ps2013-007-03-007-054.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-03-20 ps2013-007-03-007-054 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji panu ministrovi. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro zdravotnictví, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk [113](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=113&O=7)/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru poslanec Rostislav Vyzula, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče. Poslanec Rostislav VyzulaDěkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně a kolegové, milá vládo, dovolte mi jenom krátce doplnit pana ministra, protože všechno podstatné bylo řečeno. Tato národní strategie má rovněž za úkol přispět k řešení složitých zdravotních problémů 21. století spojených s ekonomickým, sociálním a demografickým vývojem, a to zejména cestou prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví. Na podporu této strategie bych uvedl několik epidemiologických dat. Za dobu necelých deseti let realizace programu Zdraví 21, a to tedy v roce 2012, pokračoval růst naděje na dožití při narození u mužů na téměř 75 let a u žen na 81 let. Tento růst pochopitelně souvisí s poklesem mortality, tedy úmrtnosti. Je tedy pravdou, že zdravotní situace našeho obyvatelstva se zlepšuje, nicméně dlouhodobá i krátkodobá strategie je naprosto nezbytná. Dvě základní oblasti, které nás trápí, jsou kardiovaskulární onemocnění a nádorová onemocnění. Česká republika na začátku 90. let se vyznačovala jednou z nejvyšších intenzit úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě. V letech 2000 až 2012 tato úmrtnost klesla o zhruba 25 %, to je určitý úspěch. Nicméně přes toto zlepšení je to stále přibližně dvakrát vyšší, horší tedy, než ve vyspělých evropských zemích, tedy bývalé evropské patnáctky. Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční se v posledních letech nicméně nemění. To pravděpodobně všechno souvisí s vyčerpáním možností lékařské péče a nových technologií a na druhé straně s pouze pozvolnou změnou životního stylu české populace. Nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem druhého typu a roste počet obézních osob v populaci. Pokud se týká národových onemocnění, jejich incidence, tedy roční nárůst roste trvale. V minulém roce jsme měli něco kolem 80 tisíc nových nádorových onemocnění, což činilo například proti roku 2000 jenom pro porovnání o 17 tisíc nových případů více. Je to tedy problém, kterým je potřeba se zabývat. Výbor pro zdravotnictví se tedy touto záležitostí zabýval a došel k usnesení, které bych tady rád přednesl. Usnesení výboru pro zdravotnictví. První bod. Výbor pro zdravotnictví vzal na vědomí dokument Zdraví 2020 - Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí předložený doktorem Vladimírem Valentou, PhD., náměstkem ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví, hlavním hygienikem České republiky. Vyzývá vládu České republiky k podpoře realizace národní strategie formou spolupráce všech resortů a zohlednění zdravotních aspektů ve všech politikách. Vyzývá vládu České republiky k zohlednění realizace národní strategie při schvalování státního rozpočtu. Za druhé. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny. Na základě tohoto s předloženým materiálem i usnesením výboru pro zdravotnictví doporučuji vyslovit souhlas. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Heger a pan poslanec Hovorka. Vyzývám tedy pana poslance Hegera, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leoš HegerDěkuji za slovo. Já bych také krátce rád zdůraznil význam té strategie, protože ona reprezentuje tu část zdravotnického systému, které se nyní ve světě říká veřejné zdravotnictví. U nás je to sféra, která je reprezentovaná hygienickou službou, která to koordinuje. Jinak ve veřejném zdravotnictví se ví, že musí být zapojeny všechny vládní resorty v tom smyslu, že školství se musí starat o výchovu dětí ke zdraví, Ministerstvo dopravy o bezpečnost dopravy apod. Je to věc, která je naprosto celonárodně průřezová. K zvýraznění veřejného zdravotnictví došlo v Evropě zejména po hospodářské krizi v roce 2008 a je nyní znovu zdůrazňováno to, co bylo trošku zanedbáváno při rozvoji vlastního poskytovatelství zdravotnických služeb, že prevence je mnohem levnější, mnohem více působí na ozdravění celé populace a vede ke snížení potřeb zdravotnického rozpočtu, o kterém se tady opakovaně nedávno hovořilo, jak je velmi napjatý. Jenom pro ilustraci řeknu jedno číslo ze statistik. Je jasné, jak dopadlo, že se za posledních dvacet let prodloužila délka života, ale bohužel se prodloužila délka života v nemoci, takže ve srovnání se severskými zeměmi u nás je délka života ve zdraví o sedm let kratší než ve Švédsku. A tam je potřeba napřít úsilí, které podle téhle té koncepce bude hygienická služba koordinovat. Po oslabování, ke kterému v hygienické službě došlo, které se týkalo zejména dohledových záležitostí a určitých racionalizačních kroků, je potřeba posílit to, co bylo zanedbáno za celých posledních dvacet let, a to je zejména složka výchovy ke zdraví a zdravému způsobu života. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo. Poslanec Ludvík HovorkaDěkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych, aby se upřela vaše pozornost v tomto tisku na dvě záležitosti - že u nás výrazně přibývá diabetiků a obézních lidí, a to i v případě dětí, relativně mladých lidí. Přibývá zhoubných novotvarů a Česká republika v tom hodnocení patří mezi nejhorší. Za námi už je, tuším, jenom Maďarskou a Polsko. Klíčové oblasti prevence v některých evropských státech, na které poukazuje tento tisk - zdůrazňuje například v případě Nizozemí kouření, alkohol, nadváha, diabetes, deprese, v případě Slovenska obezita, děti a dorost, nemoci srdce a cév, duševní zdraví. Je tedy vidět, že i třeba tyto dva státy mají velmi podobné priority řešení. K velmi závažnému zjištění docházíte, když přečtete graf, který ukazuje, jak se v letech 1996 až 2011 poskytovaly finanční prostředky ze státního rozpočtu na podpory projektu veřejného zdraví. Tento graf je opravdu tragický. Za toto období se objem finančních prostředků každoročně snižoval. Zatímco v roce 1996 představoval 35 milionů korun, v roce 2011 už byl zcela zanedbatelný a činil pouhé 3 miliony korun. Přitom prevence nemocí a podpory zdraví je ten nejlevnější způsob, jak snížit náklady na zdravotní péči. To je všeobecně známá skutečnost. Přesto český stát dlouhodobě náklady na prevenci nemocí a na podporu zdraví snižuje. Informace o tom, jak se vyvíjí zdravotní stav lidí v České republice, jsou k dispozici a jasným způsobem ukazují v tomto tisku, do jakých preventivních programů je třeba jak finanční prostředky, tak světové programy využít k tomu, aby se situace zlepšila. K problematice nadváhy, která se nejčastěji týká v řadě případů už školáků, je třeba upozornit na to, že školní jídelny se i nadále řídí překonanými předpisy pravděpodobně Ministerstva zdravotnictví, které dodávají dětem zbytečně kalorická jídla s malým obsahem ovoce a zeleniny.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
