|

ps2013-025-02-011-023.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-01-21 ps2013-025-02-011-023 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 379/ - prvé čtení

Date2015-01-21
Meetingps2013/025
Agenda Itemps2013/025/023
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025075.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Ministr vlády ČR Jiří DienstbierTaké děkuji. Podstatnou část předkládané novely tvoří změny týkající se zpřesnění procesu prošetřování podnětů osob veřejným ochráncem práv. Cílem je jeho zjednodušení, vyšší přívětivost vůči podavatelům podnětů a snížení administrativní náročnosti pro prošetřované úřady a instituce. Tyto změny nemají žádný vliv na to, že ochránce zůstává doporučujícím a odborným místem. V žádném případě nemá v žádné věci, ve které jedná, sám rozhodovat. V duchu programového prohlášení vlády novela také respektuje evropský trend zvýrazňování role ombudsmanů při ochraně základních práv a svobod, což je posun od klasického pojetí ombudsmana jako ochránce práv osob před nezákonným jednáním státní správy a nečinností. Stejně jako ombudsman v České republice, také v jiných zemích získávají tyto instituce působnost v oblasti ochrany osob např. v detenci nebo v oblasti ochrany před diskriminací. Ruku v ruce s rozšiřováním působnosti v zmíněné oblasti jde také nové oprávnění ombudsmana v možnostech obracení se na Ústavní soud, případně jiné soudy. Návrh dává nově ochránci jednak pravomoc navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů nebo jejich částí pro rozpor s ústavním pořádkem, jednak podat soudu veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Toto rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv vyplývá i z různých doporučení mezinárodních organizací, např. doporučení číslo 5 k plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Posílení veřejného ochránce práv o možnost navrhnout zrušit zákon pro neústavnost u Ústavního soudu respektuje jeho úlohu v ochraně jednotlivců. Veřejný ochránce práv poté, co provede šetření konkrétního podnětu a bude mít odůvodněně za to, že nezákonnost jednání úřadů se opírá o neústavní zákon, má možnost obrátit se sám návrhem na Ústavní soud. Toto rozšíření pravomoci veřejného ochránce práv mimo jiné vyplývá i z rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy o posílení instituce ombudsmana v Evropě. Je to tedy v souladu s evropským trendem posilování pravomocí obdobných institucí v dalších evropských zemích. Doposud proces vypadá tak, že občan, jehož podnět byl shledán oprávněným ze strany veřejného ochránce práv, v případě, že se chce dále bránit, tak se musí bránit soudní cestou, a teprve v rámci soudního přezkumu může buď na jeho návrh, nebo i z vlastní iniciativy soud přerušit řízení a postoupit věc k rozhodnutí Ústavnímu soudu. V případě, že tak soud neučiní, až po dokončení nebo po vyčerpání všech opravných prostředků u soudu se sám konkrétní občan může obrátit v rámci své ústavní stížnosti na Ústavní soud i s návrhem na zrušení zákona pro tvrzený rozpor s ústavním pořádkem. Vládní novela tak v této oblasti doplňuje možnost ochrany jednotlivců tam, kde je tvrzená neústavnost zjevná z šetření ochránce. Brání tomu, aby úřad v neústavním jednání pokračoval vůči ostatním, kteří se na něho obrátí, a dává možnost ochránci jako ultima ratio obrátit se na Ústavní soud s návrhem, kterému může, ale také nemusí soud vyhovět. Tedy i tady se pořád nic nemění na základním principu, že veřejný ochránce práv sám nerozhoduje, pouze může dávat doporučení, případně návrhy, ale i zde s konečnou platností rozhoduje Ústavní soud. Podobné oprávnění v podobném mechanismu má také slovenský veřejný ochránce nebo např. polský ombudsman. To uvádím pro potvrzení toho, že evropským trendem je dávat obdobnou pravomoc obdobným institucím, tedy ombudsmanům v Evropě. Druhým navrhovaným oprávněním je podání veřejné žaloby ve věcech diskriminace, což bylo rovněž předmětem doporučení ochránce Poslanecké sněmovně v roce 2013. Smyslem tohoto nástroje je především řešit rozsáhlé a systémové případy diskriminace většího počtu osob. Na základě zkušenosti jde právní úprava v řadě evropských zemí právě tímto směrem. Nové oprávnění ochránce by zároveň významně posílilo ochranu před diskriminací, která zůstává v České republice často latentní a neřešená. O tom bohužel vypovídají i pravidelné zprávy ochránce o jeho činnosti jako národního orgánu pro rovné zacházení, které jsou Poslanecké sněmovně předkládány a které odhalují např. rozsáhlou a systémovou diskriminaci starších osob v přístupu k zaměstnání či finančním službám nebo osob se zdravotním postižením v přístupu ke zboží a službám. Celý návrh zákona je motivován zlepšením ochrany práv všech osob v České republice, v čemž lze vnímat jeho hlavní přínos. Závěrem bych vás proto požádal o jeho propuštění do dalšího čtení, kde bude samozřejmě příležitost vést nad všemi aspekty návrhu podrobnou debatu v příslušných výborech. Doufám, že se podaří dospět k jeho schválení tak, aby se co nejlépe posílila ochrana práv lidí v České republice. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Adamová. Máte slovo, paní poslankyně. Poslankyně Markéta AdamováDěkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k této předkládané novele, tedy předkládanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a zákony s ním související. Hlavním cílem novely, jak již tady bylo i řečeno, je rozšíření pravomoci veřejného ochránce práv. V souvislosti s posílením lidskoprávních aspektů činnosti ochránce se tedy navrhuje dát ochránci dvě nová zvláštní oprávnění, kromě toho, že je tam ještě řada menších technických změn. Budu se tedy věnovat především těmto dvěma novým oprávněním. První oprávnění umožňuje ombudsmanovi podávat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části, čímž by mohl rovněž reagovat na poznatky zjištěné v praxi, pokud by dospěl k názoru, že některý zákon či jeho ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Předkladatel tento záměr odůvodňuje tím, že jedním z primárních úkolů ochránce je sledovat a přispívat k ochraně základních práv a svobod. Pokud tedy ochránce tento úkol má vykonávat efektivně, měl by mít přímý přístup k orgánu, který je oprávněn aspekty souladu právních předpisů s ústavním pořádkem, jehož součástí je i Listina základních práv a svobod, autoritativně posoudit a případné rozpory odstranit. Druhé navrhované nové opatření je podání veřejné žaloby v oblasti diskriminace, která je často problémem dotýkajícím se většího počtu blíže neurčených subjektů, a proto žaloby jednotlivců nemohou efektivně vést k jejímu úplnému potlačení. Přesně tedy budu citovat tuto změnu v zákoně číslo 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, tzv. antidiskriminačním zákonu, kde se v § 10 mění odstavec 2, a to na toto znění: Pokud by se porušení práva na rovné zacházení nebo diskriminace mohly dotknout většího nebo neurčitého počtu osob anebo pokud by jimi mohl být vážně ohrožen veřejný zájem, může se upuštění od diskriminace a nápravy závadného stavu domáhat i veřejný ochránce práv. Dle důvodové zprávy jsou navržené úpravy v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh přímo neimplementuje právo Evropské unie a nebude mít žádné negativní dopady na státní rozpočet. Připomínkové řízení bylo zkráceno na 10 pracovních dnů, zahájeno bylo v červenci minulého roku a vláda návrh schválila na své schůzi dne 8. 12. 2014. Protože bych nerada zneužívala zpravodajské zprávy k vlastnímu návrhu, tak bych se tímto ještě chtěla přihlásit rovnou do diskuse, kde ještě přednesu nějaké hodnocení. Děkuji. Místopředseda PSP Jan BartošekJá děkuji, paní zpravodajko. Eviduji vaši přihlášku do rozpravy a konstatuji tedy, že do rozpravy máme přihlášeny tři lidi. Předtím tedy otevírám obecnou rozpravu a požádám prvního přihlášeného, je to pan předseda Okamura, po něm pan poslanec Fiedler, poté paní zpravodajka Adamová a pak pan poslanec Mihola. Máte slovo, pane předsedo.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities