ps2013-044-05-006-020.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-19 ps2013-044-05-006-020 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Kdo dál do obecné rozpravy? Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Já se na rozdíl od Miroslava Kalouska domnívám, že hlavním důvodem je zvýšit komfort finančních úřadů a úředníků finanční správy. Protože zase říkáme, že ti občané nemohou mít smluvní volnost, protože to nezvládají. A chytrý stát to ošetří zákonem. Já jsem si vyžádal na rozpočtovém výboru statistiku, kolik je rozdíl mezi předepsanou daní a vybranou daní. Tam v zásadě žádné zajímavé nedoplatky této daně neexistují. I ten případ, kdy jedna strana nesplní svou povinnost, se dá řešit poměrně jednoduše. Je zcela běžný institut, že část kupní ceny se dává do notářské úschovy nebo k advokátovi a uvolňuje se té druhé straně až v okamžiku, kdy zaplatí daň z nabytí nemovitosti. To je přece docela běžný postup a rozumný prodejce nebo rozumný nabyvatel tohle udělá v případě, že to má platit prodejce. Není na tom nic špatného. Pokud na to ten prodejce nechce přistoupit, tak si myslím, že to je nějaké varovné znamení. Není důvod, aby na to nepřistoupil. Pokud splní svou povinnost, ta část kupní ceny se uvolní. Nicméně proto, abychom tento spor vůbec nevedli, zda je to výhodnější pro nabyvatele (nesrozumitelné)převodce přicházím s pozměňujícím návrhem, resp. se dvěma. Já je pak odůvodním v podrobné rozpravě. Ten první vlastně kopíruje náš návrh zrušení této daně. Když tu daň zrušíme, nemusíme vést debatu, jestli novela slouží více úředníkům, nebo více občanům. Je to poměrně jednoduché. Já už jsem o tom mluvil v prvém čtení. Je to daň jejíž smysl se v zásadě nedá vysvětlit občanům. Proč vlastně platí? A odpověď velmi často bývá: Protože to tak bylo vždycky. Anebo: Protože to je i jinde. Ale to není logické zdůvodnění. To, že někdo... To je takové to žákovské. Já jsem sice rozbil okno, ale pane učiteli, já za to nemůžu, protože Franta ho rozbil taky, že jo. Tak já za to vlastně úplně nemůžu, protože jsem udělal jen to, co dělali ti jiní. A takové to ukazování prstem na ty ostatní. U těch ostatních daní, zejména u přímých daní, to se docela logicky vysvětlit dá a přeme se o výši té daně. I u těch nepřímých daní, jako je spotřební daň, se dá vysvětlit důvod toho, proč to stát uvalí. Dokonce i u daně z nemovitosti se dá vysvětlit, protože je to příjmem obce a ta obec velmi často provozuje veřejné služby, které jsou atraktivní pro tu lokalitu. Svítí tam, stará se o chodníky, případně tam zavede městskou hromadnou dopravu. To všechno zvyšuje cenu lokality, pokud ty služby město poskytuje, nebo naopak neposkytuje. U této daně se to prostě zdůvodnit nedá kromě toho, že se to docela jednoduše vybírá, a kromě toho, že to dělá 11 miliard příjmu ve státním rozpočtu. Pokud se podíváte do plnění státního rozpočtu ať za rok 2015, nebo za první tři měsíce letošního roku, tak vidíte, že díky růstu ekonomiky a tomu, že se ekonomice daří, rostou zejména přímé daně. Ať už ze závislé činnosti, nebo daně z příjmu právnických osob. A o částky, které budou za ten rok srovnatelné nebo vyšší, než je celkový výnos této daně. Takže si myslím, že je čas a je vhodná ekonomická situace pro to, abychom tu daň snížili. A pokud by vám to přišlo příliš radikální, chtěli byste to zachovat, tak můj druhý pozměňující návrh vlastně doplňuje paletu i od pana poslance Vilímce, jak tady ve variantě navrhuje snížení té sazby ze 4 na 3 a 2 %, tak já kromě úplného zrušení navrhuji snížit sazbu na 1 %. Pracujme s tím číslem přibližně 2,7 mld. 1 %, takže si každý umí spočítat, když snížíte o 3 %, je výpadek ze státního rozpočtu, ale peníze, které zůstanou daňovým poplatníkům zhruba 8,1 mld., u 2 % je to 5,4, a kdybychom nechali 3% sazbu, tak ten výpadek je, jestli to mám nazývat výpadek, nebo snížené příjmy státního rozpočtu, zhruba o 2,7 mld. Myslím, že není žádný důvod se přít s Ministerstvem financí o tu interpretaci. U této daně je to poměrně jednoduché číslo. Vydělte čtyřmi a víte, kolik dělá jeden procentní bod, pokud by byl zachován celkový objem obchodů, což se velmi těžko odhaduje. Nicméně jeden aspekt, který je taky důležitý. Velmi často říkáme, že chceme, aby si mladé rodiny pořizovaly bydlení, a tím se prostě o 4 % cena bydlení, pokud se pořizuje do osobního vlastnictví, prostě zvyšuje. A je v zásadě úplně jedno, kdo ji zaplatí, protože ten prodávající to do svých úvah zahrne. Takže on má představu, kolik dostane za svou nemovitost, a pak je na jejich smluvní dohodě, zda ta 4 % zaplatí prodávající, nebo kupující. Ale každého z těch poplatníků zajímá, kolik mu zůstane po odečtení daně z nabytí nemovitosti. V podrobné rozpravě se pak k tomu přihlásím, případně ještě doplním ústní doplnění, protože ty návrhy jsou tak jednoduché, že jsem v tom písemném návrhu žádné písemné odůvodnění nečinil. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní ještě v obecné rozpravě pan poslanec Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Václav VotavaDěkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jistě chápu motivaci, která vede předkladatele, Ministerstvo financí, k této změně, aby tu daň platil nabyvatel. Určitě odpadnou problémy s ručením, jako že se ty problémy stávaly. To pravda je. Já bych samozřejmě nerušil tu daň, jak navrhují kolegové z Občanské demokratické strany. Je tam poměrně významný příjem, pokud to beru ve prospěch státního rozpočtu, 11 miliard. Nicméně možná stojí za úvahu, a teď nechci tady dělat nějaké kacířské myšlenky, není to v Evropské unii nic neobvyklého, aby se třeba stát podělil o tu daň s obcí, s městem nebo i s krajem. Já vím, že teď to samozřejmě, já to teď neprosazuji, aby bylo jasno, ale je možné třeba o tom vést do budoucna diskusi. Ono to není, jak jsem říkal, nic neobvyklého a v řadě zemí to je, například v Polsku, Portugalsku, ve Slovinsku, v Rakousku, v Rumunsku, v Řecku nebo se dělí o tu daň se státním rozpočtem obce v některých zemích nebo i regionech, jak jsem říkal. Takže možná za úvahu do budoucna by to stálo. I mám takové poznatky nebo prosby, náměty od komunálních politiků, od starostů. Je pravda, že v některých zemích ta daň není, resp. nevybírá se, už to tady vzpomenul i pan kolega Vilímec. Vzpomínal Slovensko, je to v Estonsku, v Litvě, to pravda je. Takže to dávám jenom na zvážení, někdy na budoucí diskusi. Co se týká toho, že zaplatí nabyvatel, samozřejmě, že ta cena se zvedne tím pádem pravděpodobně. A možná, že to bude činit problémy, to ukáže samozřejmě čas, s bankami. Pokud si člověk bude chtít vzít hypotéku, tak dostane samozřejmě na kupní cenu ten příslib banky nebo prostředky banky a bude muset na daň mít z vlastních prostředků. To možná bude i činit nějaké problémy. Jinak samozřejmě tento návrh podpořím. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Votavovi. Ještě jednou pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk StanjuraMožná že bychom mohli z toho Slovinska vzít tu sazbu a pak se bavit o rozdělení. Tam jsou 2 %, jak říkal pan kolega Vilímec. Nicméně už jsme začali debatu, a začal ji pan předseda rozpočtového výboru, o rozpočtovém určení daní, a které daně mají být sdílené. Tak já si myslím, že mnohem podstatnější pro obce je, aby byly sdíleny pokud možno spotřební daně. To si myslím, že to je mnohem zajímavější. U tak nízkého výnosu, a je to 11 mld., ano ta částka je, v absolutním čísle nám připadá vysoká, ale pokud si vezmeme, kolik stát vybere daní ročně, tak je to něco přes 1 %, asi 1,2 % všech daňových příjmů. A k tomu zase vypočítávat koeficienty...
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
