|

ps2013-023-05-002-132.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-12-09 ps2013-023-05-002-132 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

132. Kauza Denise a Davida Michalákových v Norsku

Date2014-12-09
Meetingps2013/023
Agenda Itemps2013/023/132
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/s023144.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
České úřady a vládní představitelé doposud postupovali formalisticky a ve své argumentaci projevovali neznalost norských zákonů, když rodinu vyzývali a vyzývají k vyčerpání všech opravných prostředků v Norsku. Žádné tzv. opravné prostředky totiž ve specifickém systému ochrany dětí v Norsku neexistují. Rodiče mohou pouze v ročních intervalech podávat žádosti o vrácení dítěte do péče teoreticky až do jeho 18 let. Tyto žádosti jsou obvykle zamítány nejdříve pro pochybnosti o zlepšení situace v biologické rodině, později s odkazem na to, že dítě si již vytvořilo u pěstounů pevné vazby. Kolikrát mají takovéto žaloby rodiče podávat, není nikde stanoveno. Kdy bude vyčerpán limit opravných prostředků, není nikde stanoveno. (Silný hluk v sále.)Pokud byste chtěli znát další judikáty v této věci, nechala jsem vám předložit předkládací zprávu k tomuto sněmovnímu tisku, k tomuto návrhu na usnesení, jak elektronicky, tak v písemné podobě. Předseda PSP Jan HamáčekJá se velmi omlouvám, ale hladina hluku je neúnosná. Už jsem některé skupinky vykázal pomocí gest do předsálí, ale stále ještě tu zbylo dost zdrojů hluku. Koukám významně doprava. Poslankyně Jitka ChalánkováPřes mizivou šanci na úspěch se tuto žalobu Eva Michaláková chystá podat. Pomáhají ji norští zástupci, jejichž nákladný právní servis je hrazen z výtěžků sbírky, která vynesla k dnešnímu dni již 359 tisíc korun. Děkuji těm z vás, kteří na sbírku rovněž přispěli. Na petici vyzývající vládní představitele k aktivnímu diplomatickému tlaku vůči Norsku je k dnešnímu dni toho času asi 9 400 podpisů. Zkušenosti z jiných států, které se v obdobných případech dostaly do sporu s Norskem, ukazují, že jedinou cestou k návratu dětí do domovské země je dobře načasovaný a stupňovaný diplomatický tlak vůči Norsku. Vítám proto, že se kauzou bude zabývat Poslanecká sněmovna. Tento samotný fakt je pro norskou stranu signálem, že český stát je připraven se za své občany v potížích postavit. To může být významné i pro budoucí rozhodování norské služby Barnevern v dalších kauzách. Je nepřípustné, aby sourozenci Michalákovi, oba s českým původem a občanstvím, bezdůvodně vyrůstali odděleně ve dvou cizích norských rodinách, ačkoliv o ně bojuje jejich vlastní matka a rodina žijící v České republice. Česká vláda musí přestat strkat hlavu do písku. V Norsku se děje bezpráví českým občanům a jsou pošlapávána rodičovská práva české občanky. Vláda se nemůže vymlouvat, že nemá dostatek informací nebo že nemůže zasahovat do soudního řízení v jiném státě. Žádné z obvinění proti Evě Michalákové, na základě kterých o děti přišla, se nepotvrdilo. Policie případy odložila, a v nejzávažnějších obviněních dokonce nikdo nepodal ani trestní oznámení. Ohrazuji se proti často opakovaným tvrzením, že matka nevyčerpala všechny opravné prostředky. Vysvětlení máte v průvodním textu, který máte rozdaný. Jediným opravným prostředkem je v Norsku žaloba proti sociální službě Barnevern. Tu může Eva Michaláková podávat každý rok až do plnoletosti dětí, aniž by se jí vrátily domů. Kolik koleček musí Eva Michaláková absolvovat, aby ti, kteří se zaklínají touto mantrou, uznali, že opravné prostředky byly vyčerpány? Zároveň bych chtěla upozornit na právní souvislost žaloby podané k Evropskému soudu pro lidská práva. Paní Michaláková musela počkat, až oficiálně obdržela rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, protože do té doby, pokud by podala tuto žalobu v Norsku, by znemožnila rozhodování Evropského soudu pro lidská práva a naopak. Příprava této žaloby proto nesmí být důvodem k pasivitě české vlády a nás všech. Poslanecké sněmovně navrhnu, aby vládu zavázala k jednání s Norskem. Zejména je třeba požádat o vysvětlení, proč čeští občané zůstávají v pěstounské péči cizích lidí, přestože původní důvod pro umístění dětí do pěstounské péče odpadl. Současně očekávám, že česká vláda osloví norskou stranu s otázkou, zda se norské úřady zaobíraly či zaobírají možností požádat o spolupráci orgány České republiky a ve spolupráci s nimi svěřit děti do péče jejich českých příbuzných. Norské ústřední úřady možná nebudou do kauzy vstupovat, ale nic nebrání obrátit se přímo na místní Barnevern Nedre Eiker, který o odebrání a rozdělení dětí rozhodl. Jsou-li zde skutečně vážné důvody pro odebrání dětí a jejich rozdělení, nic této instituci nebrání vysvětlit svůj postoj orgánům České republiky. Barnevern jakoukoli komunikaci odmítá. Proč asi? Ptejme se, zdali by tito lidé znovu rozhodli tak, jak rozhodli, kdyby věděli, jaký odpor jejich rozhodnutí vyvolá v České republice, a věděli, že své rozhodnutí budou nuceni hájit na mezistátní úrovni. Protože nemusí jít o poslední případ, kdy jsou české děti zadržovány norským Barnevernem, považuji za nezbytné, aby současně prezident republiky a vláda iniciovali sjednání mezinárodní smlouvy s Norskem. Ta by měla zakotvit vzájemnou povinnost informovat se o všech správních a soudních řízeních týkajících se nezletilých občanů druhé smluvní strany. Je to záležitost, o které jsem vás informovala, když jsme dostávali informace, že Norsko není smluvní stranou tzv. Haagské úmluvy. To je právě ten problém, že česká strana potom nemá informace ze strany Norska. Předkládám vám dva návrhy na usnesení. Pro přehlednost budou označené A a B. Obecně je okomentuji. Návrh A se týká přímo kauzy Michalákových. Je poměrně obsáhlý, ale považuji to za nezbytné. Jednotlivé body na sebe navazují. Bod 1 vyjmenovává šest základních principů, kterými se odebírání dětí vždy musí řídit. Ty přečtu až při přečtení návrhu na usnesení v podrobné rozpravě. Bod 2 deklaruje, že nelze uznat žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu se zásadami uvedenými shora v bodě 1. Bod 3 žádá vládu, aby se pokusila od norské strany zjistit detaily případu a Norsku se tak dostalo šance své stanovisko vysvětlit a obhájit. Skutečnost, že Norsko cokoli vysvětlovat odmítá, a dále rozhodnutí norských úřadů a jejich zdůvodnění, která máme zatím k dispozici, však nasvědčují faktu, že zde došlo k fatálnímu pochybení a nevratnému poškození lidských práv příslušníků rodiny Michalákových. Česká republika musí hájit lidská práva českých občanů v zahraničí minimálně stejně vehementně, jako se zastává dodržování lidských práv cizinců. Proto bod 4 pro případ, že Norsko neprokáže oprávněnost svých zásahů, vyzývá vládu k diplomatické intervenci, popř. dalším opatřením, která by vedla k návratu Norskem protiprávně zadržovaných nezletilých českých občanů do vlasti. Chci říci, že tam bude formulace na základě tohoto bodu, že vyzývám vládu k velkému úsilí. Uvidíte potom v podrobné rozpravě. Bod 5 upozorňuje vládu na možnosti podání mezistátní žaloby na Norsko podle článku 33 Evropské úmluvy o lidských právech. Žádá ji, aby tuto možnost zvážila. Zatímco poskytnutí klasické diplomatické ochrany by znamenalo povýšit na spor mezinárodní, tento spor v soukromé rovině, podobný, jakým byl v 90. letech např. spor mezi Slovenskem a Maďarskem o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros, a ten řešit podle mezinárodního práva, tj. jednáním, zprostředkováním apod. Vesměs může jít o časově velmi náročné způsoby. Naopak u mezistátní žaloby jde o poměrně standardní proceduru. Výhodou je, že k žalobě se mohou připojit i další státy, jejichž občané jsou postiženi špatně nastaveným norským systémem ochrany dětí. Mohu za sebe říci, že jsem absolvovala konferenci, o které jsem vás informovala, a těchto států je skutečně více a mají zájem o společný postup. Norský zákon a praxe zjevně nerespektují zásadu v návrhu usnesení vyjádřenou v bodě 1 odst. 3, tj. stanoví fakticky nesplnitelné podmínky pro návrat děti z pěstounské péče k rodičům a pěstounskou péči v rozporu s judikaturou Evropského soudního dvora nevnímá jako zástupnou, ale jako plnohodnotnou, nově ustanovenou rodinu. Bod 6 žádá exekutivu, aby iniciovala sjednání mezinárodní smlouvy, která by stanovila vzájemnou povinnost institucí péče o děti informovat se o řízeních týkajících se nezletilých občanů druhé smluvní strany. Jedná se o reakci na situaci, kdy o případu Michalákových se Česká republika dozvěděla náhodou z iniciativy matky. Lze předpokládat, že řízení týkající se nezletilých českých státních příslušníků probíhají v Norsku desítky, aniž by o tom Česká republika věděla.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities