|

ps2013-013-01-000-000.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-07-24 ps2013-013-01-000-000 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

Zahájení schůze Poslanecké sněmovny 24. července 2014 Přítomno: 154 poslanců

Date2014-07-24
Meetingps2013/013
Agenda Itemps2013/013/000
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/013schuz/s013001.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, je to určitě historický paradox, protože jsem předsedou vlády v situaci, kdy probíhá realizace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V minulém období jsem ale patřil mezi ty poslance, kteří hlasovali proti přijetí tohoto návrhu zákona z celé řady důvodů. Mimo jiné jsme také konstatovali, že v zákoně nejsou nastaveny dostatečné kontrolní mechanismy a že zákon stojí na velmi nerealistickém scénáři z hlediska předpokládaného objemu vydávaných majetků a zákonných lhůt, jak byly v návrhu zákona nastaveny. Nicméně tehdejší vládní koalice si ten návrh zákona prosadila proti vůli opozice, ten zákon prošel i testem ústavnosti z hlediska stížnosti k Ústavnímu soudu, která byla podána, a v tuto chvíli vláda České republiky odpovídá za dodržování zákonů v souvislosti s realizací zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Do té doby, než zákon bude změněn, je potřeba, abychom tento zákon respektovali, tak jako i jiné zákony České republiky. Chci připomenout, že na půdě Poslanecké sněmovny je projednávána jedna novela, která se tohoto zákona týká. Je to novela, která byla předložena skupinou poslanců. Navrhuje prodloužení některých lhůt pro vydávání církevního majetku, nicméně tato novela doposud nebyla projednána Poslaneckou sněmovnou, nebyla schválena, a pokud vím, nejsou v legislativním procesu žádné jiné návrhy zákonů, které by měnily zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Já jsem poslouchal alespoň tu část vystoupení pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Filipa, u které jsem mohl být přítomen, a musím říci, že přesně tento okruh problémů spadá do kompetence vládního výboru, který vláda zřídila 17. března letošního roku. Jak možná víte, vážené dámy a vážení pánové, já jsem navrhl na začátku letošního roku, krátce poté, kdy byla ustavena nová česká vláda, aby byl zřízen vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tento vládní výbor je poradním orgánem vlády a jeho hlavní činností je vyhodnocovat průběžně dopady zákona o majetkovém vyrovnání. Vláda 17. března letošního roku schválila zřízení tohoto vládního výboru. Vládní výbor kromě předsedy vlády tvoří ministr financí, ministr zemědělství, ministr kultury, ministr vnitra a ministryně spravedlnosti. K jednání výboru jsou také pravidelně zváni stálí hosté, kterými jsou v současnosti vrcholní představitelé Lesů České republiky, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státního pozemkového úřadu, zástupci Asociace krajů České republiky a Svazu měst a obcí. Výbor se doposud sešel třikrát. Předkládá zprávy vládě, vláda zprávu výboru naposledy projednávala na svém zasedání 21. května letošního roku. Tento vládní monitorovací výbor má za úkol za prvé získávat informace o tom, jakým způsobem probíhá vydávání církevního majetku na základě příslušného zákona v jednotlivých státních institucích. Samozřejmě má také možnost vyhodnocovat, jakým způsobem dochází k realizaci příslušného zákona, a především monitoruje průběžně problémy, které vznikají právě v rámci realizace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Já bych si dovolil navrhnout - a samozřejmě mohou tady zaznít v rozpravě v rámci ještě přednostních práv i další náměty, dotazy, kritické připomínky, které se týkají právě vydávání církevního majetku - Poslanecké sněmovně následující postup. My bychom všechny tyto připomínky, které se objeví na dnešním jednání Poslanecké sněmovny během dnešního jednacího dne, shromáždili. Současně bychom poskytli jednotlivým předsedům poslaneckých klubů možnost, aby dodatečně ještě tyto podněty doplnili k určitému datu. Já bych se jako předseda vlády na všechny předsedy poslaneckých klubů obrátil a tuto agendu bychom jako celek postoupili na mimořádné jednání vládního monitorovacího výboru, kde bychom se všemi těmito jednotlivými problémy, tak jak je shromáždíme z Poslanecké sněmovny na základě ať už dnešní rozpravy, nebo na základě podnětů jednotlivých předsedů poslaneckých klubů, zabývali, protože vládní monitorovací výbor je přesně ta struktura, která má kompetence k tomu, aby tyto věci řešila. Samozřejmě nemůžeme vstupovat do zákona, nemůžeme nahrazovat postup jednotlivých úřadů, který je také svázán vnitřními předpisy a zákony, ale myslím si, že vládní monitorovací výbor je to místo, kde bychom o všech těchto problémech mohli diskutovat, kde bychom si mohli vyžádat podklady od jednotlivých institucí, tak aby vláda byla ujištěna a následně Poslanecká sněmovna byla ujištěna o tom, že průběh církevních restitucí probíhá v souladu se zákonem a že nejsou vydávány majetky, na které církve podle zákona nemají nárok. Chci jednoznačně konstatovat, že vláda má jednoznačný zájem na tom, aby nedocházelo k jakýmkoliv pochybnostem, pokud jde o vydávání státního majetku v průběhu církevních restitucí. Jednoznačně máme zájem dbát na to, aby byly doloženy všechny potřebné doklady pro rozhodování, které v tomto procesu činí jednotlivé státní instituce. Jsem ale připraven poskytnout Poslanecké sněmovně následně písemnou informaci vládního monitorovacího výboru, ve které se vládní monitorovací výbor vyjádří ke všem podnětům, které budou ze strany Poslanecké sněmovny předneseny. To mi připadá jako racionální způsob, jakým se můžeme s pochybnostmi, které jsou spojeny s procesem církevních restitucí, vypořádat. Čili shromáždíme podklady dnes a v horizontu několika málo dní svolejme mimořádné zasedání vládního monitorovacího výboru a připravme jasnou odpověď pro Poslaneckou sněmovnu. A já jsem připraven vystoupit na následující schůzi Poslanecké sněmovny. Už tam mám jeden bod připravený, a to je reakce na interpelace, které se týkaly dětí v Norsku, čili měl bych ještě jeden bod na příští schůzi Poslanecké sněmovny, kde bych informoval o stanovisku vládního monitorovacího výboru. To je tedy postup, který bych si dovolil navrhnout v této věci. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji panu předsedovi vlády. Dále vystoupí pan místopředseda vlády Babiš. Připraví se pan předseda Okamura. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej BabišDěkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, hnutí ANO ctí zásadu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Nesouhlasíme ale se způsobem, jakým byly církevní restituce Nečasovou a Kalouskovou vládou dojednány. Bývalá koalice nedokázala občanům vysvětlit, jak se dospělo k částkám 75 miliard korun, tedy hodnotě majetku, který má být církvím vrácen, a ani k částce 59 miliard korun, kterou má stát církvím postupně po 30 let vyplácet. Vláda Nečase a Kalouska, která lidem zvyšovala daně, snižovala důchody a podporu nemocným a postiženým, nedokázala vysvětlit, proč na lidech šetří a církvím rozdává. I to je důkazem toho, že ekonomická krize nebyla tak hluboká, jak se nám to údajně pravicová vláda snažila namluvit. Bývalá koalice samotná pak v listopadu 2012 zákon po vetu Senátu schválila s pomocí hlasů dvanácti nezařazených poslanců, a neštítila se dokonce využít hlasu tehdy ještě nepravomocně, ale dnes už pravomocně odsouzeného poslance za ODS Pekárka. Vláda zákon o restitucích protlačila Sněmovnou bez ohledu na názor většiny občanů. Proti podobě církevních restitucí již v době přijetí zákona bylo přibližně 80 % našich občanů. Kromě výše zmíněných částek budou navíc občané ještě několik let ročně přispívat na chod církví, a to částkou přes 1 miliardu korun ročně. Bývalá koalice nikdy neusilovala o to, aby zákon o církevních restitucích byl transparentní a ve prospěch občanů České republiky. Záměr ČSSD, která před volbami slibovala výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá, zatím selhal. Církve se o náhrady připravit nenechají. Restituční procesy se už rozběhly a mnohde přinášejí problémy jak samosprávám tak soukromým majitelům, nemluvě o soudních sporech, jež se dají do budoucna očekávat. Celý proces přijímání zákona o církevních restitucích byl netransparentní a vůči občanům, kteří s církvemi a událostmi po roce 1948 nemají nic společného, také nespravedlivý. Politici, kteří mají zastupovat zájmy státu, zde zcela selhali a já doufám, že neselžou samotné církve. Chtěl bych věřit, že alespoň ony budou plnit svou funkci ve společnosti, tedy především nabízet duchovní oporu a péči starým, nemocným a chudým lidem, výchovu dětí a jejich vzdělávání. Zákon je přijatý a jeho platnost potvrzena Ústavním soudem. Nyní je na církvích a náboženských společnostech, aby učinily celý proces restitucí maximálně transparentním a obrátily se ke státu a jeho občanům vstřícně.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities