|

ps2013-036-03-001-211.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-11-26 ps2013-036-03-001-211 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

211. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2015-11-26
Meetingps2013/036
Agenda Itemps2013/036/211
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/s036087.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Při té prověrce ten druhý vyšetřovatel konstatoval, že došlo k porušení právních předpisů, a že tedy došlo k trestnému činu, který souvisel s privatizací, s tím, že je samozřejmě na orgánech činných v trestním řízení, aby rozhodly, zda dále pokračovat, nebo nikoli. Rozumím tomu, že privatizace z roku 1994-1995 je věc, která hraničí právě s promlčením, a mě v odpovědi pana ministra zajímalo, zda na to bude vztahovat ustanovení trestního zákona, to znamená, že ty věci, které se týkají privatizačních kauz, se nepromlčují po dobu 20 let, a jestli tedy po tom zjištění Nejvyššího státního zastupitelství bude požadovat od orgánů činných v trestním řízení, aby se v trestním řízení vůči těm, kteří nezaplatili ten privatizovaný podnik - to je jedna věc, to znamená nikdy nezaplatili tu věc. Shrnu to jednoduše - ti, kteří privatizovali, vytvořili společnost s ručením omezeným, ta nabyla majetek bývalého státního podniku Mototechna, oni přes vietnamského státního příslušníka, který nikdy nebyl podle sdělení Cizinecké policie v České republice, prodali sami sobě tu společnost a už jako vlastníci nové společnosti začali provozovat, rozprodali část toho nemovitého majetku, kdy nikdy nezaplatili daň z převodu nemovitosti, nechali to zaplatit ze zákona zákonnému ručiteli za tu daň. Čili ti další čtyři podnikatelé, kteří provozují na části toho areálu svou podnikatelskou činnost - mezi nimi je i zmíněný Ing. Václav Princ - museli zaplatit daň z převodu nemovitosti za toho, kdo to měl v povinnosti. Ti státu nic nedluží, ti čtyři podnikatelé včetně Václava Prince. A Václav Princ byl ten, který svým způsobem tvrdošíjně trval na tom, aby orgány činné v trestním řízení v podstatě, když on byl schopen dohledat, kdo je vlastníkem a jakým způsobem to přeprodali, aby se tím orgány činné v trestním řízení zabývaly. Když tedy došlo k té prověrce skončené věci Nejvyšším státním zastupitelstvím, očekával jsem, že orgány činné v trestním řízení budou pokračovat v šetření a na zjištění, že došlo k porušení právních předpisů, že byl spáchán trestný čin, budou požadovat potrestání viníků. Není tomu tak. Smyslem mé interpelace je to, jestli Ministerstvo spravedlnosti udělalo nějaké kroky, kterými by donutilo orgány činné v trestním řízení, to znamená systém státního zastupitelství, systém policie, kde samozřejmě to můžou udělat jenom prostřednictvím dozorového státního zástupce orgány činné v trestním řízení, aby pokračovaly a potrestaly viníky této privatizační kauzy. V odpovědi pan ministr říká, že s tím nejde nic dělat, protože je to promlčeno. A já se ptám, jakým způsobem se to dál bude probírat. Jestli bude použito ustanovení o tom, zda jde o podvod, který byl součástí samotné té privatizace, to znamená, že oni to udělali už s úmyslem v tom samotném privatizačním projektu. Na to, žel, tedy odpověď nemám. Myslím si, že pan ministr zná tu kauzu poměrně dobře, protože ho s tím otravuji již delší dobu, a že je schopen Poslanecké sněmovně odpovědět na tuto jedinou věc, která nás musí jako zákonodárce zajímat, protože takových kauz, kterým hrozí promlčení v roce 2015, resp. 2016, není úplně málo a je samozřejmě možné, že se nás začnou lidé ptát jako poslanců na to, co s tím děláme, aby ta promlčecí doba např. neskončila pro ty privatizace z roku 1996 v příštím roce, a jestli nemáme v úmyslu např. tu promlčecí dobu prodloužit ještě o pět let, jak už jednou se tady v roce 2011 nabízelo, ale žel to tedy nedopadlo. V tomto ohledu si myslím, že je potřeba, aby odpověď od pana ministra byla, nebo jestli chystá samo ministerstvo - a to je ta jediná doplňující otázka, kterou jsem nepoložil v té písemné interpelaci - jestli chystá ministerstvo např. novelu trestního zákona, trestního řádu v této věci, aby se to lépe vyšetřovalo a mohlo také i po vyšetření těch skutečných důkazů potrestat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkJá děkuji panu místopředsedovi Vojtěchu Filipovi. Poprosím o odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Robert PelikánDěkuji. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ta kauza skutečně je problematická. Ztotožňuji se s panem poslancem, že to je jeden z případů, kdy orgány činné v trestním řízení nebyly hodny svého jména a byly to spíš orgány nečinné v trestním řízení a prostě selhaly. Na druhé straně tak jak jsem se s tou kauzou seznámil, obávám se, že už s tím opravdu dnes asi nikdo nic neudělá. To, o čem pan poslanec hovořil, čili o té poslední kontrole skončené věci a z toho vzniklých úkolů, které nejvyšší státní zástupce uložil tomu "vyšetřujícímu" nebo dozorujícímu státnímu zástupci, tak to byla právě tedy povinnost zabývat se otázkou, zda není možné dovodit úmysl již na tom začátku, podvodný úmysl již na tom začátku, v okamžiku privatizace, protože to by umožnilo doopravdy použít tu dlouhou promlčecí dobu, a tím by vůbec bylo možno ještě něco dělat. Protože připomínám, je to prostě dvacet let starý příběh. Bohužel, předmětný státní zástupce dospěl k závěru, že není schopen důkazně unést takové dovození úmyslu podvodného již od počátku. Čili v podstatě jde o to, zda by se podařilo prokázat těm lidem, že oni už když podávali privatizační projekt, tak za to nikdy nechtěli zaplatit a už měli vymyšlené, že nějakým způsobem utečou, aniž by platili. Čili dospěl k závěru, že to důkazně neunese, a tento jeho závěr byl překontrolován všemi dalšími instancemi a všechny ho shledaly alespoň formálně bezvadný. Jak víte, já jako ministr tam žádný instrument nemám, nemohu, i kdybych si myslel něco jiného, nemohu někomu nařizovat, aby se tím řídil. Nemáme v úmyslu navrhovat prodloužení té dvacetileté promlčecí doby, protože naše zkušenosti z těchto případů nám ukazují, že již dnes je to marný boj. Prostě promlčecí doby existují z řady důvodů, ale jedním z těch nejdůležitějších je to, že s plynutím času se zhoršuje důkazní situace - svědci zapomínají, listiny se ztrácejí, notoriety mizí, takže když je věc stará, tak je ještě mnohem obtížnější ji vyšetřovat, než když byla nová. A vyšetřovat dvacet let staré věci dnes je prostě nesmírně obtížné a nebude to s dalším časem už lepší.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities