ps2013-025-06-013-031.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-02-11 ps2013-025-06-013-031 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.10 hodin) Pokud se týká snížení povinného přídělu do rezervního fondu . Tady je teď návrh , že by se mělo jednat o 1 , 5 % průměrných výdajů základního fondu , což by přineslo jisté příjmy do celkového zdravotního pojištění , to je pravda . Na druhou stranu rezervní fond je velmi důležitý . Hradí se z něho veškeré výdaje , extra výdaje , které se vyskytnou a se kterými nelze jen tak počítat a nelze je předvídat . Proto je to rezervní fond . A zdá se mi , že toto procento je příliš nízké . Pokud se týká střetu zájmů , jak bylo řečeno , uvidíme , co s tím vším se dá ještě dělat . Záměrem novely tedy je posílit státní dozor nad finančními toky zdravotního pojištění . Musím konstatovat , že se tímto zabývaly i předchozí vlády , ale bohužel nikdo zatím nevyhodnotil tyto snahy . Je třeba stanovit , jaká data si bude ministerstvo žádat , a zejména deklarovat , zda adekvátně edukovaný aparát má nebo jej doplňuje . Navržené náklady , o kterých zde byla řeč , se z toho hlediska zdají být zatím nedostatečné . Nicméně vzhledem k důležitosti této novely doporučuji postoupení do druhého čtení a navrhuji k projednání výboru pro zdravotnictví . Děkuji za pozornost . Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji panu zpravodaji . Otevírám obecnou rozpravu , do které mám zatím tři přihlášky . První je paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka . Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo . Hezké odpoledne , dámy a pánové . Dovolte mi , abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona , který nazýváme také někdy tzv . transparenční novelou . Tato novelizace si vytyčila za cíl upravit nově některé oblasti , jako je povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami , rozšíření informační povinnosti zdravotních pojišťoven vůči Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí , zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob , snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu , zpřesnění právní úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven . Vycházíme - li z toho , že se jedná o první takto rozsáhlou vládní novelu zákonů ve zdravotnictví připravenou kompletně touto vládou a že je nám předkládána po roce jejího působení , mám za to , že by se mělo jednat již o systémovou komplexní změnu , do které se promítají největší problémy našeho zdravotnictví a jejich řešení . Z prostého výčtu oblastí , do kterých zasahuje , je však jasné , že tomu tak zřejmě úplně není . Vláda sama sobě připravila již na jaře loňského roku materiál , kde identifikovala největší problémy zdravotnictví a rozdělila je do tří oblastí . Tou první byly problémy , které lze řešit téměř okamžitě v rámci činnosti ministerstva , např . činnost přístrojové komise . Tím druhým bodem potom byly problémy , k jejichž řešení je třeba relativně jednodušší právní úprava . A potom to byly problémy , systémové změny , jejichž úprava měla být součástí širší novelizace příslušných zákonů , kterou jsme měli mít na stole právě někdy v této době . Realita je nicméně taková , že z první skupiny se částečně rozjela pouze přístrojová komise , další body se tak nějak zasekly na půli cesty . Z rychlých změn , které měly být účinné k začátku letošního roku , se nakonec stal text , který máme dnes před sebou a máme ho posoudit . Ty dlouhodobé změny tady jsou zatím v nedohlednu . A systémově neřeší tato novela téměř nic . Co tedy řeší trošku podrobněji . Takže co se týká zveřejňování smluv , je to v podstatě úprava , kterou jsme již jednou schvalovali , aby poté ministerstvo coby gestor změnilo názor a při hlasování o vráceném textu již bylo proti této úpravě . Navíc zveřejňování smluv minimálně ze strany největší zdravotní pojišťovny již probíhá , přičemž máme k dispozici i jiné nástroje , jak zkultivovat veřejnou kontrolu smluv o úhradách , než je pouze zákon . A jak navíc vyplývá ze samé podstaty smluv o úhradách , z jejich zveřejnění se nedozvíme plnění faktické , a tak půjde o značně nedokonalou informaci . Druhý bod , kterým se tato novela zabývá , je rozšíření informační povinnosti . Zde se rozšiřuje informační povinnost zdravotních pojišťoven především vůči Ministerstvu zdravotnictví . A jak ? Ministerstvo identifikovalo , že mu scházejí informace , které potřebuje k tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění . Dále sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb , udržování a rozvoj systému přerozdělování pojistného nebo sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb . Naskýtá se tedy otázka , jak to Ministerstvo zdravotnictví dělalo doposud , jak byly připravovány úhradové vyhlášky , jak Ministerstvo zdravotnictví sledovalo plnění povinnosti zdravotních pojišťoven zajistit místní a časovou dostupnost hrazených služeb , jak ministerstvo dosud pracovalo na kultivaci systému přerozdělování , o kterém slýcháme již delší dobu . Co to je nákladová efektivita zdravotních služeb , přesně nevíme . Máme ji definovanou pro léčivé přípravky jako poměr mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku , potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu . S touto hodnotou také pracuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a k těmto údajům již Ministerstvo zdravotnictví přístup má . U léčivých přípravků máme také zakotveno , že nákladová efektivita je předmětem obchodního tajemství . Co je nákladová efektivita zdravotních služeb , nadále nevíme . Nevíme , je - li součástí obchodního tajemství , a nevíme , co s tímto údajem Ministerstvo zdravotnictví smí či nesmí dělat . Další téma , které se prolíná touto novelou , je potom zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob . I zde lze se záměrem jen souhlasit . Praktické provedení ovšem poněkud pokulhává , neboť vůbec nevylučuje možnost , že zdravotní pojišťovny přijmou na jakýkoli druh dohody mimo pracovní poměr prakticky i stejné osoby , které pro ně tuto práci vykonávaly doposud , čímž přestávají být třetí osobou a mohou stejné praktiky provozovat i nadále . Další téma se potom týká snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu . Ovšem toto opatření z těch všech zvažovaných , která nám jsou předkládána , je asi to nejhorší a nejnezodpovědnější . Systém , který obhospodařuje 200 miliard korun , nemůže přece fungovat bez rezerv . Již snížení ze 3 % na 1 , 5 % bylo nezodpovědné , ale další snížení na 0 , 75 % je už poněkud nepochopitelné .
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities