|

ps2013-031-03-007-215.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-09-17 ps2013-031-03-007-215 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

215. Ústní interpelace

Date2015-09-17
Meetingps2013/031
Agenda Itemps2013/031/215
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/s031130.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji. Budete mít doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím. Poslankyně Marta SemelováVážený pane premiére, já vnímám to, že jste se distancoval osobně jako předseda vlády od kroku vicepremiéra Bělobrádka, nicméně vy jste předseda české vlády a nesete určitou zodpovědnost. Pokud jde o stanovy, já vám budu citovat jiné, které jsou schváleny Sudetoněmeckým krajanským sdružením v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které je zaregistrováno v ČR. Zde je odsuzováno vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a podle nich patří před soud. Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství ČR a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku. Místopředseda PSP Jan BartošekOmlouvám se, paní poslankyně. Váš čas vypršel. Položte otázku na pana premiéra, jestli vás můžu požádat. Poslankyně Marta SemelováChtěla jsem se zeptat, jestli si skutečně myslíte, že pouhá distance od aktivity vašeho vicepremiéra je dostačující. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám. Pane premiére, prosím o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážená paní poslankyně, víte, on je problém s interpretací slova distancovat se. Mám pocit, že tak jak vy jste ho pronesla, takto to mé prohlášení neznělo. Já jsem se nedistancoval od toho kroku pana poslance Bělobrádka v tom smyslu, že bych s ním vyjádřil nesouhlas. Já jsem pouze informoval o tom, že pan místopředseda Bělobrádek ten krok učinil bez toho, aniž by k tomu byl schválen jakýkoli mandát vlády ČR. Z tohoto hlediska vystupoval jako soukromá osoba. Nicméně jeho krok vnímám jako gesto, které zapadá do naší snahy zlepšit vzájemné vztahy a hledat porozumění v Evropě počátku 21. století. Z tohoto hlediska jsem nekritizoval postup pana místopředsedy Bělobrádka, nicméně pokládám za důležité vždycky při takových příležitostech zmiňovat nejenom to, co se odehrávalo v létě roku 1945, včetně excesů, které nastaly při divokém vyhánění, protože nebyl jenom odsun, který byl organizován na základě rozhodnutí mocností a na základě Benešových dekretů. Bohužel bylo také divoké vyhánění, které mělo i řadu lidských obětí. Ale není možné hovořit pouze o tom, co se dělo v létě 1945, ale je potřeba také mluvit o tom, co se třeba dělo v květnu 1942, co se dělo v březnu nebo v říjnu 1938-39, prostě je potřeba mluvit o dějinách v jejich celku při každé takové příležitosti. Prostě byla příčina, byl následek a Československo bylo obětí tehdejší agrese. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám, pane premiére. Další v pořadí byl vylosován pan poslanec Leo Luzar se svou interpelací a připraví se pan poslanec Petr Fiala. Máte slovo. Poslanec Leo LuzarDěkuji. Vážený pane premiére, mé otázky budou směřovat k systému sociálních dávek a migrace. Všichni víme, že migranti momentálně všichni směřují do Německa a skandinávských zemí z jednoho prostého důvodu. Vědí, že jejich sociální systém a podpora, kterou tam jsou schopni obdržet, je mnohonásobně vyšší než v jiných státech EU, potažmo ČR. Přijde-li na přetřes pevné umisťování těchto utečenců i v jiných zemích EU, kde tento sociální systém není tak bohatý jako v těchto jmenovaných, jak bude vláda postupovat? Bude požadovat na tyto uprchlíky speciální prostředky, kterými bude dorovnávat ten rozdíl, aby u nás zůstali? Bude je zavírat do nějakých táborů, tam je koncentrovat a hledat nějaké řešení, aby nám po 180 dnech z toho tábora neodešli - ale upozorňuji, bez prostředků? Nebo bude hledat ze státního rozpočtu prostředky, aby mohli po 180, co z toho tábora odejdou, nějak fungovat v této společnosti a nebyli nuceni páchat kriminalitu, popř. najít si nějakou práci? To všechno jsou zátěže sociálního systému. Pokud na to Evropa vyčlení prostředky, při hrubém přepočtu na české koruny v rámci kurzu tyto budou nesrovnatelné s tím, co pobírá český občan v rámci sociálních dávek, natož platu. Jak to budete chtít vysvětlit českým občanům, že člověk, který je v táboře, případně nemá práci, protože nemá pracovní návyky, nezná jazyk, nemůže se tak rychle integrovat, pobírá dvoj- trojnásobek minimální mzdy ČR? Tyto otázky by měly zaznít na setkání předsedů vlád v rámci Evropské unie. Popřípadě druhá možnost je, že tyto bohaté státy sníží úroveň svých sociálních dávek na přiměřenou úroveň, jako je ve státech ČR, Maďarska, Bulharska, což ale bohužel nepředpokládám. Popřípadě zatraktivní pobyt v české zemi jiným způsobem, ale zajímalo by mě, jakým způsobem. Děkuji. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi nejprve, abych využil této příležitosti a řekl, jak vlastně vypadá otázka sociálního zajištění cizinců, kteří přicházejí na území ČR. Myslím si, že je potřeba, tak jako vždy, rozlišovat základní kategorie. Pokud jde o cizince, který je zadržený v souvislosti s neoprávněným pobytem na území ČR, a existují důvody pro jeho zajištění do zařízení pro zajištění cizinců podle příslušných zákonů, tak tento cizinec při svém pobytu v zařízení žádné příspěvky ani jiné finanční prostředky nedostává. Ustanovení zákona o pobytu cizinců pak dokonce stanoví, že cizinec je povinen uhradit náklady spojené se svým pobytem v zařízení pro zajištění cizinců. To je situace těch, kteří jsou zde zajištěni a nejsou žadateli o azyl. Pak je druhá skupina cizinců, což jsou žadatelé o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních. Tyto osoby mají přirozeně jinou situaci. Jedná se o azylová zařízení, která jsou zřízena v souladu s příslušným zákonem o azylu, a žadatelé o udělení mezinárodní ochrany ubytování v přijímacím středisku, tzn. ti, kdo mají ubytování v tomto přijímacím středisku, mají nárok na kapesné v souladu s ustanovením zákona o azylu. Výši kapesného stanovuje vyhláška a v tuto chvíli je stanoveno na 30 Kč za kalendářní den. To je tedy kapesné cizince, který požádal o azyl, je v pobytovém zařízení, kde je o něj postaráno, a má kapesné 30 Kč na kalendářní den. V pobytových střediscích, kde nemusí být poskytována strava a žadatelé o mezinárodní ochranu si sami vaří, je poskytován příspěvek ve výši životního minima v souladu s příslušným zákonem, tzn. tady je šance na poskytnutí příspěvku ve výši životního minima. V žádném z těchto případů se nemůže jednat o jakékoli zvýhodnění žadatele o azyl oproti jinému občanovi České republiky. Pokud jde o situaci v poskytovaných dávkách zemí EU, tak ta situace je velmi rozdílná, tzn. v Evropě není sjednocena legislativa a není sjednocena úroveň podpory např. pro žadatele o azyl v jednotlivých zemích. Vím, že např. v Německu, kde je podpora přirozeně vyšší než v České republice, se v současné době diskutuje o tom, zdali by ta podpora i nadále měla být vyplácena v hotovosti, nebo zdali by měla být transformována do podoby jakýchsi voucherů, poukázek na poskytnutí služeb v zařízeních, která se starají o žadatele o azyl. Takže i v těchto zemích, které mají vyšší podporu, se samozřejmě dnes vede diskuse o tom, jestli náhodou ta podpora nepůsobí motivačně v rámci stávajícího migračního proudu. K dalším vašim otázkám. Zatím v Evropě není dohoda o nějakém trvalém povinném přerozdělovacím systému. Diskuse běží. Počítá se nicméně s tím, že by Evropská unie přispívala určitou částkou příslušné zemi, která by se ujala žadatele o azyl a vyřizovala jeho azylové řízení. Dá se předpokládat příspěvek ze strany Evropské unie. Pokud jde o občany, kteří by u nás získali azyl a chtěli by v ČR žít, tak tam máme připravena integrační opatření, která by měla směřovat k tomu, abychom jim pomohli co nejlépe se do naší společnosti integrovat. Klíčová je otázka možnosti pracovat. V nové azylové legislativě, která je v tuto chvíli v parlamentu, se počítá s tím, že lhůta, kdy oni nemohou přijmout legální práci na území ČR, by se zkrátila na šest měsíců. To znamená byla by skutečně zkrácena nejnutnějším způsobem a po šesti měsících už by bylo možné využít nabídky našich zaměstnavatelů pro zaměstnání lidí, kteří čekají na vyřízení azylového řízení nebo už dostali azyl na území ČR.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities