|

ps2013-025-07-009-079.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-02-12 ps2013-025-07-009-079 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

79. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - prvé čtení

Date2015-02-12
Meetingps2013/025
Agenda Itemps2013/025/079
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025236.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekMožná bych jenom do rozpravy řekl několik poznámek k diskusi. Rád bych ještě jednou zdůraznil, že tady v této dohodě, kterou předkládám, protože se Česká republika zavázala, že bude ratifikovat tuto dohodu stejně jako ostatní členské státy, že ji předkládám jako dohodu, která se týká přidružení, a ne členství Ukrajiny, protože se to pořád v rozpravách nerespektuje. Já bych chtěl znovu připomenout, že dohoda o přidružení pro Českou republiku byla přijata na začátku devadesátých let minulého století a tato dohoda ještě samozřejmě nebyla rozhodnutím o tom, že Česká republika se bude ucházet o členství. Tak bych byl rád, kdyby toto se mělo na paměti při diskusi a nedocházelo opakovaně ke směšování dohody o přidružení s dohodou o členství. Účel té dohody je, jak víte, právě to, aby se provázaly a prohloubily hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Já vím dobře, že v této chvíli asi událostí, která by tu měla být zmíněna, protože je teď úplně zásadní pro další vývoj na Ukrajině, jsou jednání, která probíhají v Minsku ve formátu Ukrajina, Rusko, Německo a Francie, protože se jich zúčastní především prezidenti Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Jestli dovolíte, tak já bych vám jen ve dvou minutách řekl, co se v této chvíli v Minsku děje, protože to nepřímo souvisí s touto dohodou. Podle informací, které mám přímo z Minsku, se v celonočním mnohahodinovém jednání nakonec zástupci shodli na zhruba dvanácti základních bodech memoranda, které by mělo být přijato a podepsáno. Problém je kolem posledních dvou bodů memoranda. Věcně ten úplně základní problém, který způsobuje, že to jednání stále pokračuje a ještě do této chvíle neskončilo, je v tom, že je problém vytyčit demarkační linii. Tu linii, která je bodem dotyku nebo prostorem dotyku, ze které by se měly odstranit těžké zbraně a která by se měla respektovat oběma stranami. To, co se celkem předpokládalo, že bude problém, že strana separatistů má jinou představu o tom, kudy by ta linie měla vést, než je představa, kterou má Ukrajina. A pokud je mi známo, tak to je v této chvíli tím základním kamenem sporu a důvodem toho, proč ta jednání vlastně do této chvíle neskončila. Nicméně já od začátku podporuji tuto diplomatickou aktivitu Evropy, Evropské unie a evropské diplomacie, protože jsem přesvědčen, že to je nejlepší cesta, jak situaci na výchově Ukrajiny změnit a zastavit násilí. Přesto jsem stále přesvědčen, že i ten fakt, že jednání probíhají tak dlouho, je zároveň vyjádřením určité dostředivé síly a zájmu zúčastněných dohodu nalézt. Zároveň jsem si vědom toho, že nejde o to, mít dohodu o příměří nebo míru na papíře, ale že je třeba jí dosáhnout v tom prostoru, ve kterém se stále bohužel bojuje. Přesto se domnívám a jsem přesvědčen, že jednání se doberou nějakého výsledku a že ti, kteří strávili tolik hodin vyjednáváním textu memoranda, neřeknou nakonec, že se to nepovedlo. Jsem přesvědčen, že diplomatická cesta k řešení krize na Ukrajině se ukáže být správnou. Jsem rád, že evropská politika nečeká a že se účastní a snaží za každou cenu to dotáhnout do výsledku, který bude znamenat ukončení střelby, stažení těžkých zbraní a stažení - což je mimochodem také předmětem toho jednání - všech cizích vojáků nebo těch, kteří do toho prostoru přišli odjinud. To je také předmětem toho jednání a dokonce i s tím už byla, pokud vím, určitá shoda. Ze všech informací, které mám, se domnívám, že to pořád postupuje směrem, který bychom potřebovali, nicméně stále není konec a rozhodně vyhráno samozřejmě zdaleka není. Říkám to tady proto, že asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou je také něčím, co bylo výsledkem jednání. Rád bych tady ještě jednou připomněl, že v těchto jednáních poprvé sehrálo roli také Rusko. Já si dovolím znovu vám připomenout, co už jsem tady říkal, že implementace ekonomické části dohody o volné zóně obchodu byla odložena, to znamená, teď je tady asociační dohoda, ale implementace ekonomické části se odkládá až do 31. prosince 2015. To bylo rozhodnuto v jednáních mezi zástupci Evropské unie, Ukrajiny a Ruska. Důvodem je, že na ruské straně byla obava, že toto ovlivní obchodní výměnu mezi Ukrajinou a Ruskem, a Rusko tím, že Ukrajina akceptovala to, že se platnost ekonomické dohody odloží, tak Rusko výměnou za tento krok přislíbilo, že neuvalí na Ukrajinu v tomto roce žádné obchodní restrikce. To, co tady říkám, že z krize politické, ale vlastně na Ukrajině i ekonomické se lze dostat pouze jednáním. A Evropa by se v tom měla snažit pomoci, především proto, že Ukrajina a její konsolidace, nebo naopak tragický vývoj je něco, co by nesmírně ovlivnilo bezpečnost Evropy, stabilitu Evropy ekonomickou i bezpečnostní. Proto se domnívám, že je to věc, které bychom se měli věnovat, a já vám tady ještě jednou dnes navrhuji, abychom to pustili do prvního čtení a o asociační dohodě se vážně bavili ve výborech Sněmovny. To je moje prosba na vás. Doufám, že se to povede. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu ministrovi zahraničí. Nyní prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se hlásí o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan MládekVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říci několik slov na téma dohody o přidružení s Ukrajinou. Kolega Zaorálek tady velmi výrazně zmínil politický rozměr a já považuji za potřebné zde vystoupit, protože dohoda o přidružení je především dohodou o volném obchodu, a to se trochu ztrácí z debaty, která tady probíhá už delší dobu. Tento ekonomický rozměr je velmi důležitý, protože je prohloubena komplexní oblast volného obchodu. DCFTA, kterou vám zde dnes představujeme, je součástí Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Ukrajinou. Jejím cílem je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi EU a Ukrajinou, přispět k rozvoji ukrajinské ekonomiky prostřednictvím otevírání trhů, a to zejména postupným odstraňováním cel a kvót, harmonizací legislativy, která ovlivňuje obchod, a přibližováním ukrajinské ekonomiky standardům Evropské unie. Ukrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Vzájemné hospodářské vztahy se od roku 1993 vyvíjely pozitivně, vývoz na Ukrajinu vzrostl od té doby na desetinásobek. V teritoriálně orientovaných exportních strategiích byla v posledních letech vždy řazena mezi jednu z prioritních zemí. Celkový obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2013 téměř 56 miliard, český vývoz činil 32 miliard. Aktuálně nastavené celní tarify jsou relativně nízké, a proto DCFTA je důležitá především z důvodu odstranění netarifních překážek obchodu. Zásadní je fakt, že další liberalizací vzájemného obchodu se i českým firmám otevře trh zhruba se 45 miliony obyvatel. Také je ovšem pravda, že výsledky minulého roku budou výrazně horší než výsledky roku 2013, a to bohužel nejenom díky konfliktu na východní Ukrajině, ale díky velmi neuspokojivé situaci v ukrajinském hospodářství obecně.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities