ps2013-044-02-013-114.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-13 ps2013-044-02-013-114 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.40 hodin) Ustanovení § 200 a 201 obchodního zákoníku svým zněním plně odpovídala navrhovanému znění novely č . 90 / 2012 Sb . , zákona o obchodních korporacích . S účinností od 1 . ledna 2014 na úpravu obligatorního zastoupení zaměstnanců v kontrolních orgánech akciových společností rezignoval , a tedy v současné právní úpravě provedené zákonem o obchodních korporacích právní úprava tohoto zastoupení zaměstnanců v akciových společnostech v kontrolních orgánech provedena není . Ale platný zákon o obchodních korporacích v tomto směru ani dnes nebrání takovéto možnosti formou stanov akciové společnosti . Návrhem zákona se znovu zavádí právo zaměstnanců volit jednu třetinu členů dozorčí rady , tak jak bylo zakotveno v zákoně č . 513 / 1991 Sb . , obchodní zákoník . S ohledem na existenci monistického systému struktury statutárních orgánů akciové společnosti , to znamená , že zde existuje jen správní rada , nikoli dozorčí rada , zavedenou zákonem o obchodních korporacích je nově navrhována obdobná právní úprava volených zástupců zaměstnanců i do správní rady akciové společnosti . Ke sněmovnímu tisku se vyjádřila vláda na svém jednání 5 . října 2015 , k tomuto návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko , v němž ale uvádí některé legislativně technické problémy , jejich podrobné zdůvodnění je pak uvedeno ve sněmovním tisku 592 / 1 , jak zde bylo tedy také řečeno . Zatím děkuji za pozornost a zároveň se , pane předsedající , tímto hlásím do obecné rozpravy . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji , pane zpravodaji . Chcete využít jako zpravodaj přednostní právo ? Prosím . Pan poslanec Jaroslav Borka v rozpravě nyní se svým stanoviskem . Nikoli zpravodaje , ale svým . A připraví se pan poslanec Ivan Pilný . Prosím , máte slovo . Poslanec Jaroslav Borka Dámy a pánové , právo zaměstnanců na informace a konzultace v rámci podniku lze vyvozovat primárně z Charty základních práv Evropské unie přijaté v Nice v prosinci 2000 . Ta se prostřednictvím Lisabonské smlouvy stala součástí primárního práva Evropské unie , a je proto přímo právně závazná i pro Českou republiku . V ustanovení článku 27 označeného marginální rubrikou Právo pracovníků na informace a konzultace v rámci podniku Charty Evropské unie je výslovně uvedeno , že pracovníkům či jejich zástupcům musí být ve vhodnou dobu poskytnuty informace či konzultace , a to v případech a za podmínek stanovených právem Evropského společenství a legislativou jednotlivých států a jejím uplatňováním . Z citovaného ustanovení Charty Evropské unie však nelze explicitně navrhovanou úpravu jakkoli dovozovat , když Charta Evropské unie hovoří o poskytování informací a konzultací , nikoli však o povinné účasti v orgánech obchodních společností . Konečně uvedená práva zaměstnanců rozšířená i o právo spolurozhodování lze nalézt i ve Smlouvě pozměňující smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství , to je takzvané Lisabonské smlouvě z 13 . prosince 2007 , a to v citovaném článku 153 odst . 1 písmeno f ) Lisabonské smlouvy se výslovně stanoví , že za účelem dosažení cílů ustanovení článku 151 Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech : písmeno f ) zastupování a kolektivní ochrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování s výhradou odst . 5 . Ani tedy v citovaném ustanovení Lisabonské smlouvy však nelze explicitně navrhovanou úpravu jakkoli dovozovat , když Lisabonská smlouva hovoří o poskytování informací a konzultací . Konečně tuto skutečnost podporuje i stav , kdy sekundární právo Evropské unie takové spolurozhodování spočívající v obligatorní účasti zaměstnanců v kontrolních orgánech vztahuje pouze k evropské společnosti , viz tedy směrnice 2000 / 86 / ES , kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců . Evropské družstevní společnosti , jí se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců a příhraniční fúzi , o příhraničních fúzích kapitálových společností . Lze tedy shrnout , že ze všech shora uvedených dokumentů tvořících ať již právo Evropské unie , tak ani jiných mezinárodních smluv nelze právo zaměstnanců na účast v kontrolních či jiných orgánech obchodních společností jakkoliv explicitně dovozovat . Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost , že v řadě směrnic přijatých orgány Evropské unie se tato úprava výslovně objevuje , avšak nedotýká se ať již přímo , či zprostředkovaně akciových společností . Navrhovaná právní úprava tedy nevyplývá z žádných norem evropského práva , které by byly pro Českou republiku závazné , a tedy navrhovanou úpravu nelze odůvodňovat povinností České republiky jako členského státu Evropské unie , takovou právní úpravu přijmout . Předložené znění novely zákona o obchodních korporacích je založeno v plném rozsahu na úpravě § 200 a 201 obchodního zákoníku v platném znění do 31 . prosince roku 2014 . Oproti citované předchozí právní úpravě však působnost citovaných ustanovení předkladatel prostřednictvím ustanovení § 456 odst . 2 zákona rozšiřuje vedle dozorčí rady v případě dualistické vnitřní struktury akciové společnosti také na správní radu v případě monistické vnitřní struktury akciové společnosti , jak jsem tedy již konstatoval . Vedle návrhu pozitivněprávní úpravy předložené v rámci návrhu novely zákona o obchodních korporacích předkládané prostřednictvím sněmovního tisku 592 nelze pominout úvahy o důvodech takovéhoto návrhu a jeho případných dopadech v rámci nejen obchodního práva . Primární otázkou , která je s předložením návrhu nutně spojena , je otázka důvodu navržené právní úpravy , když tato není tedy založena pro Českou republiku na závazných normách Evropské unie či mezinárodních smluv , kterými je Česká republika vázána . Jistě se jeví v rámci sociálního státu chvályhodnou myšlenka potřeby informovanosti zaměstnanců o obchodní společnosti , která je jejich zaměstnavatelem . Na straně druhé však tuto informovanost není možné zaměňovat s účastí na kontrole , či dokonce podílu na řízení takové obchodní společnosti , která jistě náleží jejím (nesrozumitelné) akcionářům , když pozice zaměstnanců vztažmo k akciové společnosti jakožto zaměstnavateli je primárně dána zákonem č . 262 / 2006 Sb . , tedy zákoníkem práce , ve znění pozdějších předpisů , resp . v oblasti kolektivního vyjednávání zákonem č . 2 / 1991 Sb . , o kolektivním vyjednávání , ve znění pozdějších předpisů . V neposlední řadě nelze pominout ani skutečnost , že cílem navržené právní úpravy by měla být nejen možnost kontroly akciové společnosti ze strany jejích zaměstnanců , ale i zpětná vazba mezi zaměstnanci a akciovou společností . Takováto vazba však nutně předpokládá poskytování informací od zástupce zaměstnanců v dozorčí radě či správní radě a zaměstnanci , která však ve směru k zaměstnancům není právně možná , když členové orgánů jsou vázáni mlčenlivostí o informacích , které se při výkonu své funkce dozvěděli . - Součást povinnosti loajality člena orgánu v obchodní korporaci . V důsledku této právní úpravy provedené platným zněním zákona o obchodních korporacích ztrácí primární předpoklad navržené úpravy tedy jakýkoliv smysl . Důvodová zpráva k poslaneckému návrhu se dovolává praxe v evropských státech . Je však třeba poznamenat , že například ve Velké Británii a jí právně blízkým státům je zastoupení zaměstnanců ve vrcholných orgánech zcela cizí . Ve zmiňované Francii je zastoupení zaměstnanců pouze dobrovolné , a rovněž ve zmiňovaném Polsku či Maďarsku již byla povinná zastoupení zrušena . Nakonec i v Německu , pro nějž je tato takzvaná kodeterminace charakteristická , je povinné zastoupení zaměstnanců zakotveno až ve společnostech s 500 zaměstnanci . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
