|

ps2013-042-09-004-202.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-03-22 ps2013-042-09-004-202 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

202. Informace vlády České republiky o migrační krizi

Date2016-03-22
Meetingps2013/042
Agenda Itemps2013/042/202
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042300.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Tyto uprchlíky bude Evropa přesídlovat z Turecka jen v rámci schválených kvót. Návraty a přesídlování začnou 4. dubna. Zdůrazňuji, že každý, kdo bude v rámci tohoto mechanismu a schválených počtů přesídlen z Turecka do Evropy, bude muset projít bezpečnostní prověrkou. To zajistí maximální kontrolu a informace o tom, kdo přichází. Pokud tito lidé neprojdou bezpečnostní prověrkou, neměli by se tohoto mechanismu účastnit. Evropská unie se v rámci dohody dohodla na tom, že po roce 2018, po vyčerpání aktuální pomoci pro uprchlíky v Turecku, bude tato pomoc pro uprchlíky v Turecku pokračovat. Předmětem jednání byly také konkrétní kroky, které by měly zajistit, že se zlepší životní podmínky syrských uprchlíků v Turecku tak, aby nepokračovali dále do Evropy. Do závěrečné dohody s Tureckem a závěrů Evropské rady se České republice a V4 podařilo prosadit několik prioritních bodů. Především se jedná o potvrzení, že dohoda s Tureckem nezakládá žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování. Vedle toho jsme prosadili, jak jsem již zmínil, podporu zemí západního Balkánu při regulaci nelegální migrace. Další závazek, otázka vízové liberalizace Evropské unie s Tureckem, platí pouze za splnění všech platných podmínek. Nadále platí rovné podmínky pro všechny kandidáty na bezvízový styk s Evropskou unií, jako je například Ukrajina nebo Gruzie. A konečně dalším bodem, který jsme prosadili do závěrů Evropské rady, je odkaz na potřebu dodržování lidských práv a svobody projevu v Turecku. Poté kdy byla uzavřena balkánská migrační trasa a země v této oblasti začaly regulovat nelegální migraci, je nyní důležité věnovat pozornost dění v Řecku a jeho schopnosti reálně zvládat ostrahu hranice. Řecko v první řadě potřebuje dostatečné kapacity, aby všechny migranty mohlo dostat pod kontrolu, do hotspotů a určených zařízení. Musí tyto lidi zajistit, protože od 4. dubna bude zahájeno jejich navracení do Turecka. V posledních dnech přicestovala do Řecka první skupina tureckých imigračních úředníků a současně by řečtí úředníci měli v dohledné době přijet do Turecka. Je evidentní, že Řecko nyní potřebuje podporu. Samotný mechanismus vracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka výhledově zabrání tomu, aby se i v Řecku, tedy na území Evropské unie, hromadily tisíce. Také proto je důležité, aby tento mechanismus odpovídal mezinárodním standardům, aby podléhal jasným pravidlům. Řecko potřebuje pomoc v personálních kapacitách, potřebuje policisty a další administrativní síly k tomu, aby mělo dostatečnou sílu v uprchlických táborech, aby uprchlické tábory a hotspoty fungovaly bezpečně a umožňovaly navracení uprchlíků do Turecka. Ještě během víkendu proto ministři vnitra a spravedlnosti připravili konkrétní návrh, jak Česká republika podpoří Řecko v naplňování dohody a zvládání migračního tlaku. V pondělí vláda schválila zvláštní příspěvek ve výši 20 milionů korun na pomoc Řecku, na podporu zvládání situace na řecko-makedonské hranici. Řecko podpoříme také personálně. Nabídli jsme aktuálně 10 azylových expertů pro agenturu EASO a nabídli jsem také 30 policistů, kteří se v Řecku mohou zapojit do práce na místě prostřednictvím Frontexu. Pokud tedy shrnu ve stručnosti dosavadní vývoj v oblasti migrace, jako státy V4 jsme prosazovali obnovení pravidel, uzavření balkánské trasy a dosažení ochrany vnějších schengenských hranic. V průběhu března byla uzavřena balkánská trasa. Vrátili jsme se k dodržování zásad schengenského prostoru a byla uzavřena dohoda s Tureckem, na základě které by všichni nelegální migranti, kteří přicestují do Řecka po 20. březnu, měli být vraceni za hranice Evropské unie zpět do Turecka. Evropa přijala zásady, které jsme v rámci V4 navrhli a také projednali s balkánskými státy. Jsme samozřejmě daleko od toho, abychom mohli říci, že migrační krize je vyřešena. Přijali jsme akční plán, který stanovuje konkrétní kroky, kterými nyní zabráníme neřízenému pohybu lidí přes území Evropské unie. Evropa vyslala jasný signál, že dokáže zavřít balkánskou migrační trasu, a pokud bude nutné a vzniknou další trasy, obnoví se třeba cesta italská, pak Evropská unie musí zavřít i je. Nyní je důležité, aby se dohodnuté kroky začaly realizovat. Musí být realizována pomoc Řecku a musí se vyhodnocovat, zda dohodnutý mechanismus skutečně funguje. Na evropské úrovni je potřeba pokračovat v práci na vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. To, co je klíčové, je, aby Evropa byla schopna do budoucna střežit své hranice vlastními silami. Je potřeba využít stávajících kapacit v Sýrii k docílení stabilizace této země, je potřeba pokračovat v mírových rozhovorech, snahách o obnovení vlády a potlačení teroristů z Islámského státu. Je potřeba dále pracovat na účinnějších metodách potírání terorismu. To si myslím, že nám jednoznačně připomenuly i dnešní útoky v Belgii. Je potřeba stále sledovat situaci v balkánských zemích, ale také tam, kde v okolí hranic Evropské unie dochází k destabilizaci, tedy například i na Ukrajině. A samozřejmě je potřeba pokračovat v tom, abychom důsledně vyhodnocovali bezpečnostní situaci na území České republiky, tak abychom jako vláda byli schopni v této složité bezpečnostní situaci maximálně garantovat bezpečnost našich občanů. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tolik tedy velmi stručně k aktuálnímu vývoji v oblasti řešení migrační krize od 20. ledna letošního roku, kdy jsem měl možnost k této věci naposledy vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám také děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat v rozpravě, táži se, zda pan zpravodaj chce vystoupit. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří MiholaDěkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom krátce. Já jsem stihl vystoupit na minulé schůzi k bodu migrační krize s tím podstatným, co jsem chtěl. Samozřejmě mezitím se situace posunula dál. Takže bych chtěl za klub KDU-ČSL říct, že jsme rádi, že novou nadějí při řešení migrační krize, je dohoda s Tureckem, podle níž všichni nelegální migranti, kteří připlují z Turecka na řecké ostrovy počínaje 20. březnem, budou vráceni zpět do Turecka. Ovšem i v usnesení, které jsme připravili k tomuto bodu, k novému usnesení podle nových záležitostí, myslíme na to, že samozřejmě tento mechanismus, nebo tato snaha řešit migrační krizi nemusí být plně funkční, což ostatně dokazují názory některých států Evropské unie nebo Evropy vůbec. Jak víte, tak rakouský prezident řekl, že šance na zastavení uprchlíků do Evropy v návaznosti na tuto dohodu s Tureckem je poměrně malá, vidí ji zhruba na 35 až 50 %. Poměrně tvrdě se tím vymezil proti kancléřce Merkelové v tom smyslu, že není možné u tak malé šance vše vsadit pouze na tady tuto jednu kartu. Přesto doufáme, že by tady aspoň k částečnému řešení migrační krize mohlo touto cestou dojít. KDU-ČSL v rámci spolupráce s Tureckem vítá privilegované partnerství. Určitě bude dobře, pokud se Turecko bude dále přibližovat Evropě, ale nemyslíme si, že by se hranice Evropské unie měla posouvat dál směrem do Asie. V tuto chvíli nejsme tedy pro to, aby se Turecko stalo členem Evropské unie. To konstatuji přímo z toho důvodu, že i tyto otázky se otevírají, respektive je zdůrazňuje právě samo Turecko. Ale vážíme si samozřejmě toho, že je dobře, že je Turecko naším partnerem v rámci NATO.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities