ps2013-019-09-006-056.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-11-05 ps2013-019-09-006-056 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Navrhovaná úprava reaguje i na doporučení veřejného ochránce práv obsažené v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 - čili opět je zde prodleva v naší reakci -, která právě upozorňuje na některé nedostatky, které se snaží navrhovaná právní úprava odstranit. Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu neudělalo nic jiného, než že vyšlo vstříc. Ekonomické dopady zde jsou na rozdíl od předcházejících návrhů, které jsme nyní projednávali, citelnější, protože očekáváme, že v souvislosti se zavedením nového soudního poplatku pro takzvané přímé zápisy rozhodných skutečností do věcného rejstříku, které budou provádět povětšinou notáři, to bude mít negativní dopad do rozpočtu příjmů, konkrétně kapitola 336 Ministerstva spravedlnosti. Naše propočty alespoň předpokládají, že prostřednictvím notářů bude vyřizováno cca 70 % současné agendy. Pokud naše prognóza je reálná, tak by to znamenalo snížení příjmů zhruba o 118 mil. korun. Na druhou stranu zase očekáváme pozitivní ekonomické dopady, které budou souviset zejména s úpravou sazby za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a tím i omezení možnosti obcházení platné právní úpravy tím, že poplatník si vlastně uspoří svou práci, i když to nakonec nerespektuje postup, nepodaří se doručit ten elektronický platební rozkaz a skončí stejně v agendě C soudu, ale za výrazně lepších pro něj finančních podmínek. Úprava snížené sazby soudního poplatku za elektronický platební rozkaz je vyvolána deficitem v příjmech kapitoly, který byl zaznamenán už v roce 2013 a pokračuje i v roce 2014. Nebudu vás zatěžovat čísly, která mám k dispozici a která jednoznačně ukazují na to, že účastníci velice dobře poznali, že toto je pro ně výhodné, a tímto způsobem institut sníženého poplatku zneužili v neprospěch státního rozpočtu. Narovnáním poplatku za elektronický platební rozkaz na úroveň poplatku za standardní zahájení občanského soudního řízení nejde o zvýšení objemu příjmů ze soudních poplatků jako celku, ale vlastně se vracíme do té výše, která byla registrována v roce 2012. Pozitivní vliv na státní rozpočet se promítne také tím, že stát již nadále nebude platit náklady notáře v případě, že společné jmění manželů bude na základě dohody pozůstalého manžela a dědiců vypořádáno ve prospěch pozůstalého manžela. Dosud náklady notáře platil stát, nyní logicky bude podle nové úpravy, bude-li schválena, náklady hradit pozůstalý manžel. Pro vaši podrobnější informaci, v průběhu připomínkového řízení byla uplatněna řada zásadních připomínek, které jsme ve své většině zapracovali. Mezi těmi, které nebyly vypořádány, shoda nebyla nalezena, jsou například připomínky, které uplatnila Unie zaměstnavatelských svazů České republiky a Ministerstvo zdravotnictví. Rozpor spočíval v tom, že Ministerstvo zdravotnictví požadovalo osvobodit zdravotní pojišťovny od soudních poplatků v řízeních o náhradu škody způsobené třetí osobou, tím, že tato osoba ublížila na zdraví, na jehož léčení zdravotní pojišťovna vynaložila náklady. To byla naprosto nekoncepční výjimka, takže Ministerstvo spravedlnosti s ní nesouhlasilo. Předkládám tento návrh s přesvědčením, že v řadě dotčených právních předpisů dojde ke zlepšení stávající právní úpravy. Je to i určitým způsobem reakce na to, že některé zákony se přijímaly po nedostatečné rozpravě a v určitém časovém tlaku před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a jiné jsou vlastně dědictvím, které přešlo na rezort spravedlnosti a měly být již řešeny dávno. Je to takový, řekla bych, spletenec různých návrhů, jejichž smyslem je usnadnit aplikaci po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, zlepšit i fiskální vymahatelnost určitých poplatků, ztransparentnit příjmy do státního rozpočtu a současně vyjít vstříc potřebám konkrétních uživatelů, ať již jde o ty, kteří chtějí zápis do veřejných rejstříků rychle za rozumný poplatek prostřednictvím notářů... Vlastně bych se vracela znovu k jednotlivým návrhům. Dovolte mi, abych vás požádala o to, abyste tento návrh schválili k projednání ve druhém čtení, pustili jej do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji paní ministryni Heleně Válkové. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Lukáš Pleticha - ale pan poslanec je patrně omluven. Budeme tedy hlasovat o změně zpravodaje na pana poslance Jeronýma Tejce, který ze sobě vrozené dobroty se toho chce ujmout. Přivolám naše kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování o souhlasu Sněmovny se změnou zpravodaje z pana poslance Lukáše Pletichy na pana poslance Jeronýma Tejce. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to [hlasování pořadové číslo 172](https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=60012), přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 95, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jeroným TejcVážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že přesvědčím i těch třicet poslanců, kteří mi důvěru nedali, že zvládnu tuto roli zastupujícího zpravodaje dobře. Jako předsedovi výboru mi nezbývá než zaskočit za nepřítomné poslance a v tomto případě to rád učiním. Myslím si, že není důvod pro to, abych doplňoval už tak vyčerpávající výklad paní ministryně. To, co mělo zaznít, zaznělo. Já se domnívám, že bychom v této věci neměli zkracovat a možná ani prodlužovat lhůtu. Samozřejmě záleží na debatě, která bude, ale myslím si, že šedesátidenní lhůta by měla výborům stačit k projednání. Přihlásím se případně v reakci na příspěvky, budou-li vzneseny v obecné rozpravě. Předpokládám, že tento tisk by měl být předložen ústavně právnímu výboru k projednání. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Já si na rozdíl od pana zpravodaje nemyslím, že ta zpráva byla úplně vyčerpávající. Dovolím si vám nejdříve odcitovat, resp. nejdříve krátkou poznámku, pak vám odcituji dopis, kterým se na mě obrátilo Sdružení dopravních podniků České republiky, a pak možná krátký komentář. Když si vezmeme důvodovou zprávu, ten materiál, ten sněmovní tisk, na straně 10 je předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky atd. Paní ministryně ve svém úvodním slově mluvila o dopadu na státní rozpočet. Není důvod, abych ta slova, ta čísla, zpochybňoval. Nicméně bohužel to není poprvé a asi ani naposled - zase není to kritika jenom paní ministryně, není to kritika této vlády, stávalo se to i v předchozích volebních obdobích -, velmi ledabyle je řešena otázka dopadu na ostatní veřejné rozpočty. A my z nás, kteří jsme někdy byli členy zastupitelstva obce, města či kraje, tak víme, že mnohé zákony, které schválí Parlament, to znamená Sněmovna i Senát, které se tváří například neutrálně vůči státnímu rozpočtu, naopak zvyšují náklady městských či obecních pokladen. A já si myslím, že to není korektní, a i v tomto návrhu zákona mi to prostě chybí.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
