|

ps2013-025-06-015-047.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-02-11 ps2013-025-06-015-047 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

47. Návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré, Josefa Vondráška, René Čípa, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a Alexandra Černého na vydání zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetkovém přiznání) /sněmovní tisk 235/ - prvé čtení

Date2015-02-11
Meetingps2013/025
Agenda Itemps2013/025/047
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025209.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Ten hlavní rozdíl je, že my vlastně navrhujeme speciální povinnost vykazovat majetek a k tomu i speciální kontrolní postup. A kritika, kterou také znám nějakých deset patnáct let, jeden z argumentů proti je, že tento speciální postup přináší agendu navíc, která bude mít náklady, bude obtěžovat. Někteří používají expresivních výrazů, že je to buzerace chudáků, kteří se domohli klopotně nějakého majetku a teď mají vyplňovat nějaký papír. Dnes tedy žijeme v IT době, takže nějaký elektronický formulář. tedy tvrdím, že to není takové drama, protože si myslím, že elektronický formulář mnohé věci usnadňuje, že nastavení hranice povinných osob je takové, že se to vlastně u fyzických osob, když vezmete desetimilionovou hranici, tak kolik máme takových multimilionářů? Řekněme skromný odhad 50 tisíc. To by musela zvládat ona agenda. Možná že by se to v této podobě dokonce dalo zvládnout agendou tak, jak existuje na berních úřadech. Naopak ten vládní uvažovaný návrh, a lze pro něj nalézt podobu v řadě evropských zemí, ten by předpokládal daleko větší iniciativu čerpat z různých existujících informací, jako jsou rejstříky atd., aktivně s nimi pracovat a hledat ten problém. To by samozřejmě znamenalo možná přijímat lidi navíc. Například v Německu kvůli tomu mají vedle standardního berního úřadu zřízený speciální úřad, který se věnuje hledání daňových úniků. Pochopitelně daňové úniky jsou důležité, takže nějaký náklad tímto směrem je reálný, ale je otázka, jestli projekt, tak jak ho znají v některých zemích, je dostatečně efektivní. A my se domníváme, že tento nástroj je plošnější, umožňuje ucpat některé díry a obcházení systému, který zvažuje vláda, a myslíme si, že přinejmenším stojí za diskusi. V podstatě se přimlouvám, abyste to pustili do druhého čtení. Je to nastaveno, a zopakuji, mohli jste si to samozřejmě přečíst v důvodové zprávě, je to nastaveno tak, že pro povinné fyzické osoby je navržena hranice desetimilionová, což je číslo, o kterém, pokud vím, uvažuje i vládní návrh. Jsou tam i právnické osoby. A vím, že k zavedení této povinnosti, byť to bylo jak za Masaryka, tak za Kočárníka, jsou výhrady zejména z oblasti představitelů zaměstnavatelských a podnikatelských, ale právě když tam zrušíme právnické osoby, tak vlastně vytvoříme jeden kanál, kterým lze unikat a obcházet ten systém, který by měl dopadat plošně nejenom na osoby veřejně činné, ale na různé bratrance, sestřenice a různé spřátelené osoby, které by pak vesele mohly hromadit majetek sporným způsobem i nadále. Čili to je základní parametr a základní rozdíl oproti tomu, co se diskutuje někde jinde. Je jasné, že tam musí být vymezený majetek, v zákoně jste si mohli přečíst, že je vymezen negativně. Jinými slovy řečeno, je tam konkrétní výčet majetku, který je osvobozen. Neříkám, že ten seznam je dokonalý či vyčerpávající. Lze ho uhladit, ale myslím si, že to hlavní tam je. Celý mechanismus, abych to zjednodušil pro vaši představu, kdo se tím dosud nějak detailněji nezabýval, tak jde o to, že by se zavedla povinnost pro ty osoby za prvé na začátku provést prohlášení ke stavu majetku, a pak s odstupem dávat přiznání, a z těchto dvou dokumentů by se zjišťoval rozdíl a indikovalo by to případné problém a řešení problémů. Povinnost bez sankce je samozřejmě bezzubá, takže je jasné, že dát příslušné prohlášení či přiznání by mělo být pod sankcí. Vzhledem k tomu, že nejsme na půdě trestního práva, tak by to bylo v rámci přestupkového řízení, což si myslím, že je zcela adekvátní postup. Pokud jde o povinnost, která by takto měla fungovat, tak se vlastně vyhýbáme problému, který řeší, jak sleduji, vládní návrh a je velmi diskutovaný a to je, že v případě iniciativy berních orgánů, že se nedostanete do situace tzv. prekluze a že nemusíte řešit tzv. falešnou retroaktivitu, což je žhavé téma, které se směrem k tomuto návrhu diskutuje, a dokonce se zvažuje, že ve vládní variantě by to mohlo vést k soudům a arbitrážím. Co je ještě důležité, abych v tomto úvodním slově zmínil, tak je vládní stanovisko. Máte, přečetli jste, seznámili jste se. Podtrhl bych, že vláda v době, kdy to stanovisko dala, tedy to bylo, tuším, loni v létě, zaujala stanovisko neutrální. Čili ne vyloženě odmítavé, i když tam samozřejmě vytýká celou řadu problémů, ale troufnu si říct, že pokud je srozuměnost s koncepcí, resp. poměřit tuto koncepci s připravovanou vládní koncepcí, tak to není rozhodně důvod, aby tento tisk byl zablokován v prvním čtení. Vazba na daňový řád je jeden z argumentů, které se tam objevují. Ale řekněme si rovnou, že pokud se diskutuje o prohlášení k majetku, které se objevuje v daňovém řádu, tak to je trošku jiný instrument. V daňovém řádu je to prohlášení k majetku v případě , že jsme se dopracovali problému a je tam exekuční řízení. A rovněž je pravdou, že daňový řád je norma, která by k tomuto speciálnímu zákonu vlastně měla mít pouze subsidiární charakter. Připouštím, že to může mít legislativní nedostatky. Koneckonců vládní legislativci mají daleko větší kapacitu, ale tyto nedostatky myslím, že jsou řešitelné, a pokud se uvažuje, že by i tento zákon se dal nějak obejít, si myslím, že každý zákon toto riziko, tak řekněme v čem a případnou dírečku, pokud ji najdeme, ucpěme v další práci nad dokumentem. My jsme tento návrh aktuálně zpracovali, protože jsme tady poněkolikáté, jsme ho zpracovali loni v létě. Myslím, že to byl červen. Uběhlo nějakých patnáct šestnáct měsíců. Kampaň pryč, tvořivá práce na vládním programovém prohlášení také nějakou patinu, takže by se chtělo vidět výsledky. A si myslím, že pokud se blíží okamžik, kdy se dočkáme vládního návrhu majetkových přiznání, tak že by klidně tyto normy mohly existovat vedle sebe. Nevím, jak se nakonec zadaří. Všiml jsem si, že na podzim, myslím v září nebo kdy, byly prezentovány principy vládního návrhu a pak někdy od listopadu šel tento návrh tzv. vnějším připomínkovým řízením. Prostě stále ho ještě nemáme. Takže v situaci, kdy existují dvě možná řešení, je dobré si nezabouchnout dveře ani u jednoho a ve finále teprve zjistíme, který z návrhů by byl optimálním nosičem konečného řešení. To je, myslím, asi to hlavní, co jsem v úvodu chtěl říct. Těším se samozřejmě na vaši diskusi, ale nevolám po milosrdenství, volám po rozvaze. Koneckonců když tady podobný návrh předkládal pan místopředseda sněmovny Filip, tuším, byl to rok 2005, tak jsme se dostali do třetího čtení, a když jsem tady byl v roce 2012, také jsem se nedočkal rychlé smrti. Vůle diskutovat byla i v různých koaličních a politických poměrech. Zkusme diskutovat i tentokrát, a i když je mi jasné, že ty klasické ryze liberální pravicové výhrady uslyším znovu, o tom, jak trpí nevinní atd., tak přece jenom si myslím, že je nad čím diskutovat, a opravdu bych byl rád, kdybyste tomu věnovali pozornost a pustili to do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM)Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci Dolejšovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj po prvé čtení, jímž je pan poslanec Josef Vozdecký. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities