|

ps2013-026-07-009-031.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-04-07 ps2013-026-07-009-031 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

31. Návrh poslanců Soni Markové a Stanislava Mackovíka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 126/ - prvé čtení

Date2015-04-07
Meetingps2013/026
Agenda Itemps2013/026/031
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/s026233.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Okamžikem novelizace, nebo zrušení regulačních poplatků, které nejsou regulační, máme znovu naplněné ordinace a ty ordinace fungují zase zcela jiným mechanismem. On ten regulační poplatek u specialistů vlastně dělal to, že pojišťovna například jednou ročně platila komplexní preventivní vyšetření. To samozřejmě smysl má v celé řadě oborů, ta preventivní vyšetření skutečně jsou schopna dosáhnout toho preventivního efektu, kterým je jediná věc - snížení úmrtnosti na diagnózu, která se preventivně vyšetřuje. A pochopitelně ti pacienti, když měli takovéto vyšetření hrazené, si samozřejmě hlídali to, aby tam nešli častěji, aby nemuseli platit ten poplatek, a na druhou stranu všichni lékaři se zajímali o to, aby si své pacienty uhlídali, aby je na to preventivní vyšetření dostali. Ten dopad toho byl skutečně obrovský. V řadě ordinací ta preventivní vyšetření začala představovat skutečně zásadní součást praxe těch ambulantních specialistů. Tak zásadní, že to představovalo tři čtvrtiny veškeré jejich činnosti. A dneska jsme znovu v situaci obrácené, že tři čtvrtiny jejich činnosti jsou vyšetření vlastně na přání pacientů, kdy zdůvodnění toho vyšetření vlastně není žádné, v mnoha případech si pacient nebo pacientka přichází popovídat. Já to chápu, jsme země, kde si není s kým popovídat, nemáme tu mnoho věřících, kteří by si povídali se svým farářem, nemáme tu žádné instituce, které by se o to staraly, tak to dělají lékaři, ale dělají to bohužel z prostředků, které jsou určeny k léčbě pacientů. Já bych se tomu nebránil, s pacienty je potřeba hovořit. Ale těch prostředků ve zdravotnictví je tak zoufale málo, že každý jejich úbytek prostě znamená naprosto fatální negativní dopad do kvality poskytované péče. Byli jsme ujišťováni o tom, že výpadek těch prostředků, které nebyly regulační, bude nahrazen. V tuto chvíli víme naprosto bezpečně, že nahrazen není, že zhruba asi tak polovina chybějících prostředků, které jsou dané těmi regulacemi, bude vyplacena v nějaké podobě. Musely se na to uvolnit prostředky z jiných kapitol zdravotnických. A ta druhá polovina nahrazena nebude. To je samozřejmě, když víme, že se pohybujeme v řádu výpadku někde okolo 4 miliard, když to sečteme všechno dohromady, tak to je výpadek, který je velmi zásadní a velmi zásadním způsobem, tak jak jsem již říkal, ovlivňuje celý další vývoj toho léčebného procesu u nás. Já nevím, jak máte možnost vidět zdravotnická zařízení, jak často do nich chodíte, ale pravda je, že léčebny, které jsou vlastně z toho hlediska zdravotně sociálního velmi speciální, ať jsou to léčebny dlouhodobě nemocných, ať jsou to psychiatrické léčebny, hlavně psychiatrie pro děti, jsou zařízení, která dneska vůbec nemají z čeho hradit svůj provoz. Sebrali jsme jim prostředky na stravu, oni je musí tedy nahradit z něčeho jiného, ale oni vlastně žádnou zásadní platbu, kterou by mohli vydělat, nemají. To jsou zařízení, která nemají v seznamu zdravotních výkonů žádné výkony, za které by mohla dostávat nějaké prostředky. Ona mají nějakou paušální platbu na hlavu a ta paušální platba prostě nekryje ani režijní náklady té nemocnice. Co to znamená? Ty nemocnice, které začaly konečně fungovat trošičku lépe za těch 30 - 50 - 80 nebo dokonce 100 korun, se zase vrátily k tomu svému původnímu stavu. To znamená, ošetřovatelská péče musí jít rapidně dolů, protože musí snižovat stavy ošetřovatelek. Samozřejmě že dopad na celou péči je naprosto zásadní, protože u těchto třeba nemocných, psychiatricky nemocných dětí otázka té péče je vlastně to jediné, co mění jejich výhled do dalšího života. Totéž se týká těch starých lidí, a všechny nás to bude jednou čekat, a já, protože to tam dobře znám, bych vám to velmi nepřál, abyste museli v takto financovaných nemocnicích stonat. Jistě je to nezajímavé povídání, ale to povídání má svůj význam. Ono to totiž znamená, že na základě populistického gesta, protože to je čistý populismus, nikdo, kdo s ním nepracuje, neví, jak negativní to má dopad, na základě tohoto populistického gesta jsme se pomstili svým občanům, a bohužel jsme se pomstili těm, kteří jsou nejslabší, kteří mají nejmenší možnost se bránit. Teď tady máme zákon, který se snaží zrušit úplně všecko a zase to dát všecko bohatě a široce zadarmo všem. A ono nic není zadarmo, všecko něco stojí. A bohužel to, co je zadarmo, nestojí za moc. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji, pane poslanče. V průběhu jednání jsem se dozvěděl, že není přítomen pan zpravodaj Igor Nykl, takže nyní budu potřebovat, abychom procedurálně odhlasovali nového zpravodaje pro prvé čtení. Mám zde návrh, aby zpravodajem byl pan Rostislav Vyzula. Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby došlo ke změně zpravodaje u tohoto čtení, aby se jím stal pan poslanec Rostislav Vyzula. Je to hlasování s pořadovým číslem 121. Přítomných poslankyň a poslanců je 155, pro návrh 104, proti žádný. Takže zpravodajem pro první čtení byl určen pan poslanec Vyzula. Já vám děkuji. Budeme pokračovat v jednání. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Leoš Heger. Poslanec Leoš HegerDobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem si oddechl, že už máme řádného zpravodaje, takže snad nebude moje vystoupení vyškrtnuto jako zmatečné. Dovolím si pokračovat v tom, co tady už sdělil pan docent Svoboda. Ten návrh, který je zde předložen, má důvodovou zprávu, ve které je, bych řekl, šťavnatě popsáno, jak regulační poplatky vedly ke zbídačení našich chudých. Ale kromě toho tam jsou ty dvě věci, které se obvykle při recyklaci návrhů okolo regulačních poplatků diskutovaly, a to je, jestli je regulační poplatek regulující a jestli přináší peníze. Tak to, že je regulující, nebo byl regulující, nebo řada těch poplatků byla, už tady docent Svoboda docela fundovaně vysvětlil. Já k tomu musím dodat jen to, že studie, kterou udělal Ústav pro zdravotnickou informatiku a statistiku někdy v roce 2013, myslím jasně prokázala, že ty poplatky byly regulující dlouholetě asi na úrovni 10 %. Ale to, co dokonce i levice ve zdejší Sněmovně uznávala, tak bylo, že zejména byly regulující ty poplatky na pohotovosti, kde to snížení zůstalo proti rokům před zavedením poplatků asi o 30 %. Takže tady ten efekt regulační byl jasný. A druhá část té argumentace, že poplatky nepřinesly žádné peníze, zní z hlediska dnešního poznání, kdy ty poplatky už jsou prakticky všechny zrušené a ty zbývající jsou relativně zanedbatelné co do objemu peněz, tak v této fázi už je jasné, že ty regulační poplatky těch čtyři pět miliard do našeho zdravotnictví přinesly. Jsou to peníze, které každoročně dnes budou chybět, přestože byly vykompenzovány jinými možnostmi, ale mohly tady být.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities