůstává pro mne nepochopitelná částka v odstavci třetím, která říká: Nesmí být nějaká výše jistiny, ale maximálně však 200 tisíc korun. A já vůbec nevím, proč tam těch 200 tisíc korun je. A dokonce to pokládám za naprosto zbytečné opatření, které zvýhodňuje jenom ty nejbohatší, protože pro ty drobné spotřebitele výše 200 tisíc vůbec nemá žádný smysl, vůbec žádnou hodnotu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities