|

ps2013-033-08-004-148.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-10-23 ps2013-033-08-004-148 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

148. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 416/ - třetí čtení

Date2015-10-23
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/148
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033327.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Obě navýšení v souhrnné výši 10 mld. 470 mil. korun v rámci druhého pozměňovacího návrhu budou též na úkor státního rozpočtu. K oběma předloženým návrhům zastává Ministerstvo financí nesouhlasné stanovisko. Prvotním důvodem je objem finančních prostředků, o které byly obcím od roku 2008 v rámci dvou novel navýšeny daňové příjmy. Jedná se celkově o 16,6 mld. korun, v roce 2008 o 4,6, v roce 2013 pak o 12, z toho 10,5 mld. na úkor státního rozpočtu. Celkový dopad uvedených dvou novel na obce od roku 2008 do roku 2014 je plus 56,2 mld. korun. Dalším důvodem je ekonomické hledisko. Finanční situace obcí na rozdíl od krajů je dobrá. Od roku 2012 obce dosahují výrazně kladný výsledek hospodaření: plus 6 mld. v roce 2012, plus 17 mld. v roce 2013, plus 9 mld. v roce 2014. Daňové příjmy obcí rostou. Celkové daňové příjmy obcí se od roku 2000 do roku 2014 zdvojnásobily a za posledních deset let vzrostly více než o 40 mld. korun, a to i přes hospodářskou krizi v roce 2008. V žádném případě nechceme obce trestat za to, že dobře hospodaří, jak již v rámci proběhlých diskusí zaznělo. Chci však poukázat na rozpor v tvrzení obcí o nedostatku finančních prostředků ve srovnání s faktem, že zůstatky na běžných účtech obcí stále rostou: 70 mld. v roce 2012, 82 mld. v roce 2013, 89 mld. v roce 2014 a 102 mld. v srpnu 2015. A děje se tak napříč všemi velikostními kategoriemi. Z uvedeného plyne, že v současné době není situace na to, aby se bez konkrétního důvodu a záměru pouze navyšovaly daňové příjmy obcí. Dne 16. října byl návrh projednán na 29. schůzi rozpočtového výboru, který nepodpořil žádný z navrhovaných pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. První je přihlášený pan poslanec Vilímec a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. (Zpravodaj Volný by chtěl také hovořit.)Já jsem se na začátku ptal, zda si chcete vzít slovo před otevřením rozpravy. Řekl si o něj pouze pan ministr. Prosím, pane poslanče. Poslanec Vladislav VilímecJá bych panu poslanci Volnému místo přepustil, ale není třeba. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nevím, pan ministr, když mluvil o dvou pozměňovacích návrzích, tak to myslím popletl. První pozměňovací návrh - nevím, jestli to měl špatně napsáno - který předložil výbor pro veřejnou správu, nenavrhuje navýšení podílu v roce 2016 obcím na DPH na 23,58, ale pouze na 21,40. Zaznělo něco jiného. Návrh, který jsem předložil s pány kolegy Stanjurou a Beznoskou, pak navrhuje dostat se až na to sjednocení v roce 2018 na 23,58 %. Já bych se i v kontextu toho, co zde bylo řečeno panem ministrem, a argumenty byly také předkládány Ministerstvem financí při jednání rozpočtového výboru jako garančního výboru, chtěl pozastavit nad jednou věcí. Dnes jsem v České televizi v ranních zprávách četl, že máme jednat o navýšení peněz na samosprávy. Ale samospráva není jen kraj, samospráva jsou také obce. A je prostě skutečností, jak je předložen tento vládní návrh, že vláda a především Ministerstvo financí nemá stejný přístup v rámci rozpočtového určení daní na jedné straně pro kraje a na jedné straně pro obce. Ano, Ministerstvo financí na nevím jak dlouhodobý, ale na tlak hejtmanů a požadavky hejtmanů a obecně krajů přistoupilo ke sjednocení podílu na všech sdílených daních ve výši 8,92 %, tedy k autonomnímu zvýšení podílu na RUDu krajů ve výši zhruba 3,5 mld. korun. Je třeba zdůraznit, že tento požadavek je legitimní. Snížení podílu na DPH před třemi lety bylo spojeno výhradně s potřebou vytvořit určitý finanční polštář pro nastartování důchodové reformy, především pro zavedení druhého pilíře. To dnes neplatí, protože dnes máme projednávat ve třetím čtení návrh, který důchodový pilíř ruší. Ano, vraťme krajům tento podíl na původní úroveň. To je zcela legitimní požadavek. Já bych byl poslední jako dlouholetý krajský zastupitel, který by tento požadavek chtěl nějak zpochybňovat. Samozřejmě Ministerstvo financí, a tomu také rozumím, si v mezidobí zvyklo na to, že má větší podíl na daňových výnosech v DPH, tomu rozumím, a jen velmi nerado se tohoto zvýšení vzdává, proto se to také odkládalo, projednávání rozpočtového určení daní, a vlastně díky návrhu pravicové opozice se to dostalo včas na jednání tak, abychom ve třetím čtení mohli rozhodnout ještě s účinností od 1. ledna. Tomu rozumím, že Ministerstvo financí se toho nechce vzdát, nicméně, jak jsem uvedl, ten požadavek krajů je legitimní a určitě jej nelze odmítat. Je evidentní, a to nechci rozebírat, že navýšení podílu pomůže před krajskými volbami stávající krajské reprezentaci, ale každý rok jsou vždy nějaké volby a nechci to zpochybňovat. Pokud ale - a teď se dostanu k obcím a našim pozměňovacím návrhům - platí, že jsme řekli ano, vraťme krajům, jak uvedl pan bývalý ministr Kalousek, co jim Kalousek vzal, takzvaně v uvozovkách, řekl to v rozpočtovém výboru, proto si půjčuji citát, pak musíme říci, že to musí platit také, ale i v případě obcí. I těm byl snížen podíl na DPH. Nejdříve od roku 2012 na 19,93 %, později v souvislosti se zvýšením RUDu obcí, ale obcí, které se nacházely v takzvané sedlině daňových výnosů na obyvatele, na stávajících 20,83 %. Přesně z identických důvodů, aby obce neprofitovaly na důchodové reformy, stejně tak jako to bylo v případě krajů. Stát mimoto, a to si neodpustím neuvést, v souvislosti s přechodným opatřením v souvislosti s potřebou stabilizaci veřejných rozpočtů ještě také ponížil podíl na daních ze závislé činnosti. A byť tato přechodná opatření již v letošním roce odezněla, šlo především o obnovení slevy na dani u pracujících důchodců, nižší procento, tedy 22,87 % podílu na dani ze závislé činnosti, zůstalo i pro letošní rok v platnosti. Dokonce v souvislosti s nálezem Ústavního soudu pracující důchodci nárokovali zpětně část daně za rok 2013 formou daňového přiznání, což, jak je známo, v souvislosti s takzvaným třicetiprocentním motivačním prvkem obcí na výběru této daně postihlo ve větší míře právě jejich daňové výnosy, ať už to bylo v roce letošním, nebo roce minulém. Uvádím to z jednoho prostého důvodu. Chci demonstrovat, že bohužel v posledních dvou letech se stát k obcím ve vztahu k rozpočtovému určení daní nechoval zrovna solidně. Mlčky toleroval nelogické nastavení rozpočtového určení daňových výnosů a sám na něm profitoval.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities