|

ps2013-042-04-001-163.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-03-04 ps2013-042-04-001-163 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

163. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 637/ - třetí čtení

Date2016-03-04
Meetingps2013/042
Agenda Itemps2013/042/163
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042112.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Garanční výbor doporučil pozměňovací návrh, který umožňuje zvýhodnění zaměstnavatelů zdravotně postižených osob, a to automatickým zvýhodněním chráněných dílen či obdobných zaměstnavatelů snížením ceny o 15 % při hodnocení. Ráda bych zde deklarovala a garantovala, že Ministerstvo pro místní rozvoj v žádném případě není proti podpoře firem, které zaměstnávají zdravotně postižené, a v žádném případě proti zdravotně postiženým. Nicméně praxe ukazuje, že tento návrh a to, co se nyní děje v rámci celé České republiky při právě automatickém zvýhodňování, nevede k řádnému plnění celé zakázky. V tuto chvíli dodavatelé, kteří vyhrají automaticky zakázku právě díky tomuto zvýhodnění, samozřejmě ne všichni, ale ty kauzy jsou, odprodávají nebo si najímají subdodavatele, kteří plní zakázku a kteří nezaměstnávají zdravotně postižené osoby. Tento institut není ve vládním návrhu obsažen, a to z toho důvodu, že v minulosti byl opravdu mnohokrát zneužíván. Ministerstvo pro místní rozvoj s tímto nesouhlasí a my jsme to vyvážili možností využít tzv. sociální kritéria. To znamená, že zadavatel si sám do zadávacího řízení dá taková sociální kritéria, aby sám řekl, zda potřebuje a zda zdravotně postižení jsou schopni vykonávat tu zakázku. To znamená u typu výběrových řízení, například kancelářské potřeby, jejich například překlápění nebo něco, sám zadavatel si dokáže říct, že toto mohou dělat chráněné dílny, toto mohou dělat zdravotně postižení. To znamená, že mu přijde pět nabídek od společností, které všechny zaměstnávají zdravotně postižené, a pak ta konkurence bude mezi nimi. Ale nebude to tak, že budou automaticky zvýhodňovány. Takže naopak tento přístup sociálních kritérií nám přijde opravdu lepší a transparentnější. Dalším pozměňovacím návrhem, který prošel přes ministerský nesouhlas, je lhůta pro podání námitek proti zadávací dokumentaci. Výbor doporučil zkrácení lhůty pro podání námitek proti zadávací dokumentaci. Historicky je tato lhůta stanovena tak, že končí pět dní po konci lhůty pro podání nabídek. Nicméně v pozměňovacím návrhu je tato lhůta zkrácena a její konec je stanoven na konec lhůty pro podání nabídek. S touto změnou nesouhlasíme, a to jak s ohledem na zásadní záporné stanovisek spolugestora, tzn. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak i s ohledem na to, že je nutné dodavatelům poskytnout dostatečný prostor k důkladnému seznámení se zadávací dokumentací. (V sále je trvalý silný hluk.)Další věc, to je čtvrtý pozměňovací návrh, se kterým ministerstvo opravdu nesouhlasí, a to je zrušení možnosti přijmutí opatření k nápravě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zrušení možnosti přijmutí opatření k nápravě ÚOHSu prostřednictvím zrušení úkonu zadavatele nebo celého zadávacího řízení, pokud zadavatel nerozhodne ve lhůtě o námitkách. Tento návrh byl také garančním výborem přes zásadní nesouhlasné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj i antimonopolního úřadu doporučen. Možnost uložit nápravné opatření je institut, který zajišťuje včasné vyřízení námitek, a pozměňovací návrh by takové zajištění zrušil. Ráda bych zde chtěla také zmínit další riziková témata, která byla nejvíce podrobena v diskusi, v těchto bodech se však stanovisko MMR a gesčního výboru nedostávají do rozporu. Nicméně je nutné, abych i v třetím čtení na ně upozornila. Změna smlouvy, to znamená dodatečné práce, je to velice diskutovaný § 222 - v uvozovkách 30, 50 %. Byla o tom velká debata, která se stále vede ke změnám smlouvy. Předmětem diskuse je otázka, zda pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni nezpřísníme. Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo neutrální stanovisko k těmto změnám a já jsem i ve druhém čtení sdělila, že k těmto pozměňovacím návrhům budu mít neutrální stanovisko. Důvody jsou legitimní a nejsou proti směrnicím, čili za nás není důvod rozporovat. Ministerstvo pro místní rozvoj je v tomto případě připraveno podpořit řešení, na kterém bude dosaženo širšího konsenzu. Dále bych ráda upozornila na jednu věc, která může být velmi klíčová, která by vedla opravdu ke zvýšení korupce v České republice při zadávání výběrových řízení, a to je jeden z pozměňovacích návrhů - zvýšení limitu pro koncese malého rozsahu z 20 na 100 milionů. Zde musím říci, že garanční výbor tento pozměňovací návrh nepřijal, nicméně je mou povinností vás upozornit na případná rizika, která by plynula z přijetí zde na plénu z tohoto pozměňovacího návrhu. Dá se očekávat, že už by nikdo nezadával do výše 100 milionů korun prostřednictvím zákona o zadávání veřejných zakázek, ale šli by formou koncesí, tzn. bez výběrového řízení a na výjimku ze zákona. S tím samozřejmě nelze souhlasit. Dalším pozměňovacím návrhem, který je klíčový, je zrušení povinnosti uložit opatření k nápravě, pokud antimonopolní úřad zjistí, že zadavatel nerozhodl o námitkách. Jedná se o pozměňovací návrhy M3 a M4. Tento návrh byl také garančním výborem doporučen přes zásadní nesouhlas Ministerstva pro místní rozvoj a zásadní nesouhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento pozměňovací návrh jde proti koncepčnímu záměru celé úpravy v novém zákoně, která směřuje k posílení institutu námitek jako základního stavebního kamene zefektivnění dozoru v oblasti veřejných zakázek. Zadavatelům by se fakticky dala možnost námitky nevyřizovat a nechat věcné rozhodnutí o nich až na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tady musím říci, že toto by využíval každý zadavatel a nikdo by se už nezabýval vůbec těmi námitkami a vše by šlo na ÚOHS. Návrh zákona přitom vychází z přesvědčení, že problémy mají být řešeny především tam, kde jejich řešení je nejjednodušší, a tedy mezi zadavatelem a dodavatelem. Principiálně by tedy neměl být předmětem řízení před ÚOHSem problém či spor, ke kterému se předtím nevyjádřil zadavatel. To je prosím velmi důležité. Tohoto cíle zákon dosahuje uložením povinnosti zadavatele vyřídit námitky včas a přezkoumatelným způsobem, přičemž ustanovení, které pozměňovací návrh navrhuje zrušit, tuto povinnost zajišťuje. Pozměňovací návrh by tak snadno umožnil celou zákonnou konstrukci obejít tím, že by zadavatel námitky řádně nevyřídil. Navrhovaná změna by pak měla i zásadní dopad na efektivitu práce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který by v tomto řízení byl de facto nucen v souladu se zásadou materiální pravdy sám aktivně vyhledávat argumenty, které by svědčily o zákonnosti postupu zadavatele, a to za situace, kdy on sám žádné takové argumenty neuvedl. Takže bychom dostali ještě do velkých problémů samotný antimonopolní úřad, neboť na svoji povinnost vyřídit námitky zcela rezignoval. Ve výsledku by tak přijetí předmětného pozměňovacího návrhu vedlo k velmi výraznému a přitom zcela neodůvodněnému vychýlení právní úpravy ve prospěch zadavatele. To samozřejmě jde proti koncepci celého návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. Chtěla bych také zmínit, že tento pozměňovací návrh byl přijat garančním výborem a já bych zde velmi ráda plédovala za zvrácení tohoto stanoviska, protože důvody, které jsem zde zmínila, jsou velmi zásadní a velmi klíčové. Samozřejmě dalším rizikovým pozměňovacím návrhem, respektive pozměňovacím návrhem, který zde bude diskutován, a je nutné, aby v mém úvodním slově se k němu Ministerstvo pro místní rozvoj vyjádřilo, je zákaz účasti členů vlády ve veřejných zakázkách. Zde bych ráda zmínila velmi stručně, protože jsem se k tomu vyjadřovala ve druhém čtení, že se jedná o návrh, který je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr Evropské unie v jednom případě rozhodl, že obdobná opatření jsou nepřiměřená, protože společnosti ani nemají možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů. Platí tedy, že nelze automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády. Pokud by se ukázalo, že takový dodavatel je ve střetu zájmů, pak návrh zákona umožňuje takového dodavatele vyloučit, pokud by neexistovalo mírnější opatření. Tady musím říci, že my jsme náš zákon posílili právě o to, abychom dohledávali možné střety zájmů, což je například rozkrývání vlastnické struktury vítězného uchazeče. Vládní návrh tuto problematiku řeší, a široce, v ustanoveních právě o střetu zájmů, kde jsme přísnější, i než vyžaduje evropská směrnice. Zadavatel je vždy povinen vyloučit z rozhodovacího procesu nebo vlivu na veřejnou zakázku ty osoby, které jsou ve střetu zájmů. Pokud na základě informací o skutečných majitelích vybraného dodavatel střet zájmů zjistí, tak musí vybraného dodavatele vyloučit. Poděkovala bych vám za pozornost a velmi ráda bych vás poprosila, aby plénum Poslanecké sněmovny tento zákon pustilo do Senátu i z důvodu nutné lhůty 18. dubna 2016. Chtěla bych zde také zmínit, že zde padl jeden pozměňovací návrh na to, aby zákon byl účinný sedm dní po podpisu pana prezidenta. Velmi otevřeně zde říkám, že k tomuto návrhu máme neutrální stanovisko. Nicméně já sama jako Ministerstvo pro místní rozvoj nechci ohrozit zadavatele na národní úrovni. Děkuji. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Otevírám rozpravu. Jestli se chce pan zpravodaj přihlásit s přednostním právem, samozřejmě může. Ale jinak dám slovo těm, kteří jsou řádně přihlášeni. To znamená, první vystoupí pan poslanec Adamec a po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities