|

ps2013-029-07-005-171.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-07-09 ps2013-029-07-005-171 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

171. Ústní interpelace

Date2015-07-09
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/171
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029269.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Dá se tedy předpokládat, že by dotace ze státního rozpočtu mohla činit někde kolem 180 mil. korun ročně, což by tedy znamenalo navýšení výdajů Státního fondu kinematografie k těm částkám, které on má v tuto chvíli k dispozici, to znamená, že ty výdaje by se mohly pohybovat kolem 390 mil. korun ročně, celkové výdaje fondu kinematografie. Samozřejmě podstatná část těchto prostředků jde na všechny aktivity, které souvisí s podporou českého filmu. Já jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí vlády, pokud získá podporu Parlamentu a zákon začne platit, bude znamenat výrazný impuls pro podporu české kultury, jejíž klíčovou součástí je česká kinematografie. Myslím si, že se tím přiblížíme vyspělým evropským zemím, protože když jsme připravovali tuto novelu zákona, tak jsme i analyzovali, jak vypadá podpora v jednotlivých státech Evropské unie, a ukazuje se, že v těch státech, které zažívaly a zažívají boom v oblasti kinematografie, což jsou zejména skandinávské země, ale i některé další státy ve středu Evropy, jako je třeba Rakousko, tak tyto země mají výrazně vyšší podporu kinematografie z prostředků ať už tedy soukromých, nebo státních ve formě subvencí. Stávající forma podpory a stávající úroveň podpory v České republice vůči naší národní kinematografii výrazně zaostávala. Neznamená to snad, že bychom se těmito prostředky dotáhli třeba na úroveň Dánska, ale jsme schopni konkurovat alespoň, řekněme, zemím v bezprostředním okolí, jako je Slovensko, Polsko nebo zčásti Rakousko. Takže dojde k podstatnému systémovému navýšení podpory české kinematografie. My si od toho slibujeme to, že bude podpořeno více nových filmových projektů, že tyto nové filmové projekty budou moci být podpořeny podstatnými částkami, které zjednoduší jejich financování. Samozřejmě státní fond není a ani nemůže být jediným zdrojem financování výroby nových českých filmů, ale pokud se podaří zvýšit poskytované částky a počet podpořených projektů, tak to samozřejmě bude i určitá pobídka a motivace pro soukromé investory v této oblasti. Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, tak ten ohled vlády, který stál za touto novelou zákona, není veden jenom snahou podpořit český film, ale je veden také snahou podpořit zaměstnanost. Ukazuje se i na základě analýz, které byly zpracovány fondem kinematografie v minulosti, že tato forma podpory umožňuje jednak generovat i privátní investice a jednak pozitivně působí na vytváření a tvorbu nových pracovních míst v oblasti služeb, v oblasti tradičních odvětví, která v České republice byla rozvíjena v minulých letech, protože česká kinematografie je pojem, je pojem už skoro sto let, a já si myslím, že je dobře, pokud bude schválen tento návrh zákona, že budeme moci na tu silnou tradici v České republice navázat i v příštích letech. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Poslankyně Dana VáhalováJá bych chtěla poděkovat za to, že Státní fond kinematografie bude mít k dispozici od roku 1993 největší podporu, nejvyšší částku k podpoře českého filmu, a věřím, že ta podpora bude i tady v Poslanecké sněmovně. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováI já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana FischerováAno, děkuji. Vážený pane premiére, já ve své interpelaci se dnes budu věnovat krátce tématu, které je velice aktuální zejména pro státy eurozóny, potažmo státy Evropské unie a samozřejmě i pro Českou republiku, což je otázka Řecka a eura. Chtěla bych se vás - já už se přímo budu ptát - tedy zeptat, s jakými stanovisky pojedete na nedělní mimořádný summit Evropské unie. To je jedna otázka. Konkrétně: Podporujete odchod Řecka z eurozóny? Anebo si myslíte, že by Řecko mělo nadále setrvat u eura? A není podle vás jednou z příčin současného stavu, tedy kromě špatného hospodaření levicových vlád, také právě přijetí eura? Neměla by země, která má právě euro a hospodářství je nyní v této situaci, mít možnost platbu eurem opustit? To byly dotazy na vás, pane premiére. Děkuji vám za odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji paní poslankyni a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážená paní poslankyně, vývoj kolem jednání mezi Řeckem a Evropskou unií je podrobně sledován a komentován v České republice. Já se tedy nesoustředím na nějaký popis celé chronologie, ke které došlo. Jenom chci připomenout, že řecká krize vypukla v letech 2009-2010. Tehdy světová finanční krize obnažila do té doby méně viditelné problémy řeckých veřejných rozpočtů. Počínaje rokem 2010 pak nastává období určité snahy Evropské unie Řecko stabilizovat. Byly realizovány dva programy, které postupně umožnily, aby se část řeckého dluhu přenesla do vlastnictví evropských institucí, a těsně předtím, než ten druhý program vypršel, nedošlo k dohodě mezi Řeckem a eurozónou o tom, za jakých podmínek má být tento druhý program dočerpán. Čili ten druhý program podpory Řecka skončil a v tuto chvíli jsme ve fázi, kdy Řekové posléze v referendu odmítli podmínky, za kterých mělo být Řecko ještě z toho druhého programu financováno, a současně řecká vláda v uplynulých hodinách požádala Evropskou unii, resp. eurozónu, o další finanční pomoc. Čili jsme nyní v situaci, kdy Řecko žádá eurozónu o další finanční pomoc a na straně eurozóny se jedná o tom, zda je možné a za jakých podmínek je možné Řecku další finanční pomoc poskytnout. Řecko tedy nežádá o vystoupení z eurozóny, ale Řecko žádá o pomoc ze strany eurozóny a jedná se o těchto podmínkách. Z toho také vyplývá role České republiky v celém tomto procesu. My nejsme členy eurozóny, to znamená nepodílíme se a ani jsme se nepodíleli v minulých letech na rozhodování o tom, za jakých podmínek má být Řecku pomoc poskytnuta. To bude teď otázkou jednání ministrů financí eurozóny a pravděpodobně potom také předsedů vlád a prezidentů zemí eurozóny, to znamená zemí, které platí eurem, které se budou muset ve finále vyjádřit k tomu, jestli ten řecký návrh, který Řecko slíbilo poslat dnes, nebo snad zítra, tak jestli ten řecký návrh bude přijatelný pro to, aby pokračovalo financování Řecka, pomoc Řecku ze strany eurozóny. Velkým problémem, který samozřejmě zvyšuje tlak na čas, na časové řešení, je problém nedostatku hotovosti v řeckém finančním systému. Jak jistě víte, byly uzavřeny řecké banky a řecké banky byly v posledních měsících financovány evropským nouzovým mechanismem ze strany Evropské centrální banky. Evropská centrální banka se nechala slyšet, že bude schopna zajistit toto nouzové financování nejdéle do konce tohoto týdne. Já myslím, že stanovisko Evropské centrální banky je pochopitelné, protože jestliže řecká vláda nebyla schopná splnit své závazky vůči splátce půjčky ze strany Mezinárodního měnového fondu, jestliže v tuto chvíli není zřejmé, jakým způsobem bude řecká vláda schopna splnit své závazky vůči Evropské centrální bance, které budou splatné ještě v měsíci červenci, tak těžko bude mít Evropská centrální banka titul pro to, aby mohla nadále nouzově financovat řecký finanční systém. Myslím si, že se blíží rozuzlení v krátkém čase, a je tedy zřejmé, že v tuto chvíli je na tahu Řecko, které požádalo o pokračování finanční pomoci. V tuto chvíli jsou na tahu ministři eurozóny, jsou na tahu evropské instituce, to znamená Evropská komise, Evropská centrální banka, je na tahu Mezinárodní měnový fond a bude záležet na jejich stanovisku k reformnímu plánu, který slíbila řecká vláda představit, zdali bude možné, aby Řecko dostalo nějakou další pomoc či podporu. Je docela dobře možné, že pokud dojde během víkendu k dohodě, tak ta pomoc či podpora Řecku bude spíše krátkodobá, to znamená bude poskytnuta nějaká krátkodobá překlenovací půjčka, a ty podmínky eventuálního třetího balíčku budou ještě dojednávány v následujících týdnech, protože si těžko dokážu představit, že veškeré podrobnosti strukturálních reforem, které Řecko bude muset realizovat, budou dořešeny během tohoto víkendu. To si myslím, že bude velmi obtížné. Očekávám tedy politické rozhodnutí, nějaký politický signál směrem ve vztahu k Řecku, a Řecko současně musí projevit jasnou vůli, že je připraveno oplátkou za to, že eventuálně bude pokračovat podpora ze strany eurozóny, že je schopno realizovat reformy, které podpoří jeho hospodářský růst a zlepší stav jeho veřejných rozpočtů.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities