|

ps2013-027-02-019-131.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-04-29 ps2013-027-02-019-131 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

131. Informace předsedy vlády ČR pro PS PČR ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. 12. 2014 /sněmovní dokument 1981/

Date2015-04-29
Meetingps2013/027
Agenda Itemps2013/027/131
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/s027076.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Ráda bych vás v souvislosti informovala, že Česká republika není v Evropě jediným ostrůvkem, kde je práce norského sociálního úřadu podrobována v souvislosti s případem vlastních občanů tvrdé kritice. Jsem informována o tom, že velké protesty probíhají v současnosti např. v Litvě, která řeší případy hned několika svých rodin. Aktuálně budí pozornost případ sedmiletého chlapce, který dobrovolně prchal od norských pěstounů za svými příbuznými do Litvy, ale ze sousedního Švédska byl vrácen do Norska, aniž by byla doposud rodina informována o tom, kde se chlapec nachází. Ve světle tohoto a dalších případů není tedy případ rodiny Michalákových v Norsku ničím výjimečným. Mám zde případy další. Chlapec Edmund, Litva, 2,5 roku. O jeho matku Juliu Daivu se Barnevern zajímal v těhotenství, protože v důsledku v minulosti utrpěného traumatu navštívila psychologa. Edmunda odebrali v pěti měsících. Zanedbávání péče nebylo prokázáno. Malého přivezli rodičům pouze na křtiny a smí ho vidět čtyři hodiny ročně. Eddie Hernehult, syn Švéda a Rumunky. Autista. Odebrán násilím v roce 2013 ve věku 14 let. Důvod - zanedbání péče. Přes pěstouny, kteří byli silní kuřáci, se dostal do pečovatelského domu pro postižené děti. Jeho rodiče o něj stále bojují. Tyler, syn Američanky. Odebrán v 19 měsících pro údajně špatné prospívání spojené se stravou. Kontakt s dítětem matka zakázaný, aby nemohla dítě unést do Spojených států amerických. Syna neviděla od září 2014. Dvě brazilské děti. Matka Daiane Alves Lopes. Důvodem odebrání byl nízký věk matky, 20 roků. O své děti bojuje. K norskému soudu dojíždí z Itálie, kam se odstěhovala ještě během třetího těhotenství, aby po porodu nevzali i třetí dítě. Jan Matheo, rodiče Norové, odebrán krátce po porodu 39leté matce s odůvodněním, že ohrozila dítě, když s ním na hrudi usnula v křesle. Těhotenství matka i s rodinou prožila ve speciálním zařízení, kde byla nucena pobývat, protože sociální služba si dohledala její minulost z pubertálního věku. Doma téměř dvacetileté dítě. Soudně se bránila pobytu v zařízení a bojuje i o své dítě. A úplně čerstvý případ holčičky Maxine, odebrána jako plně kojené dítě ve 2,5 měsících. Dcera Norky a Slováka. Důvod odebrání je údajně nedostatečný oční kontakt, vypozorovaný během pravidelných a neohlášených návštěv sociálních pracovnic v rodině po návratu z porodnice a fakt, že matka je nedoslýchavá. Ačkoli je holčička plně kojená, matka povolený kontakt jednou za 14 dní. Dítě je u pěstounů na neznámém místě. Minulý týden Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci kritizující země, které odebírají děti rodičům ukvapeně, bez toho, že by jim nabídli reálnou alternativu. Přestože žádné země nejsou v tomto usnesení výslovně jmenovány, všichni věděli, že hlasují zejména o Norsku a Velké Británii. Vím o tom také z toho důvodu, protože v lednu schválil výbor Parlamentního shromáždění jednomyslně usnesení, kde jsou doložena čísla. Také na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla předložena petice Litevců, kterou podepsali i někteří z našich poslanců, za což jim osobně děkuji. Ukazuje se, že kauza Evy Michalákové není ojedinělá a že Norsko v oblasti péče o děti závažné systémové nedostatky a zdaleka není kritizováno pouze námi. Dnes je již otevřeně kritizují vlády pobaltských států či Turecka. Ukazuje se rovněž, že v rámci Norského systému existují místní úřady postupující drakoničtěji než ostatní, které se v seznamu kauz objevují častěji než jiné. Jde např. o Barnevern v Lillehammeru a Barnevern v Drammen, pod který spadá mimo jiné Eva Michaláková. Pokud se vrátím ještě k osudu malé, dvouapůlměsíční Maxine, dobrou zprávou je, že Slovensko již informovalo, protože otec je Slovák a Maxine také slovenské občanství, že Slovensko již informovalo norskou vládu o svém záměru vstoupit do řízení jako třetí strana sporu, a prakticky se tedy říci, že Slovensko převzalo diplomatickou ochranu. Na konci května se pak proti norskému postupu vůči rodinám protestovat hned v několika evropských metropolích. Hlavní demonstrace se přitom podle mých informací uskuteční přímo v Oslu, protože odvahu zveřejňovat svoje případy tam stále více rodin. Podělím se s vámi tedy o drobnou perličku. Jedna z hlavních organizátorek protestů je mladá Norka, které podle dostupných informací odvezli dítě přímo z nemocnice krátce po jeho narození, a její případ řeší shodou okolností úplně stejný úřad jako případ rodiny Michalákových, tedy Barnevern v Nedre Eiker. Dávalo by to možná naději, že pochybné postupy aplikuje vůči vlastním i zahraničním rodinám pouze jeden místní úřad Barnevernu. Oficiální a nedostačující odpověď Norska, kterou máme před sebou, ale bohužel takovou domněnku spíše vyvrací. Naším cílem nemá být boj proti norskému státu. Je však zřejmé, že Norsko v určité oblasti problém, který neumí samo řešit. To se může přihodit každému státu, i demokratickému, postupem času. A od toho zde také existuje mezinárodní mechanismus ochrany lidských práv. A nyní již přicházím k předložení návrhu usnesení a vysvětlení jednotlivých bodů. Protože Norsko mlčí a nesděluje nám odpovědi na zásadní otázky, které se dotýkají českých občanů, navrhuji vám takovéto usnesení. První návrh pochází z minulé schůze a navazuje na usnesení, které jsme přijali v prosinci. Tehdy jsme vládu především požádali, aby zjistila, jaké jsou důvody odebrání dětí Michalákových a jejich rozdělení do různých pěstounských rodin, protože nikdy nemůžeme vyloučit, že takové důvody skutečně existují, že jsou to důvody legitimní a pochopitelné. Proto bylo třeba dát norským úřadům možnost jejich pozici vysvětlit. Jak vyplývá z informace předsedy vlády, která nám byla předložena, česká vláda tento úkol splnila. Nedostala však uspokojivou odpověď. Norská vláda se vymlouvá na to, že nemůže zasahovat do činnosti jednotlivých místních úřadů, přestože nad nimi možnost systémové kontroly a přestože za jejich činnost nese právní odpovědnost před mezinárodním společenstvím, a tedy i vůči České republice. Jak vyplývá z informace pana premiéra, Norsko porušuje čl. 37 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, které je Norsko smluvní stranou. Bude to také další část mého návrhu na usnesení. Norská reakce dává za pravdu obavám, že k odebrání dětí a k jejich rozdělení došlo bez relevantních důvodů, že norské úřady, když měly nějaká podezření a děti odebraly, nevrátily je rodičům poté, co se takto podezření nepotvrdila, a že pokud měly podezření, že rodina není zcela funkční podle jejich představ, nenabídly této rodině vůbec žádnou pomoc. Je tedy namístě přikročit k naplnění bodu IV našeho prosincového usnesení a potvrdit jej. Návrh usnesení, který vám předkládám, tedy nejprve okomentuji obecně a pak v podrobné rozpravě načtu, abyste věděli, o čem hlasujeme. Bere na vědomí v bodě I informaci předsedy vlády, a to včetně ústního doplnění posledního vývoje, kterého se nám zde, předpokládám, dostane. Bod II - konstatuje, že vláda splnila první část zadání a požádala Norsko o příslušná vysvětlení. Ano, to je pravda. Nedostalo se však uspokojivé odpovědi. Bod III - žádá vládu, a to pak přečtu v podrobné rozpravě, aby v kontaktu s Norským královstvím dbala na dodržování ustanovení Vídeňské úmluvy podle č. 37 o konzulárních stycích. Bod III/2. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na čl. 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče, a aby o svých zjištěních nejpozději do 31. července 2015 informovala Poslaneckou sněmovnu.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities