|

ps2013-044-05-003-004.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-19 ps2013-044-05-003-004 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

4. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 637/9/ - vrácený Senátem

Date2016-04-19
Meetingps2013/044
Agenda Itemps2013/044/004
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044165.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Z mého pohledu zákon je špatný minimálně v těch dvou věcech, které jsem tady jmenoval. Nechci déle zdržovat, ale tohle to jsou věci, které myslím volají do nebe a měly by se do budoucna v každém případě změnit, pokud s nimi dneska vládní poslanci vysloví souhlas. Děkuji vám. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě před panem poslancem Grospičem řádně přihlášeným tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Ivan AdamecDěkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, přiznám se, že mě dneska jako bývalého senátora Senát potěšil v obou případech. V tom prvním, že vlastně způsobilo to vrácení neschválení onoho návrhu zákona, který tady byl tak bouřlivě diskutován. V tomto případě prodloužení lhůty, kdy začne platit zákon. Nevím, mně to připadá jako na vojně. Většina pánů, kteří tady jsou v tomto ctihodném shromáždění, na vojně určitě i byla, a tam se vždycky pospíchalo, aby se pak dlouze čekalo. Mně to připadá naprosto stejné. Nebudu říkat k tomu návrhu zákona už nic, protože už jsem tady hovořil několikrát. Nicméně mám jenom takový krátký dotaz na paní ministryni. Týká se to mého jednoho pozměňovacího návrhu, který se týkal elektronizace veřejných zakázek, když jsem kritizoval, že v tom návrhu zákona to není přímo napsáno, ale jak se to bude řešit speciální vyhláškou s tím, že teď jsem si zjistil informace o tom národním elektronickém nástroji, kde jsou vyslovovány různé pochybnosti o jeho funkčnosti do budoucna. A vzhledem k tomu, že vím, že záměr je takový, že vlastně do dvou let by ho měla používat ministerstva povinně a v roce 2020 všichni ostatní povinně, což mně se vůbec nelíbí, protože bych tam radši viděl konkurenci soukromého sektoru, tak by mě zajímalo, jak to vlastně s tímto nástrojem vypadá, protože zprávy, které jsem zaregistroval, mě příliš mnoho neuklidnily. Děkuji za pozornost a děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat. Děkuji panu poslanci za dodržení lhůty k faktické poznámce. Kolegu Grospiče požádám ještě o strpení, protože tady je ještě faktická poznámka pana poslance Jiřího Koubka. Poté pan poslanec Grospič, který je řádně přihlášen. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří KoubekDěkuji, pane předsedající. Rád bych faktickou poznámkou zareagoval na vystoupení paní ministryně. Reaguji až teď, protože jsem to hledal v důvodové zprávě k zákonu. Budu interpretovat slova paní ministryně, kdy tady řekla, že někteří noví zadavatelé již čekají na novou podobu zákona a odkládají vyhlášení veřejných zakázek. Takže jsem si to dohledal, protože vím, že to měla paní ministryně zpracované ve svém návrhu zákona, konkrétně je to v důvodové zprávě někde na straně 184 graf 27 Vývoj zahájených veřejných zakázek a počet. Je tam ten graf někdy od ledna roku 2011 po prosinec roku 2014 s tím, že dvakrát v průběhu toho došlo k novele zákona o veřejných zakázkách. Z grafu je naprosto patrné, že naopak zadavatelé vždycky spěchají. Spěchají, aby mohli zadat veřejné zakázky podle stávajícího zákona. Když byla novela platná od čtvrtého měsíce, tedy dubna roku 2012, tak v březnu bylo zadáno šestkrát více zakázek podle starého zákona než v následujícím měsíci dubnu. Tedy ten argument paní ministryně, že zadavatelé odkládají, protože čekají na nový zákon, je přesně opačný. Je naprosto lichý. Ze své vlastní zkušenosti, tak jak jsem se mohl bavit se starosty, tak naopak budou teď všichni spěchat, aby zakázky, které plánují, uskutečnili podle starého zákona. Teď nehodnotíme to, jestli ten starý zákon je lepší, nebo jestli ten nový bude v něčem lepší. Ale oni ho znají, jsou na to připraveni a zakázky budou uskutečňovat podle starého. To znamená, myslím si, že by bylo dobré, aby tady paní ministryně argumentovala poctivě a pravdivě. A pokud náhodou neví, tak ať si přečte vlastní důvodovou zprávu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Koubkovi za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat, a to vystoupením pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Stanislav GrospičDěkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády a vážení kolegové, připojím se k svému předřečníkovi, protože jsem chtěl říci přesně to, co řekl on tady ve své faktické poznámce - že ten efekt má připravovaný zákon úplně opačný. Ti, kdo můžou, a obce toho začínají hojně využívat, se snaží, aby využili ještě platnosti stávajícího starého zákona o zadávání veřejných zakázek, protože panují poměrně velké obavy z toho nového, který vlastně prošel teď Poslaneckou sněmovnou. Nám už se vrátil ze Senátu s jedním pozměňovacím návrhem. Chtěl bych říci, ono je to takové symbolické, protože původní zákon číslo 137/2006 Sb. platí právě deset let. Nejsem si zcela jistý, jestli ty směrnice, které nám to ukládají, to znamená 2014/18 evropská směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, o udělování koncesí, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 214/25/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES, jestli toto takto předkládají a zda Česká republika se skutečně vystavuje nebezpečí prodlení a sankcí, pokud nebude implementovat dostatečně rychle nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že můj předřečník kolega Klán to zmínil docela jasně, že je řada členských států Evropské unie, které se nacházejí v procesu implementace těchto zákonů, nebo dokonce jejich přípravy a ne zcela jednoznačně také zohledňují tyto směrnice Evropské unie, že jsou si vědomy toho, že přináší řadu problematických míst a nerovností vůči podnikatelům, kteří mají sídlo ve svých mateřských zemích. Mně také na tom zákoně vadí to, že firmy, které podnikají a mají sídlo v České republice a budou se ucházet o veřejné zakázky, budou moci a muset povinně rozkrýt svou vlastnickou strukturu, kdežto firmy zahraniční, firmy z jiných zemí, budou této povinnosti v podstatě zproštěny čestným prohlášením. To si myslím, že nastavuje nerovné podmínky a z hlediska boje s kriminalitou a potírání černého trhu a přelévání finančního kapitálu je to docela podstatná věc, která by se neměla v tomto zákoně objevit. Co mě dále k tomu vede, a hovořil jsem tady o tom na počátku, když ten zákon poprvé přišel do Poslanecké sněmovny, že je tak objemný a tak kazuisticky popsán oproti tomu předchozímu zákonu z roku 2006, že bude velice obtížné pro obce a jiné veřejnoprávní subjekty se s ním vypořádat. Nicméně si myslím, že bychom mohli alespoň v této situaci vyhovět tomu jednoduchému a zcela zřetelnému pozměňovacímu návrhu, který předložil Senát Parlamentu České republiky, a to je posunout onu legisvakanční dobu alespoň tedy na dobu šesti měsíců a vytvořit prostředí, které bude alespoň zčásti adekvátní pro obce, případně jiné veřejné subjekty, seznámit se s podmínkami tohoto zákona. Bohužel mám osobní dojem, který mi potvrzuje řada starostů menších obcí, že to především vytváří potenciálně prostředí pro velký byznys různých firem, které se budou v rámci zprostředkovávání služeb při zadávání veřejných zakázek tímto živit, a že to půjde k tíži právě života obcí, a zejména těch obcí malých a středních. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Do rozpravy je dál přihlášen s přednostním právem předseda klubu TOP 09 František Laudát, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec František LaudátDěkuji za slovo. Dámy a pánové, chci říci, že TOP 09 nepodpoří senátní návrh, zrovna jako nepodpořila vzhledem například k tomu limitu víceprací původní návrh, který odešel ze Sněmovny. Nicméně se nedomníváme, že rozhodnutí Senátu bylo zcela uvážené, protože se také podobně jako paní ministryně obávám, že důsledky mohou být, co se týká postoje Evropské unie, pro naši zemi velmi bolestivé. Pak je otázka, a na tu by si měli odpovědět aktéři jak toho sněmovního hlasování tady, tak i senátního, zda zvážili a sehnali si všechna data, prostě co je menší zlo. Samozřejmě asi média by měla řešit, i politické strany, kdo může za to, že nebyla stižena implementace do konce dubna tohoto roku, když to bylo známo řadu let dopředu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities